Chtěl jsem se otočit, ale nešlo to. Celé tělo mi vězelo v nějakém skřipci, ruce jsem měl svázané. Nebo co? Vůbec jsem si nevybavoval, kde jsem a jak jsem se sem dostal. Snažil jsem se přetočit film pozpátku, ale poslední okamžik, který jsem si pamatoval, se odehrával někde na parketu.
Válel jsem se po zemi, snažil se dělat mosty, možná i kotrmelce. Na stojku snad nedošlo. Všechno se kolem mě točilo. Někdo mě vytáhl na špeka, ale přišel mi o dost silnější než za mýho mládí. A řádil jsem na parketu před ním, nebo po něm?
Konečně jsem od sebe odlepil víčka. A došlo mi, co bylo tím skřipcem. Ležel jsem mezi dvěma neznámýma holkama. Svý tělo jsem měl narvaný ve spacáku, ale ruce … kurva, kde jsem měl ruce? Levačku u zrzky v rukávu jejího svetru, společně s její paží, pravačku přivázanou podprsenkou k ruce nejnádhernější blondýny, co jsem za posledních několik let viděl.
Všichni tři jsme smrděli potem, kouřem a chlastem. Nechtěl jsem se moc hejbat, abych je neprobudil a mohl si ještě chvíli užívat tuhle chvíli, ale všecko mě neskutečně brnělo. Jak se budou tvářit, až se proberou a uviděj mě tady? Ale je to přece jen můj pokoj, támhle leží můj batoh. Pořád lepší, když jsou ony u mě, než abych byl já na nějakém cizím pokoji.
Tak to mě ale může nasrat. Zřejmě nejdivočejší noc v mým životě a já vím úplný hovno, co jsem dělal. A tyhle dvě fakt nevypadaj na to, že by mi o tom mohly vyprávět. Nemoh jsem se ani podívat, co mám vlastně na sobě a v jakým je to stavu. A taky jsem měl neskutečnou žízeň. Naštěstí jsem nepotřeboval zvracet, což mě samotnýho překvapilo. Tak teď ještě aby nepotřebovaly holky.
Zrzka otevřela jedno oko a zase ho pomalu zavřela.
Bloncka si chrupla a zaškubala mi rukou. Pokusila se přitáhnout kus mýho spacáku přes nohu, ze který jsem viděl jen tu míň zajímavou část.
Zrzka znovu otevřela oko, pak i druhý. Doufal jsem ve vysvobození aspoň jedný ruky, ale pronesla jen: „Spi, Karle.“ A zase oči zavřela.
Na chvíli jsem klimbnul, ale fakt asi jen na pár minut. Pak mi něco šlehlo do očí. Ve dveřích stáli dva maníci s foťákem, udělali na mě par sprostejch gest a pak zase zmizeli.
„Ty vole, to byla noc.“ Blondýna si promnula oči a projela si volnou rukou vlasy. „Čau, Karle, ty seš pekelník.“
Rozvázala nás, posadila se bokem, aby se zachovala aspoň trochu cudně, sundala si tričko a zručně si nasadila podprdu. Ještě si v ní urovnala prsa.
Nevím, jestli jsem někdy viděl erotičtější scénu. No asi jo, ale v týhle oblasti se vždycky všechno zapomene a jeden má pocit, že právě teď je to nejlepší.
„Ty zíráš, jak kdybys mě ještě nikdy neviděl nahou,“ hraně mě zpražila pohledem.
„Možná viděl, ale rozhodně si to nepamatuju.“ Proboha, co je to za hlas? Já snad v noci i zpíval. Chrčel jsem, jak když jsem objel s Iron Maiden celý turné.
„Tak to buď rád, že si to nepamatuješ.“
Zvedla se, oblíkla si rifle na ty svý bílý hladký nohy. A zmizela. A já tam jen tak ležel, s rukou v rukávu další bohyně.
