Lidé si v anketě o novém logu vybrali srdce

Celkem 2 076 hlasů se sešlo na českolipské radnici v rámci veřejné ankety o novém logu města.

Nejvíce hlasů, 1149, získala varianta C, tedy logo s listem a srdcem. Na pomyslném druhém místě pak skončil návrh B, tomu lidé dali 498 hlasů, třetí se pak umístila varianta A s 383 hlasy. Kromě lístků, v rámci kterých lidé hlasovali pro jeden z návrhů, dostala radnice v rámci ankety dalších 46 lístků, na kterých lidé nezakroužkovali ani jednu z variant.

„Nejčastěji psali, že se jim nelíbí ani jeden z návrhů nebo že logo město nepotřebuje. Kromě toho ale lidé psali své připomínky i na další hlasovací lístky. Nejvíce jich měli paradoxně k vítězi celé ankety, tedy k variantě C. Lidem se například nelíbilo, že je název města napsaný malými písmeny, některým se nezdály barvy, jiní zase chtěli, aby použitý znak více připomínal list a ne srdce. Veškeré připomínky, které jsme v rámci ankety získali, předáme autorům návrhů,“ uvedla starostka České Lípy Hana Moudrá a doplnila, že prostřednictvím webových stránek Městských novin hlasovalo celkem 388 lidí, pomocí hlasovacích lístků pak 1688 lidí.

Veřejná anketa o třech návrzích nového loga města probíhala od 1. do 28. února. Se třemi variantami loga se mohli lidé seznámit prostřednictvím plakátů, které visely na všech výlepových plochách ve městě, velké bannery pak stály v několika českolipských organizacích, ke kterým patřila městská knihovna, Sportareál, nová sportovní hala, českolipská nemocnice nebo KD Crystal. Informace lidé mohli získat také prostřednictvím webu města, Městských novin, i-novin nebo v tištěných únorových Městských novinách či v únorovém měsíčníku Lípa. Hlasovat mohli lidé prostřednictvím webových stránek www.mncl.cz, nebo pomocí hlasovacích lístků, které se odevzdávaly v Městském informačním centru.

Výsledky ankety budou mít zastupitelé města k dispozici na svém zasedání 19. března, na kterém by měli o dalším osudu loga rozhodnout.

O vzniku loga toho sice bylo napsáno mnoho, přesto k článku přidáváme i TZ Komise pro komunikaci s veřejností:

Na podzim roku 2010 si nově zřízená Komise pro komunikaci s veřejností stanovila dvě zcela zásadní priority pro celé funkční období. První z nich bylo přeformátování Městských novin v moderní obecní zpravodaj, druhou vytvoření konceptu vizuální komunikace města.
„Co se Městských novin týče, podařilo se nám nastavit pevné základy moderního obecního zpravodaje, který přináší obyvatelům města a přidružených obcí zásadní i zajímavé informace z úřadu a města. Kromě nastavení jasné obsahové struktury došlo i ke změnám technickým, z původního čtrnáctideníku o 16 stránkách došlo k přeformátování na měsíčník o 24 stránkách. Současně vznikla denně aktualizovaná internetová podoba Městských novin. Výrazně se zkvalitnila grafická stránka zpravodaje i kvalita papíru, na který se tiskne, přitom však došlo díky veřejné zakázce k výrazné úspoře nákladů. Z původního 1,3 milionu korun, které byly na výrobu Městských novin připraveny v roce 2010, se celkové výrobní náklady včetně distribuce snížily na přibližně 660 tisíc korun, tedy zhruba na polovinu,“ shrnuje plnění první priority předseda komise Tomáš Hudec.

Druhou prioritou komise, které se věnovala takřka od svého vzniku, byla vizuální komunikace města. Členové komise se shodli, že městu a jeho organizacím schází jednotný komunikační styl a jsou bez jakýchkoliv pravidel využívány, a tím i poškozovány, významné symboly města, jakými jsou znak a prapor. Ty by dle jednotného stanoviska komise měly být využívány pouze při zvláštních a slavnostních příležitostech. Druhým důvodem pro realizaci tohoto projektu byla potřeba vytvoření nezaměnitelného sjednocujícího prvku (v tomto případě loga), při jehož využití bude všem jasná sounáležitost s tímto městem, a to bez ohledu na to, zda je tento použit pro oficiální příležitosti města nebo pro případné akce zájmových organizací zde působících. Samotný heraldický znak města má určitou nevýhodu zaměnitelnosti, vzhledem k často využívanému grafickému ztvárnění hradeb, které mají ve znaku i některá z okolních měst jako Nový Bor nebo Doksy.

