34/2012 – třetí část

Přestože tuším, že k volbám nakonec přijde asi tak třetina voličů, já si s nimi vyhrál. A to i tak, že jsem ve svém soukromém konkurzu postupně vyhazoval jednotlivé hlasovací lístky. Sice asi naštvu dost lidí, ale zveřejním své pořadí i důvod, proč jsem se tak rozhodl.

1. Dělnická strana sociální spravedlnosti – zkrátka bych se styděl, kdybych je volil.

2. NS-LEV21 – Jiří Paroubek zanesl do politiky styl opozičníka, který se mi zkrátka nelíbí. Z pro mě nevysvětlitelných důvodů opustil svou stranu, která se zadlužila ve volební kampani. Je to zrádce. Navíc vytuneloval národní socialisty a zneužil jejich název.

3. KSČM – nebojím se, že by se vrátila totalita, dokonce si myslím, že dělají lepší politiku než ČSSD, ale zkrátka si ještě dobře pamatuji dobu, kdy jsem nesměl cestovat, kam jsem chtěl, číst, co jsem chtěl, kdy jsem musel nést následky za činy svého otce, které udělal v době, kdy jsem ještě nebyl na světě. A mnoho představitelů tehdejšího režimu je stále na kandidátkách této strany. Na omluvy jim kašlu, neměli už dávno na politické mapě Česka být.

4. SPOZ – Miloše Zemana jsem měl docela rád do doby, než jsem si přečetl jeho bestseller Jak jsem se mýlil v politice. Něco tak sebestředného jsem nikdy nečetl, ani ve svém deníku. Zřejmě za vše dobré v tomto státě může on a za všechno špatné ti ostatní. Vadí mi i to, že opustil svou stranu a ubral jí voliče. Je to zkrátka zrádce, stejně jako Jiří Paroubek. Kandidáty této strany nepovažuji za věrohodné.

5. Národní prosperita – Jiří Klíma se sice snažil všem vysvětlit, že nejsou vlastně stranou národní, ale spíše vlasteneckou. Přesto mi smrdí. Navíc nabízejí podobně jako Dělníci jednoduchá řešení. A jejich prázdná kandidátka navíc svědčí o tom, že volby neberou dostatečně vážně.

6. Suverenita - Blok Jany Bobošíkové pro Liberecký kraj – tak předně se mnou nekomunikovali. Proč bych volil někoho, kdo se mnou nemluví? Jana Bobošíková se mi svého času hrozně líbila, ještě když byla v České televizi moderátorkou. Jako političku ji vůbec nemusím. Kandidáty má pro mě nevěrohodné, nebýt jí, tak po nich zpravidla pes neštěkne. Chci standardní strany, které nemají v názvu jméno člověka.

7. ČSNS – strana je v rozkladu, lídra udělali z mladé studentky. Z tradice se žít nedá.

8. Volte Pravý Blok – kvůli Cibulkovi jsem v roce 1989 málem dostal pendrekem. Po jednom z koncertů nějakých režimem ne úplně chtěných kapel jsem vynášel ze sálu pod tričkem seznamy politických vězňů, na kterých byl Cibulka mezi prvními. Od sálu až ke vchodu do metra nás čekala ulička mezi policisty, kteří namátkou lidi kontrolovali. Já měl jako často v životě kliku. Takže mám k Cibulkovi takový zvláštní vztah. Nicméně jeho politika je naprosto nereálná, zabitá už dávno.

9. Nová budoucnost pro Liberecký kraj – moc se mi nechce důvěřovat člověku, který v každých volbách kandiduje za jiný subjekt a i během těchto voleb to vypadalo, že bude kandidovat úplně za někoho jiného.

10. SNK ED – nemám nic extra proti kandidátům, i když: kdo by volil inspektory? Ale vadí mi, že sestaví silnou kandidátku a ani se nesnaží ji jakkoliv zviditelnit. Pořádně nevím, co vlastně chtějí.

11. Strana svobodných občanů – trochu mě zviklala ta volební kalkulačka. Ale co se stranou, která sice slibuje, že udělá to, co já si zhruba představuji, když se mnou nemluví? O jejich kandidátech nevím vůbec nic.

12. Česká strana selského rozumu – hezká akce, přeju jim hodně štěstí, když jim nadšení vydrží do dalších voleb. Momentálně jsou však pro mě stále velkou neznámou, přestože se snaží více než některé zavedené strany.

13. ČSSD – všechny důvody, které mě vedou k tomu, že tuto stranu volit nebudu, jsem už popsal. Jen shrnu: populismus, nereálné sliby, utrácení, neochota jejich kandidátů komunikovat jako většina ostatních, arogance. Nastrčení pěkné ženské na místo lídra jako další druh vějičky na voliče, byl pro mě vrchol. Navíc ta zkušenost s některými kandidujícími náměstky...

14. ODS – mnohé bylo řečeno o odstavec výše. Opuštění původních ideálů strany, propojení s byznysem, nedostatek sebereflexe, neschopnost přivést k politice novou krev. Dorazil mě autobus s fotkou Evy Bartoňové a nápisem, že zachová českolipskou nemocnici. Prázdná hesla za peníze daňových poplatníků.

15. Změna pro Liberecký kraj – ze změny pro Liberec se stala změna pro Liberecko. Já do toho zkrátka nevidím. Jan Korytář chvíli je u Zelených, chvíli není, pak s nimi zase kamarádí. Nevyznám se v jeho politice, nevím, s kým se chce kamarádit. Nechápu, proč vlastně skončil jako primátor. Byl neschopný, jak tvrdí současní vládci Liberce, nebo je Liberec víc zkorumpovaný, než si hodlám připustit. Nechci být ani jako volič součástí těchto tahanic.

16. Česká pirátská strana – asi jsem moc konzervativní (starej), abych volil někoho, kdo vstoupil do politiky s tím, že vše se dá zadarmo sdílet na internetu, za nic se nemusí platit atd. Jasně, taky stahuju, ale taky píši a jsem aspoň trochu závislý na autorských honorářích. Něco mé děti jíst musí. Samozřejmě spousta jejich myšlenek je mi blízkých.

A tady skončím. Do voleb zbývá necelý týden a já mám schované čtyři lístky. Z nich vyberu, ale nechci, aby každý věděl, koho jsem volil. A třeba k volbám ani nepůjdu.