Hynek Bárta pobývá v Mariboru v rámci projektu Erasmus a pravidelně nás informuje o životě ve Slovinsku.
23. 4. – 1. 5. 2016
Původně jsem chtěl být doma nějakých šest, až sedm dní, nakonec se mi nakupilo tolik věcí, že jsem to natáhl na 10 dní. Stihl jsem toho ale opravdu hodně. Hned v sobotu 23. 4. jsem byl na Řípské pouti, nakoupil si nějaké sladkosti a užil si tu českou atmosféru. V dalších dnech jsem se pak potkal s kamarády z Česka, zašel na kulečník, několikrát do posilovny, abych si ověřil, jestli jsem náhodou pod návalem všeho toho dobrého a levného jídla neztloustl, můžu říct, že ne. Ve středu jsem pak absolvoval v Praze pohovor v Porsche Inter auto na pozici asistenta marketingového ředitele. Ve čtvrtek jsem napsal dvě zkoušky z němčiny a prospěl jsem. V pátek jsem si zazávodil na atletice a zahrál florbal, ke kterému se ve Slovinsku nedostanu. V neděli jsem se rozloučil s kamarády a příbuznými a připravil si věci na odjezd.
2. 5. 2016 Den sedmdesátý pátý
Brzy ráno jsem se spolužákem odjel do Mladé Boleslavi, kde jsem mezi 10. a 12. absolvoval dva zápočtové testy a rovnou i závěrečnou zkoušku ze Základů automobilové techniky. Dostal jsem 94 bodů ze 100 a mohl se vydat na cestu do Mariboru.
Na místo setkání s mým odvozem domluveným přes Blablacar jsem se dostal autobusem a metrem a mohli jsme vyrazit. Cestoval jsem v černém Seatu Leon se třemi slovinskými studenty vracejícími se z Drážďan. Cesta proběhla v pohodě, jen D1 je stále v rekonstrukci a cestou mezi Vídní a Mariborem pršelo. Na pokoj jsem dorazil po desáté hodině, celkem utahaný, takže jsem se jen přivítal se všemi, kdo se naskytli, povlékl si postel a usnul tak tvrdě, že mě tentokrát neprobudilo ani chrápání spolubydlícího.
3. 5. 2016 Den sedmdesátý šestý
Probudil jsem se do hodně deštivého počasí a musel jsem tak svůj každoranní sport posunout na odpoledne. Ráno jsem se tak věnoval dopisování deníku a dokoukávání seriálů, u kterých mám poněkud resty, také jsme opět dělali palačinky. Odpoledne jsem pak zajel na workout a dokoupit zásoby, protože jsem před svým odjezdem do ČR všechno spotřeboval. Později odpoledne jsme si šli zahrát sálovku. Večer pak proběhla pre-party v naší rezidenci, po které se velká část spolubydlících vydala na skutečnou party do klubu Kaos.
4. 5. 2016 Den sedmdesátý sedmý
V šest ráno se vrátil můj spolubydlící z party, mně už se nevyplatilo ani chodit spát, protože mě v osm čekala poslední hodina statistiky, na které jsme konečně začali brát něco, co jsem ještě neznal. Nemilou událostí je, že mi odešel ventilek na kole, takže nemám na čem jezdit. Odpoledne jsem šel opět na Polyglot coffee, učit cizince česky. Tentokrát bohužel přišli pouze tři lidi, což mě trochu mrzelo i za organizátory, kteří připravili výukové materiály v různých jazycích pro několik desítek lidí. Večer jsme pak koukali na semifinále Ligy mistrů. Co asi nikdy nepochopím je, že můj spolubydlící navzdory tomu, že vstával ve tři hodiny odpoledne a po obědě šel opět spát do osmi večer, úplně v pohodě usnul i následně v jedenáct.
5. 5. 2016 Den sedmdesátý osmý
Dopoledne jsem si zaběhal a lehce se učil. Zbytek dne jsem pak měl poměrně nabitý. Zašel jsem na oběd, do knihovny, na konzultace a do práce pro první výplatu. Ve čtyři jsme pak vyrazili se spolubydlícím na futsalový turnaj pořádaný studentskou organizací. Bohužel jsme po výsledku 2:4 vypadli hned ve čtvrtfinále, nicméně s pozdějšími vítězi z Finska, kteří ve finále porazili Španělsko po penaltách. Turnaj byl, až na drobné zpoždění, které je tu ale tradicí, pořádaný poměrně dobře. Večer jsem odpadl skoro ihned po příchodu z turnaje.
6. 5. 2016 Den sedmdesátý devátý
Ráno a dopoledne opět běh a něco málo práce a učení. Po obědě jsem si dopřál hodinku opalování na zahradě. Také se nám přistěhovala nová spolubydlící z Česka. Holky už jsou trochu nervózní, že se sem neustále stěhují holky a nikdy žádní kluci. Odpoledne jsem pak měl pracovní pohovor po Skypu do Škoda Auto Ireland. Po rychlé večeři jsme vyrazili do jedné z místních hospůdek, kde čepují pelhřimovského Poutníka, a vychutnali si výhru proti Rusku v hokeji. Po hokeji pak byla party u nás v rezidenci, ze které pak většina lidí vyrazila na diskotéku.
7. 5. 2016 Den osmdesátý
Party byla asi docela náročná, spolubydlící přišel zpět v půl sedmé a tentokrát jsme se doopravdy míjeli, když jsem vstával. Od rána pražilo sluníčko, už i na prolejzačkách se dá cvičit bez trička. Po cvičení jsem se půl hodinky opaloval u hokeje Slovensko vs. Maďarsko. Přes den se nedělo nic moc zajímavého, všichni dospávali včerejší party. Já tak mohl v klidu pracovat a odpočívat. Večer jsem si zalezl do pokoje a vychutnal si naše hokejisty, alespoň tedy první třetinu, pak už to byl docela zmar. Večer opět proběhla warm-up party v naší rezidenci, ze které se skoro všichni před jednou odebrali do města.
8. 5. 2016 Den osmdesátý první
Party byla asi opět docela náročná, spolubydlící tentokrát přišel až v půl osmé. Já si ráno opět zaběhal a věnoval se studiu a práci. Poslední dobou se toho v Mariboru moc neděje, počasí se neustále mění, takže není možné nic naplánovat. Mám tak dost času na hokej a většinou stihnu alespoň tři zápasy denně. Také jsem na dálku přes bratra dokázal zařídit kytku ke Dni matek v Česku. Odpoledne jsem si alespoň dal několik kilometrů na opraveném kole. Večer šel i můj spolubydlící brzy spát, protože v pondělí nás čeká ráno hodina.
(První díl je zde, druhý zde, třetí zde, čtvrtý zde, pátý zde, šestý zde, sedmý zde).