Úplně na začátku práce komise bylo seznámení se s přístupy jiných měst či organizací při tvorbě jednotného vizuálního stylu. Výsledkem bylo zjištění, že klasická veřejná soutěž se subjektivním hodnocením návrhů je využívána v minimálním počtu případů, protože častým výsledkem je nepoužitelný koncept, který často skončí nevyužitý. Sama komise získala první zkušenost, když byla těsně před jejím zřízením vyhlášena veřejná soutěž o návrh nové grafické podoby Městských novin. Komise tehdy vybrala několik odborníků, aby jí dali doporučení a s přihlédnutím k němu pak na zasedání komise rozhodli její členové o dvou finalistech, jejichž návrhy byly podrobeny veřejné anketě. I přes snahu komise vybrat použitelný grafický vizuál, nebylo nakonec možné vítězný návrh použít, vzhledem k použitým písmům a nákladnosti tisku. Nová podoba Městských novin tak vznikla až ve spolupráci s grafikem, který dostal na starost sazbu zpravodaje. Podobným výsledkem skončila i obdobná veřejná soutěž o nové logo Nového Boru. I přes výběr vítězného návrhu město do této chvíle nepřistoupilo k vytvoření jednotného vizuálního stylu a nové logo není využíváno.

Opačný trend, tedy přímé oslovení odborného zhotovitele, zvolilo například město Ostrava, Česká televize nebo ZOO Praha. Ve všech těchto případech začalo být dodané logo včetně grafického manuálu využíváno. Nutno však podotknout, že náklady na realizaci těchto projektů neklesly ani v jednom případě pod 1 milion Kč, což je částka, kterou si město Česká Lípa nemůže dovolit.

Komise pro komunikaci s veřejností diskutovala své první závěry ze zkoumání případových studií jiných měst a organizací s vedením města a po vzájemné diskusi došlo k dohodě, že komise využije služeb externího konzultanta a zároveň budou její členové sami pracovat na jednotlivých částech přípravy jednotného vizuálního komunikačního stylu. Pro tento způsob se komise rozhodla z důvodu snahy minimalizovat co nejvíce náklady na tento projekt. Komise se zaobírala několika personálními variantami a nakonec se shodla na využití Tomáše Červenky, a to z několika důvodů. Kromě odborné způsobilosti, která je doložena předchozí činností na obdobných projektech, zde hrála zásadní roli i skutečnost, že se jedná o člověka se vztahem k České Lípě a se znalostmi místních reálií. Na rozdíl od jiných lidí, kteří byli v hledáčku komise, má výhodou určitého nadhledu, protože není obyvatelem České Lípy.

Prvním společným krokem pak bylo sestavení průzkumu, realizovaného prostřednictvím dotazníkového šetření, na kterém se komise podílela. Následně bylo ve spolupráci s konzultantem provedeno jeho vyhodnocení. „My jsme díky tomuto šetření zjistili, že lidé nemají k městu moc dobrý vztah. Na základě výsledku se pak vypracovala podrobná zpráva o tom, jakým způsobem by to logo mohlo vypadat, co by mohlo obsahovat. Snažili jsme se vytvořit takový logotyp, který by pomohl ujednotit město a zlehčit a zjednodušit tu komunikaci navenek, aby to vypadalo co nejjednotněji,“ zhodnotil první fázi projektu místopředseda komise Rudolf Živec.

Následně došlo k vyhodnocení závěrečné zprávy z tohoto šetření a komise připravila ve spolupráci s konzultantem rozfázování dalších částí projektu, jehož první zásadní etapa končila výběrem nového loga a druhá pak vytvořením grafického manuálu. Komise pak po projednání s vedením města doporučila vytvořit ve spolupráci s konzultantem několik návrhů loga a následné zpracování grafického manuálu zadat jako veřejnou zakázku. Tento postup byl následně vedením města odsouhlasen, a tak byla realizována celá první etapa.

Zastupitelstvo, které se na svém prosincovém zasedání zabývalo výběrem nového loga včetně rozhodnutí o realizaci grafického manuálu, se nakonec rozhodlo nechat výběr jedné ze tří variant návrhů loga na veřejnosti s tím, že se o realizaci poslední etapy rozhodne na zasedání březnovém.
Komise tak do dalšího rozhodnutí zastupitelstva pozastavila další kroky v tomto projektu a aktuálně se ve spolupráci s Městskými novinami a tiskovou mluvčí podílí na realizaci ankety o novém logu města, včetně jejího vyhodnocení.