Křížem krážem Českolipskem 10

Co dokáže projímadlo? Burani z Mařenic. Kde pramení Svitávka? V Kunratickém Švýcarsku.

Den pátý (12. 8. 2011 – pátek)

13,20 (280 km) Hospoda U Tří lip, Mařenice

Doprovodný program dnešního dne aspoň naznačím. Křeče v břiše mě doprovázely už desítky hodin, také se mi nezdálo, že jsem za celý týden nepotřeboval na záchod, a tak jsem si poprvé v životě vzal včera večer projímadlo. Doufal jsem, že vše pořeším v klidu domova a na další cestu si nevezmu žádný problém. Ráno jsem čekal a čekal, a když jsem se nedočkal, vyrazil jsem. Zbytek si můžete domyslet.

--

Laxativum neboli projímadlo je léčivo nebo rostlinná droga podporující pohyby střev a jejich vyprazdňování. Laxativa jsou často používána k uvolnění střev při zácpě. Předávkování může způsobit průjem. Projímadla je možno koupit v lékárnách bez lékařského předpisu, buď ve formě tablet nebo kapek k vnitřnímu užití.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

--

V deset hodin jsem se spustil dolů k Ploučnici, projel Svojsíkovou stezkou a dorazil do Sosnové. Cesta pod hlavní silnicí je už průjezdná i bez toho, že cyklista či chodec porušoval nějaká nařízení. Chvíli jsem sledoval závodící motokáry. Ano, i autodrom je symbolem Českolipska. Dost mých mimolipských známých zná Lípu právě díky němu. Vztahy města a autodromu byly a jsou podivné. Nechme politiky – dnes jezdili malí kluci a bylo roztomilé sledovat jejich maminy, jak je chystají či jim tlačí jejich stroje do depa a na trať.

Projel jsem Okřešice, najel na cestu z betonových desek, která mi dala připomenout, že už jsem v sedle pátý den. V lese dvě černé skládky. Následovala včera zmíněná pauza u Brennského mlýna. Projel jsem Zákupy a pak pokračoval podél Svitávky Velenicemi, Svitavou a Lindavou. Vzpomněl jsem doktora Hudce, které chtěl zdejší údolí chránit před motorkáři. Dnes byl klid, přestože motorkářská hospoda v Pekelných dolech byla otevřená a vonělo z ní až k řece grilované maso. Podjel jsem hlavní silnici E 442, ocitl se na území poslední chráněné krajinné oblasti – Lužických hor a v Kunraticích si řekl, že už jedu po asfaltu moc dlouho a chtělo by to nějaký terén. GPS mi ukazovala, že 300 metrů od silnice se v lese nacházejí některé z pískovcových reliéfů, kterými jsou zdejší skály hojně vyzdobeny. Prodral jsem se houštím k místu zvanému v některých mapách Karlův odpočinek, přímo na místě byla amatérská cedule s přívlastkem Konrádův.

Zákupy

Ortel

Turistický rozcestník?

Kunratické Švýcarsko

Karlův odpočinek

--

Okřešicejsou obcí 3 km JV vzdálenou od okresního města Česká Lípa, jehož součástí se staly 27. listopadu 1971. Založena byla v 15. století jako ves lidí Okřešových a byla poprvé doložena roku 1420 v jedné z listin krále Zikmunda, tehdy jako Okirschicz. Několikrát své jméno změnila. Patřila k novozámeckému panství. V roce 1886 obec zčásti vyhořela. V roce 1896 zde byla postavena kaple. Po roce 1850 patřila obec ke Svárovu a od roku 1869 byla uváděna jako Aschendorf (také Ašendorf).

Zdroj: Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

Svitávka(nazývaná též Svitava či Svitavka, německy Zwittebach) je malá řeka, říčka (někdy uváděna jako velký potok) pramenící na saské straně Lužických hor, pravostranný přítok Ploučnice. Délka toku je 37,4 km. Plocha povodí měří 132,5 km². Pramení ve výšce 651,6 m. n. m., na svahu kopce poblíž obce Jonsdorf na území Saska, zhruba kilometr od česko-německé hranice, na východ od hory Luž. Jedná se o oblast chráněné přírodní památky Brazilka, kde se turisté mohou pohybovat pouze po stejnojmenné naučné stezce.

Velmi atraktivní jsou poblíž toku četné mělké podzemní doly na písek a materiál nedalekých brusíren zrcadel z 18. - 20. století, známé nyní jako soustava umělých pískovcových jeskyní. Nejznámější jsou Pusté kostely, kde největší z jeskyní Nautilus je využívaná jako motorkářská jeskyně u Velenic, další byly využity filmaři pro natáčení pohádky.

Zdroj: Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

--

Vybral jsem si tuto cestu do Mařenic, páč už z minulosti vím, že je celkem pohodová, jen za Mařeničkami je jedno prudší stoupání, jinak není nutné moc hýbat přehazovačkou. Zdejší hospoda je už léta vyhlášená nejen dobrým pivem, ale především ovocnými knedlíky či gulášem. Já skončil u kofoly a dvou lívanců s povidly a kysanou smetanou. Osazenstvo je velmi pestré. U vedlejšího stolu sedí čtyři dělňasové v montérkách. Jsou už v dost načatém stavu. Mluví jako dobytci, krkají. Nenechal bych si od nich vykopat ani hrob. Naproti jsou čtyři němečtí motorkáři s jednou motorkářkou. Doslova si chrochtají u guláše s knedlíky. Přímo se mnou u stolu sedí dvojice šedesátníků. Oba dva v bílém. Kromě jídla si stěžují na všechno. Samozřejmě nenechali bez poznámek vesnické balíky, ale kritizují i počasí, kočky, co nežerou nic jiného než granule, nebo bolavá záda.   

U Tří lip

--

Mařenice jsou obec v širokém údolí potoka Svitávky, vznikly ve 14. století při cestě do Žitavy. Poprvé je uváděna v roce 1372 jako Marzenic. Ves byla zřejmě pojmenována podle zasvěcení nedávno opraveného kostela sv. Maří Magdalény, stojícího na návrší uprostřed obce. Na místě staršího ho dala postavit vévodkyně Františka Toskánská v letech 1699 - 1714; výstavbu barokního dvouvěžového chrámu vedl stavitel italského původu Octavio Broggio z Litoměřic. Na východní straně ke kostelu přiléhá ambit s kaplí, v ambitu jsou barokní náhrobníky z let kolem roku 1600, dále z let 1648 a 1758. Později byl kostel pseudobarokně upraven. U silničního mostu přes Svitávku stojí trojice barokních soch z let 1831 - 33, představujících ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. První dvě z nich jsou od sloupského sochaře Josefa Maxe mladšího. Sochy byly roku 1896 opraveny a nově renovovány v roce 2002.

Zdroj: http://www.luzicke-hory.cz