M. Hudec: Anketa ani nemůže být reprezentativní

V České Lípě proběhla souběžně s krajskými volbami anketa, která měla dát odpověď na otázku, jaké investice by většina občanů ve městě preferovala. Dle výsledků ankety si lidé na prvních místech přejí nová parkovací místa na sídlištích, důstojné řešení nevyhovujícího stavu Jiráskova divadla a rozšíření sítě cyklostezek.

Na pochybnosti o vypovídacích schopnostech ankety, které se brzy objevily, zareagovalo vedení města opakovaným zdůrazňováním, že anketa byla reprezentativní. Srozumitelně řečeno, že zhruba tak jako účastníci ankety by odpovídala většina obyvatel města. A pro jistotu, že si to nechá potvrdit odborníky.

Ty pochybnosti ovšem nejsou nějakou záměrnou zlomyslností. Napadnou každého, kdo se nad anketou maličko zamyslí. Tak třeba, kdo trochu sleduje veřejné dění ve městě, a to lze častěji očekávat u toho, kdo je aktivní, kdo chodí k volbám a kdo se i účastnil ankety, samozřejmě o výše zmíněných problémech ví. Vždyť o nich slyší a čte řadu let stále dokola. To jeho názor nemůže neovlivnit. A tak může být docela upřímně přesvědčen, že nedostatek parkovacích míst je největší problém ve městě, i když sám třeba ani auto nemá. Ve kterém městě to ostatně problém není?

2,5 tisíce lidí je jen třetina těch, co přišli v Lípě k volbám a zhruba 8,5 procenta všech oprávněných voličů. Přemýšlivý člověk by se například mohl ptát, proč o anketu neprojevilo zájem „zbývajících“ osm a půl tisíce volících. To však není hlavní problém. Statisticky dobře sestavený průzkum může být reprezentativní, i kdyby se ho účastnila polovina, i pouhá desetina z těch dvou a půl tisíc.

Jenže tento průzkum ani nemůže být reprezentativní: „anketa je nesystematický průzkum názorů dotazem“ (tento i další citáty jsou převzaty z Wikipedie). Ono je třeba se zeptat, jestli lze vůbec nazvat anketou výběr pouze z předpřipravených odpovědí na otázky, když „…Význam ankety může být zejména v zajímavosti odpovědí .“

Ale kdyby i o anketu šlo, pak tím hůř, protože její „výsledky …nelze pokládat za reprezentativní a jakékoliv kvantitativní zpracování včetně v procentech je velmi problematické.“

Hlavní důvod, proč nemůže být tato anketa či „anketa“ reprezentativní, je ale právě to, že nevíme, zda sociologická skladba respondentů odpovídá sociologické skladbě obyvatel města. Například je málo pravděpodobné, že v anketě je zastoupeno odpovídající množství mladých lidí. Česká Lípa má nejnižší věkový průměr obyvatel v celém Libereckém kraji (méně než 39 roků) a mladých lidí ve věku 20-39 roků tu žije 33 %. A to bychom ještě měli připočítat mladé voliče ve věku 18-19 let, jež se mi v dostupných statistických údajích nepodařilo jako samostatnou kategorii dohledat. Přitom je notoricky známo, že k volbám chodí více starší ročníky, mladí a zejména nejmladší mnohem méně. A pokud už jdou, zdaleka ne každý se také zúčastní ankety. Osobně jsem se v jedné z volebních místností přesvědčil, že k účasti v anketě se častěji nechali přemluvit starší voliči.

Je všeobecně známo, že mladí lidé obvykle preferují ve městě trochu jiné investice než starší občané. Prvně jmenovaní spíše školy, školky, hřiště, vůbec zařízení pro děti, rekreaci, zábavu, druzí hlavně investice do zdravotnictví, bezpečnosti, sociálního zázemí. A už kvůli téhle jedné jediné pochybnosti o sociologické charakteristice anketního vzorku nelze onen průzkum pokládat za reprezentativní.

Miroslav Hudec, psycholog a publicista