Křížem krážem Českolipskem 1

Více než čtyři sta kilometrů, přes dvě stě fotografií, sto krátkých videí. Sedm dnů jsem na kole jezdil Českolipskem s cílem dosáhnout nejjižnějšího, nejsevernějšího, nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího bodu. V příštích dnech se s vámi podělím o zápisy v deníku, které jsem si v průběhu cesty dělal. A samozřejmě i o další dokumenty.

Budu rád, když každý večer v osm hodin i-noviny otevřete s potřebou dozvědět se více.

Den nultý (7. srpna 2011 – neděle)

20,10 (0 km) Doma v České Lípě

Ačkoliv budu jen pár kilometrů od domova, těším se na tuto cestu od začátku prázdnin. Už dlouho chci vzdát hold kraji, který mě před dvaceti lety uchvátil a nepustil. Projedu místa, kde už jsem třeba desetkrát i vícekrát byl, přesto putování beru jako dobrodružství.

Dost úvodních řečí. Před hodinou jsem si začal balit. Ještě dobíjím kameru, ale jinak se mi vše vešlo do takřka nových brašen na kolo, které jsem si pořídil před rodinnou dovolenou a vlažně je otestoval na Třeboňsku. Nejvíce místa zabírá spacák. Karimatku jsem si vzal malou, hliníkovou. Trochu jsem řešil mapy, nastřádal jsem jich za dvacet let požehnaně. Nakonec si vzal jen jedinou – Cykloráj Podralsko v měřítku 1 : 100 000. Není sice tak podrobná jako vojenské padesátky, ale zase mám na jednom papíře skoro všechno, co bych chtěl navštívit. A navíc mám GPS a zásobu baterek do ní. Také jsem si vytiskl seznam všech obcí na Českolipsku či chráněných území. A keší, které jsem v okolí ještě nestihl odlovit.

Za cíl si dávám objet nejsevernější, nejzápadnější, nejvýchodnější a nejjižnější místo Českolipska. A nádavkem co nejvíce z padesáti sedmi samostatných obcí. Vůbec neplánuji počet dnů. Mám ještě deset dnů volna, což je výhoda učitelského povolání. Teď, pár hodin před odjezdem, ještě nevím, kterým směrem se vypravím. Trochu záleží na tom, jestli vyjedu sám nebo s Radkem, který mi tuhle v hospodě nebo na posedu řekl, že by jel se mnou. Před dvěma hodinami jsem mu posílal SMS, jak teda, ale zatím neodpověděl. Jdu se oholit, umýt si hlavu. Ozvu se zítra.

Den první (8. srpna 2011 – pondělí)

8,23 (0 km) Doma v České Lípě

Prší, neprší, prší, neprší. Sleduji postupy dešťových mraků na internetu. Zrovna nyní je to na Českolipsku nejhorší z celé České republiky. Radek nakonec jede. Koupil si nosič na kolo a novou bundu, tak snad to nakonec nevzdá. V devět by už pršet nemělo. Stále jsme se nedohodli na směru, ale předpokládám, že zvítězí východ.

10,40 (15,4 km) Rozcestí před Hradčany

Já věděl, že pršet přestane, ale netroufám si napsat nic o pověstném Bártově štěstí. Nechci se rouhat. Je ideální cyklistické počasí. Dvacet stupňů, mírný větřík, který pomáhá vnímat vůně, momentálně borový les, občas vykoukne i sluníčko.

Největším zážitkem je zatím Radek. Ušetřil na brašnách a přidělal si na nosič sportovní tašku zn. Nike. Spadla mu třikrát, než jsme vyjeli z Lípy. I proto máme zatím rychlostní průměr 9,5 km/hod. Po třech ujetých kilometrech mi taky položil otázku: „Dáme cígo?“

Radek zápasí s batohem

Vyjeli jsme z Lípy po cyklostezce do Vlčího dolu, přes Heřmaničky a Veselí. Tady na rozcestí na Provodín je turistický přístřešek, ale v něm neuklizené ohniště a hromada odpadků.

