Většina účastníků březnové lockdownové výzvy dohrává své minisouboje anebo se dostává ke své vysněné metě. Mnozí další Českolipané se však mezitím pustili do výzvy nové, více turistické, která potrvá až do konce kalendářního roku.
V souboji o první místo březnové výzvy už prakticky zůstali jen dva soupeři. Vasil Dogaru, který v době psaní článku (neděle, 16,30) má na svém kontě 284 výstupů a pravděpodobně vzdal smělý cíl dostat se na číslo 400, a devítiletý Vojta, který má o 11 peakpointů méně. A před námi jsou tři pracovní dny, ve kterých Vojta dokáže být hodně silný. O fyzičce tento souboj nebude.
Na třetí místo se propracoval házenkář Drobas, který je ale o padesát bodů zpět. Soustředí se tak spíše na to, aby odrazil čtvrtou Renatu Dvořákovou s 215 vrcholy.
Naprosto fenomenální finiš má učitel z Partyzánky, Milan Šandera, který dnes překonal dvoustovku. Při jednom dnešním výstupu na Hůrku jsme si potvrdili, že máme nejlepší fyzičku za posledních několik let.
Jeden z favoritů, Jan Vaníček na šestém místě zřejmě vzdal svůj boj o titul krále tří českolipských kopců. Sice jede dál jako stroj, ale ztráta sta výstupů už je i na něj moc. Přesto i jeho výkon po prodělané nemoci je obdivuhodný.
Nemoc vyřadila ze hry i dalšího z favoritů – Zdeňka Líbala, který za celý týden nepřidal ani jeden výstup a momentálně je se 175 peakpointy sedmý. A už na něj dotírá další házenkář Vondris se 171 body.
Desítku uzavírají Jiří Fišer (143) a Pavel Nešpor (135). Jedenáctá je druhá žena, Ludmila Miháliková nasbírala 122 bodů. Hynek Bárta polevil a se 120 body už asi neuvažuje o návratu do první desítky.
Přes stovku se dále dostali: Petr Jehlička (117), Alena Bouchnerová (112), Hana Stará (103) a Leona Maříková (100).
Já jsem si přes víkend udělal základ, abych se na stovku také dostal. Zastavil jsem se na čísle 97 a pak vyrazil mimo Lípu.
Novou výzvu jste již nejspíš zaznamenali, protože jsem informace o ní poslal do světa všemi možnými způsoby. Doposud se do ní přihlásilo 59 lidí a mně uděláte radost, když se přihlásíte také. Jak na to, zjistíte v tomto článku.
Cílem je přilákat vás na co nejvíce vyhlídek, rozhleden, méně či více známých kopců, ze kterých je vidět na Českolipsko.
Po jednom z dotazů dodávám, že nejsem nijak zainteresován na propagaci aplikace peakpoint. Spojení vzniklo náhodou, když jsem hledal motivaci k přežití dalšího lockdownu. Ale protože s tvůrci čile komunikuji, jsou ke mně vstřícní, přidávají další kopce v okolí, pomáhají mi s tvorbou i propagací výzvy a zároveň do dvou českolipských výzev slíbili ceny.
A jak se vyvíjí výzva s názvem Sto pohledů na Českolipsku? Zatím v ní nedominují vlčáci z výzvy tříkopcové. První je František Kroupa, který od včerejšího spuštění stihl sedm vrcholů. O výzvě začnu pravidelně informovat, až ve středu ukončíme výzvu březnovou. Hodně mě zajímají vaše fotografie. Pojďme nastřádat tu stovku výhledů. A nevadí, když nebudete v popředí. Vymyslíme ceny tak, aby šanci měli i ti, kteří získají méně peakpointů.
Jak se k vrcholu dostanete, je mi jedno. Jen, prosím, nešiďte ostatní účastníky. Vznikají tak nepříjemné situace, které kazí jinak vynikající atmosféru.
Leona Maříková už vytáhla kolo a vyjela na něm nejen na Špičák.
Petra Honsová pro změnu cestuje na koni. A dokonce mě pozvala, ať si to zkusím taky. Má prý koně s autopilotem a nevadí tak, že vůbec nevím, jak se tento dopravní prostředek řídí.
Úplně první fotku po spuštění výzvy mi poslala Iveta Myšková, která první bod získala na Bezdězu.
Já si dnes po získání pěti bodů v Lípě vyrazil na dva kopce, na nichž jsem doposud nebyl. Na Korecký a Maršovický vrch.