17/2017

Borské náměstí a vox populi. Info k nočním prohlídkám Housky. Pár tipů na výlety. Co mě nejvíce láká na Všudybud?

Pondělí

 „To už rovnou mohli do středu náměstí postavit sochu starosty.“

„Na tom se bude skvěle fetovat!“

To je jen něco málo z hlasu lidu na zveřejněné výsledky soutěže o podobě centrálního prvku novoborského náměstí. Našel bych horší, vulgárnější, více zakomplexované. Zatímco architekti si libují, lidé, kteří si ani neotevřeli obrázky, v rychlosti hodnotí.

Doporučuji navštívit výstavu v Navrátilově sále, prohlédnout si všechny návrhy a v úplně jiné podobě než zprostředkuje pár zveřejněných obrázků.

Ač Neborák, jsem rád, že soutěž proběhla, že se k ní vyjadřují odborníci a že rada města Nový Bor je připravená výsledky respektovat.

Více o soutěži zde.

Úterý

Slíbil jsem, že seženu více informací k nočním prohlídkám na Housce. Toto mi napsali z produkce:

„Vloni byl program inspirovaný hradními pověstmi, které jsme návštěvníkům podali s trochou humoru a nadsázky. Letos se diváci dozvědí, co na Housce zažili některé osobnosti českých dějin, a pomohou obyvatelům hradu rozhodnout, jak vše dopadne. Návštěvníci se opět mohou těšit na šermířskou skupinu Heraldicus, Divadlo Inkognito, temperamentní tanec  a za tmy pak na vystoupení s ohněm.“ říká za neratovické sdružení Opertus Honza Poláček, dlouholetý člen SHŠ Armatus.

„První série Nočních prohlídek proběhne v sobotu 13. 5., další pak: 23. - 24. 6., 21. - 22. 7. a 18. - 19. 8.

Středa

Ještě jsem neinformoval, jak jsem minulý týden dopadl s plánem dolovit keše v posledních šesti okresech, které mi chyběly. Povedlo se, tak aspoň pár tipů pro vás.

Největší raritou pro mě byl kostel Svatého Petra z Alkantary. Nejšikmější kostel v Česku, který zůstal v místech, kde kdysi stávala Karviná. Zde je více informací.

V top ten u mě však zvítězil Hradec nad Moravicí. Nikdy jsem v tomto městě nebyl, a tak mě zdejší zámek ohromil. Trochu zvláštní architektura, rozsáhlý park a dole v řece se dají pozorovat raci říční jen tak ze břehu nebo mostu. Zaujala i multikeš věnovaná pochodům smrti, které tudy procházely na konci války.

Také jsem se zastavil v ostravské Stodolní ulici. Bída, bída. Nejlepší roky už má za sebou. Irské hospody mají do těch skutečně irských velmi daleko, obsluha a jídlo v restauraci U Peciválů byly pro mě nejhorší za několik let. Krásná je ale zahrádka restaurace Přístav ve Valašském Meziříčí.

Trochu zklamaný jsem byl v Rejvízu. Kdysi to pro mě bylo magické místo. Když jsem ho poznal, napsal jsem o něm povídku, ve kterém velkou roli hrála samota. Nyní je kolem Mechových jezírek přeturistíno. Platí se za parkoviště i vstup k jezírku. Ale restaurace Rejvíz si svou kvalitu drží. Třeba lokše s mákem a povidly byly vynikající.

Čtvrtek

Vtipy Českolipské drbny (zde) mi občas přijdou podpásové, ale tento se povedl:

Pátek

Hned po škole jsem se třemi studenty odjel na krajské kolo Ekologické olympiády. Uskutečnilo se v krásném prostředí autokempu v Sedmihorkách, který byl už dvakrát vyhlášen kempem roku a stále je zušlechťován. Staví se nová budova, opravují se silnice, připravují se okrašlující prvky. Chatky jsou vybaveny topením, takže se zde dá trávit čas i v zimě.

Večer jsem se zúčastnil přednášky o biokoridorech a biobariérách v podání Petra Anděla, jednoho z našich předních odborníků na tuto problematiku. Řada materiálů o průchodnosti krajiny, migrujících zvířatech, úmrtnosti zvířat na silnicích se dá ve formátech pdf stáhnout zde.

Mě nejvíce zaujalo modelování, jak se vyvíjela a bude vyvíjet fragmentace krajiny od roku 1985 až někdy do roku 2035. Samozřejmě: lidi chtějí bydlet, jezdit, utrácet, ale v krajině všechny tyto naše potřeby zanechávají prakticky nenávratné škody.

Soboty

Když studenti chystali obhajobu své praktické práce, zaběhl jsem si do skal pro dvě keše. Zatímco lázně Sedmihorky dále chátrají, v okolních lesích je upravena řada pramenů, chodníků, naučných stezek. Opravdu doporučeníhodné místo k víkendovému procházení.

Odjeli jsme před vyhlášením výsledků, a tak jsem ještě stihl jednu ze svých nejoblíbenějších akcí – Společenský večer ZŠ Špičák. Stále tam učí řada mých kolegů, poznávaly mě děti z tábora. Funkční hodinky už hodinu po půlnoci ukazovaly tři a půl tisíce naskákaných kroků. Příjemný víkendový relax.

Neděle

Ještě bych měl přidat něco kulturního. Už jsou zveřejněni všichni interpreti letošního Všudybudu, tak aspoň v rychlosti mé top ten. Schválně, jak se bude lišit od top ten, které budu dělat po akci.

1.       Midi Lidi – z dvou hlavních taháků se více těším na Midi Lidi, jsou v současnosti více na tahu a zajímá mě, jak znějí na živo

2.       Vltava – klasika, to bude příjemný odvaz

3.       ±0 – budou moje krevní skupina, ale musím si je naposlouchat, aby koncert neskončil dřív, než se chytnu

4.       Papír Sklo Plasty – dobře, nebudu pokrytec, tyhle mám naposlouchaný dost a rozhodně si je nenechám ujít

5.       Old Minka Band – jsem hrozná ostuda, tenhle českolipský underground jsem naživo ještě neslyšel, vždy jsme se nějak minuli

6.       Terne Čhave - rom’n’roll mám sice za barákem skoro celou sezónu, ale přesto se na něj těším

7.       Scream of the Lambs - a ještě jednou nebudu pokrytec, ryzí bigbít bez příkras

8.       Unaffected Evolution – tuhle kometu taky nesmím minout

9.       Milan Knížák & Aktual   - asi mě to nebude bavit, ale zvědavý budu

Tolik mi toho zbylo – Monoskop, studentské kapely gymnázia, divocí TAT, slabost mám pro The Viv, loni mě uchvátila Dmitrievna, určitě mě budou bavit TBT.