Hynek Bárta pobývá v Mariboru v rámci projektu Erasmus a pravidelně nás informuje o životě ve Slovinsku.
18. 4. 2016 Den šedesátý první
Po akčním víkendu jsem byl pořád trochu unavený a do školy na půl devátou se mi moc nechtělo, ale nějak jsem to zvládl a pak se i probral. Po škole jsem si hodinku zacvičil a zbytek dne jsem se už jen poflakoval u seriálů, učení a kecání s lidmi o tom, jaký měli víkend. Také se sem nastěhovali dva noví spolubydlící z Francie, tak uvidíme, jaké to s nimi bude. Můj Portugalec byl unavený z jejich Yugo tripu po Balkáně, takže šel spát podruhé nebo potřetí, co jsme tady, ve stejnou dobu jako já.
19. 4. 2016 Den šedesátý druhý
Ráno kratší výběh, dopoledne pak poslední přípravy na prezentaci projektu na Entrepreneurship, který byl od půl druhé. Profesor moc nezvládal, bylo nás 13 skupin, které prezentovaly, a měli jsme na to jen 90 minut. Další problémy nastaly při hodnocení našich prací, protože profesor se rozhodl, že chce v psaném dokumentu něco, co nám neřekl na začátku semestr, vznikly trochu rozbroje. Po škole jsem dodělával právě tu část, která chyběla. Večer jsme oslavili dvojité narozeniny. Do našeho sklepa, kde majitel budovy vybudoval parádní prostor na party, se nacpalo přes 60 lidí, hrál se beer pong a další hry, také byly celkem tři dorty, takže i o jídlo bylo postaráno. Rozhodl jsem se porušit svá pravidla životosprávy a spát jsem šel kolem druhé ráno.
20. 4. 2016 Den šedesátý třetí
Dneškem mi začalo více než dvoutýdenní volno, rozhodl jsem se proto, že si v nejbližších dnech vyrazím na výlet domů do Česka. Sehnal jsem si na pátek odvoz na Blablacar a bude to pro mě první zkušenost s touto platformou, tak jsem zvědavý. Jinak jsem měl klasické sportovní a nakupovací dopoledne. Po obědě jsem se na chvíli natáhl, protože po party jsem nebyl vyspaný na sto procent a odpoledne jsem pracoval, učil se a sledoval seriály. Část spolubydlících dělala na Yugo tripu výtržnosti, co se týče spaní a hluku v noci, takže jim studentská unie zakázala chodit na party. Večer se tak nic nedělo a všichni šli spát celkem brzy.
21. 4. 2016 Den šedesátý čtvrtý
Ráno jsem si přispal, vypral nějaké oblečení a cvičit jsem šel až kolem jedenácté. Po cvičení jsem po dlouhé době vyzkoušel novou restauraci v Mariboru, tentokrát se jmenovala Piano. Za 2,8 € jsme dostali k dispozici bufet s neomezenou konzumací a širokým výběrem jídel. Odpoledne jsem se vyvalil na chvíli opalovat na zahradu, chvíli jsem pracoval a za odměnu si pak dal kafíčko. Na večer jsme si koupili grill a rozhodli jsme, že zkusíme něco ugrilovat na naší přilehlé zahrádce. Všechno se vydařilo, jak mělo, a my jsme si užili příjemný, skoro už letní večer.
22. 4. 2016 Den šedesátý pátý
Ráno jsem si ještě stihl zaběhat a pak už jsem balil na cestu domů. Nevzal jsem si toho moc, jen notebook a nabíječku na mobil. Na cestu jsem si „koupil“ tortillu zadarmo a čekal na svůj odvoz, domluvený přes internetové stránky Blablacar. Přijel pán, vracející se ze služební cesty z Bělehradu, v pěkném zeleném Volvu. Naším dalším spolucestujícím byl Chorvat, narozený ve Finsku a studující na Erasmu v Praze. Měli jsme spoustu společných zájmů, takže cesta ubíhala pěkně, na rakousko-českých hranicích byly trochu kolony kvůli rozestavěné dálnici, stejně tak na D1, protože tam se pořád něco staví. Do Prahy jsem se dostal po necelých sedmi hodinách a metrem dojel na Černý most, kde mě vyzvedl bratr s přítelkyní. Za cestu jsem zaplatil 645 korun, což je výhodnější než jet autobusem nebo vlakem a navíc i rychlejší a pohodlnější. Nyní si užiji týden doma a pak budu pokračovat s životem v Mariboru.
(První díl je zde, druhý zde, třetí zde, čtvrtý zde, pátý zde , šestý zde).