Vlevo od Provodína, vpravo od Lípy

Turistický přístřešek při cestě do Hradčan

... a bordel v něm

---

Vlčí důl

Vlčí Důl (dříve německy Wolfsthal) je od roku 1976 administrativně připojená vesnička k České Lípě. V roku 1426 pochází první zmínka o obci a je spojená se jménem Jan z Vlčího dolu. V 18. století zde byly uvedeny dva panské dvory a jeden pustý. Po roce 1850 byl Vlčí Důl- Wolfsthal osadou 3 km vzdálené obce Götzdorf Božíkov. Božíkov je dnes součást městečka Zákupy. Dne 22. března 1874 se Wolfsthal osamostatnil a jeho součástí se stala i osada Vítkov. Po již zmíněném sloučení obcí 1. května 1976 se později - 1. ledna 1981 stává městskou částí České Lípy. Přesněji, její nejvzdálenější městskou částí, s městem spojenou jen administrativně.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/

Heřmaničky

Původně se vesnička jmenovala Hermsdorf - Heřmanice a první záznamy o ní jsou z roku 1416, kdy byla dědictvím Jana z Chlumu. Zdejší Heřmanický rybník byl zmiňován roku 1575. V letech 1850 až 1880 byla ves součástí vesnice Veselí, která je nyní připojena k nedalekým Zákupům. Dne 28. ledna 1880 bylo toto spojení úředně zrušeno a obec vyhlášena jako samostatná. V 19. století zde žilo zhruba 190 obyvatel. Několik měsíců přes léto 1945 bylo spojení s Veselím obnoveno.

Za druhé světové války zde byl tábor pro zajaté Rusy a Poláky a po válce byla z uváděného komplexu vybudována zemědělská farma pro chov dobytka a drůbeže.

Po roce 1945 byly na okrese tři vesnice stejného jména Heřmanice a proto bylo rozhodnuto ji přejmenovat na dnešní název Heřmaničky. Stalo se tak vyhláškou k 8. srpnu 1950. Rok předtím 22. prosince 1949 se obec stala osadou obce Vlčí Důl, vzdálené asi 1 km. V lednu roku 1981 byly Heřmaničky ustaveny jako městská část České Lípy, vzdálené od ní cca 5 km na SZ.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

Veselí

Veselí (německá Wesseln) je vesnička v lesích na levém břehu Ploučnice připojená administrativně k 4 km vzdálenému městu Zákupy v roce 1971. Přes vesničku vede silnička do vsi Hradčany pod Mimoní.

Ves ukrytá v lesích jižně od Zákup vznikla v místech starého slovanského osídlení. Poprvé se připomíná roku 1471 jako součást panství Svojkova, od roku 1502 připojena k panství Nový Zámek. V roce 1757 zde došlo k souboji mezi pruskými jednotkami generála Winterfelda a rakouskými oddíly generála Becka. V tříhodinové bitvě, která byla součástí válek o Rakouské dědictví, zvítězili Prusové. Z roku 1775 pochází záznam o napadení zdejšího rychtáře vzbouřenými sedláky, kteří pak odtáhli na Nový Zámek. Obecní kronika byla založena v roce 1791. V roce 1848 se stala Veselí samostatnou obcí. V roce 1884 je v kronice záznam o požáru řady domů vč.hospodářských stavení. V období 1879-1880 byla obec spojena administrativně s Heřmaničkami. Významným pro široké okolí býval zdejší mlýn, který měl už v roce 1902 vlastní elektrický proud a kvůli němu bylo z Ploučnice napříč vsí vedeno umělé rameno, tzv.Mlýnský potok. V roce 1906 zde vznikl spolek dobrovolných hasičů.

Po II.sv.válce bylo Veselí připojeno opět k Heřmaničkám, v říjnu 1945 se osamostatnilo, od roku 1950 patřilo k nedaleké vsi Brenná a spolu s ní bylo připojeno k Zákupům v roce 1971.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

---

Potvrdilo se, že nakonec pojedeme na východ. Podle mapy je nejvýchodnější cíp Českolipska na spojnici mezi Osečnou a Cetenovem. Tak tam někam míříme.