Čtvrtým nominovaným Sportovním sympaťákem Českolipska je fotbalista Martin Válek, který hraje za Arsenal Česká Lípa.
Nejdříve dejme prostor jeho spoluhráči z týmu Petru Müllerovi:
"Martin je hodně zvláštní typ člověka. Je na něm strašně vidět, jak moc chce dokázat všem, že je dobrý fotbalista, ale někdy je toho prostě už moc. Podle mě mu chybí to správný uvolnění a lehkost ve hře. V osobním životě je to lamač dívčích srdcí :), v kabině ho hodně hecuju a provokuju, ale je to slabá
povaha, nic. :)"
Fotbal je krásný sport, který ale kazí lidi... Nejvíce mi vadí vulgární fanoušci, poté korupce, na třetí místo bych dal simulování hráčů. Jak vy z pohledu fotbalisty vnímáte tento sport? Je něco, co vás na něm štve, nebo vás tak baví, že ty např. moje jmenované nešvary nevnímáte tak intenzivně?
Co mě na něm baví? Vše!! Fotbal je světový fenomén. Přináší veškeré emoce. Je to kus mého života. Je pravda, že fotbal nepřináší jen příjemné chvíle, ale stojí to za to si počkat, až přijdou ty krásné. Nic se nevyrovná tomu pocitu, když vstřelíte gól nebo si oblečete dres a vběhnete na hřiště. Na ty špatné věci člověk zapomene..
Jak moc prožíváte výhru či prohru? Jak dlouho trvá, než to ve vás odezní?
Jak říká Martin Abrahám: "Takové vítězství je lepší než orgasmus." :) Ale v poslední době výhry nebo prohry moc neprožívám. Netvrdím, že je tomu vždycky, ale soustředím se především na svůj individuální výkon, i když to vyzní asi hloupě, jelikož fotbal je týmový sport, ale takhle to v současnosti mám.
Kromě fotbalu hrajete i futsal. V čem je jeho kouzlo?
Futsal jsem hrál asi půl roku a zanechal ve mně příjemný dojem. Nejen proto, že jsem hned v první sezóně stihl dát za 17 utkání 15 branek :), ale oproti fotbalu je mnohem dynamičtější a organizovanější. Bylo příjemné zkusit něco nového.
Na který zápas nejraději vzpomínáte?
Hrozně těžká otázka.. za ty roky toho bylo hrozně moc, ale vypíchl bych dva, které jsou pro mě vysoko. První bylo utkání extraligy dorostu, kdy jsme nastoupili v zápase o první místo se Sigmou Olomouc, za kterou třeba tenkrát nastoupil Tomáš Kalas. Sigma nás díky výhře 2:4 v tabulce předskočila o dva
body, ale byl to fantastický zápas, ve kterém jsme dvakrát vedli. A druhé utkání bylo spíše takovým zážitkem, ale vlastně to bylo teď v lednu, kdy jsem si mohl zahrát za Chomutov proti Viktorii Plzeň v plné síle. Příjemný pocit vidět na vaší straně Rajtorala s Petrželou.. :)
Největší životní zážitek?
Z mé strany je těch zážitků tolik, že nechci žádný upřednostňovat. Ale nejkrásnějším zážitkem, který jsem tedy neprožil já sám, je pro mě tažení Mladé Boleslavi fotbalovou Evropou v sezóně 2006/2007. Nevynechal jsem jediný zápas a nikdy nezapomenu na postup přes Olympique Marseille. Nakonec jsem měl i tu možnost si v jednou týmu zahrát s Jirkou Vítem a Martinem Abrahámem. Mladá Boleslav je pro mě srdeční záležitost, proto tohle stavím nejvýš.
Jaké sporty byste na Českolipsku zařadil mezi nejpopulárnější? Zkuste udělat žebříček prvních tří.
1. florbal, 2. futsal, 3. atletika. Pokud jde tedy o popularitu.. kdybychom se bavili o nejrozšířenějším sportu na Českolipsku, tak fotbal nemá konkurenci.
Kdybyste měl moc a peníze, jakým způsobem byste je investoval do sportu na Českolipsku?
Hezká představa :), ale na kdyby nehraju. Teoretizovat o tom, co by, kdy by, mi nesedí. Možná v legraci.
Na jakou otázku byste nejraději odpovídal?
Ve finále Mistrovství světa jste dal 5 gólů, jaký to byl pocit? :)
A ještě tři otázky od Petra Müllera:
Jak si představuješ dál svou kariéru?
Chci se neustále zlepšovat a posouvat se dál, proto se po skončení letošní sezóny budu snažit prosadit ve vyšší soutěži.
Kdo nebo co tě v životě nějak ovlivnil, ovlivnilo?
Tak to opravdu nevím... ale v poslední době mě negativně ovlivňuješ právě ty! :) To je samozřejmě legrace. Jsi mi takovým učitelem a hlavně kamarádem.
Kdyby sis mohl vybrat filmovou postavu, kterou by sis chtěl zahrát?
Jednoznačně Jirku Luňáka z Okresního přeboru a Bena Draddocka z filmu Absolvent.
Díky za rozhovor!
Letošní nominovaní: Martin Nerad, Petr Müller, Petr Plecháč, Martin Válek, Jan Dočekal, Jan Poživil, Milan Tichý a Lukáš Demke.