Bez prostředníků se od ledna příštího roku bude město starat o technický stav svých nemovitostí. Vlastní opravy a údržbu budov tak bude zajišťovat nový pracovník oddělení technické správy majetku. Naproti tomu administrativní činnosti spojené se správou by měla mít na starosti firma, která vyhrála zadávací řízení.
Cílem města je prostřednictvím nového systému péče o bytové i nebytové prostory dosáhnout efektivnější údržby všech svých objektů. To znamená mít přímou možnost reagovat na požadavky nájemníků a na nutnost oprav jednotlivých budov, rozhodovat přímo o dodavatelích a snadněji kontrolovat odvedenou práci. Nájemníkům by tento systém měl přinést lepší prostředí pro bydlení i podnikání. Úkolem nově přijatého pracovníka města totiž bude především důkladně analyzovat závady každé budovy, zpracovat podrobný plán oprav a snažit se jej co možná nejrychleji a nejefektivněji plnit.
Nová firma by se za cca 750 tis. Kč ročně měla starat především o samotný kontakt s nájemníky, o výběr nájemného, vymáhání pohledávek, vyúčtování záloh na energie. Navíc pro případ nenadálých havárií budou pracovníci firmy lidem k dispozici 24 hodin denně. Novou firmou by měla být společnost DSS LTM s.r.o., která nabídla nejnižší cenu a které zastupitelé na svém zářijovém zasedání veřejnou zakázku přidělili.
Nájemníci se nemusí obávat, že by nedostali včas informace o tom, co pro ně nový systém správy městských nemovitostí bude znamenat. Tyto informace však může město poskytnout až po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, k čemuž dosud nedošlo. Samotnému uzavření smlouvy s vybranou firmou musí předcházet splnění některých dalších povinností, které ukládá zákon o veřejných zakázkách. Zadávací řízení totiž proběhlo formou tzv. zjednodušeného podlimitního řízení, v němž dodavatelé nemusí při podání nabídek prokazovat splnění všech kvalifikačních předpokladů stanovených pro veřejnou zakázku. K přijetí jejich nabídky k hodnocení podle zákona postačuje, pokud čestně prohlásí, že všechny povinnosti splňují. Město potom vyžaduje předložení všech dokladů o splnění kvalifikace pouze od vítězného uchazeče. Pokud tento uchazeč ve stanoveném termínu požadované doklady nepředloží, musí ho zadavatel z řízení vyloučit a samozřejmě s ním nesmí uzavřít smlouvu.
A tak, přestože zastupitelé již vybrali vítěznou firmu, kdo se skutečně bude starat o nájemníky, bude známo až po uplynutí všech zákonných lhůt.
Komentáře
Re: O své bytové a nebytové prostory se nově bude starat ...
2. Říjen 2014 - 7:07 | LucieKrimska
Dobrý den, novému způsobu správy dost dobře nerozumím. Předpokládám, že si snad nová firma zřídí kancelář v České Lípě... Já jako nájemce města když si budu chtít vyřídit záležitosti týkající se nájmu a podat žádost o opravu budu muset lítat po městě z jedné kanceláře do druhé, když to doteď šlo zařídit na jednom místě?? A to jako nájemce dostanu i seznam oprav, která se už považují za havárii a která ne, abych náhodou neobtěžovala někoho nekompetentního, kdo může o opravě (havárii) rozhodnout? Proč, když se tedy mění způsob správy majetku města, se vše nepřevedlo na město? Prostě mi přijde hodně zvláštní nový způsob správy. Hezký den.
NahoruRe: O své bytové a nebytové prostory se nově bude starat ...
2. Říjen 2014 - 9:28 | nobodycz
Zase další "přehledné" výběrové řízení, které vyhrála účelové založená firma, která nesplňuje podmínky zadání.
NahoruJeden bod v zadání VŘ byl doložit spravování nemovitostí po dobu 3 let. Firma DSS LTM byla založena ani ne před rokem.
Re: O své bytové a nebytové prostory se nově bude starat ...
2. Říjen 2014 - 13:17 | jirlo
Po prověření celé záležitosti mohu zodpovědně říci, že úředníci postupovali v souladu se zákonem a jinak postupovat nemohli ani kdyby chtěli. Neopodstatněná kritika jen shazuje každodenní práci úředníků.
Níže uvádím doplňující informace v odpověď na dosud nezodpovězené otázky vzešlé s diskuse pro ty z nás, kteří nemají možnost nebo čas se do zákona o veřejných zakázkách podívat.
Postup ZM při schvalování vítězného uchazeče
Zastupitelé rozhodovali o výsledku zadávacího řízení na základě stanoviska hodnotící komise. Hodnotící komise sestavila pořadí přijatých nabídek podle výše nabídkových cen, jinak ani postupovat nemohla. Zastupitelé, resp. zadavatel, má potom dvě možnosti – buď akceptuje názor a závěr hodnotící komise, pak musí rozhodnout v souladu s návrhem komise, nebo s návrhem komise nesouhlasí. To ale může učinit pouze v případě, když zjistí, že hodnotící komise porušila zákonný postup. Potom může stanovit novou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Rozhodně ale není možné, aby zadavatel použil pro hodnocení nabídek jiné kritérium než to, které předem stanovil v zadávacích podmínkách.
Pokud by však například zastupitelé měli v úmyslu celé zadávací řízení zrušit, potom by o takovém kroku zadavatele mohli rozhodnout pouze tehdy, kdyby byl naplněn některý ze zákonných důvodů pro zrušení řízení.
Hodnotící kritérium – cena
Otázka výběru hodnotícího kritéria je velmi citlivá a točí se kolem ní tisíce debat. Problémem ale skutečně není to, že by zákon neumožňoval hodnotit nabídky podle jiných než cenových kritérií, ale fakt, že celospolečenská situace vede naprostou většinu zadavatelů (z oficiálních statistik více než 80%) k tomu, aby volili právě jediné kritérium, které je zřejmé a srozumitelné všem – cenu. Hodnocení podle tohoto kritéria je jen těžko zpochybnitelné, výběr nejvhodnější nabídky je srozumitelný široké veřejnosti i uchazečům o zakázku. Že výběr nabídky s nejnižší cenou není vždy tou nejlepší volbou, si uvědomuje nejen veřejnost, ale samozřejmě i zadavatelé. Ale jak se vypořádat s tím, že zvolí-li zadavatel více kritérií, ocitá se na druhou stranu velmi často „na pranýři“ a je obviňován z účelového nastavení kritérií a neprůhledného hodnocení, aniž by to bylo podloženo fakty?
Nešlo nabídku vyloučit už v prvním kole posuzování?
NahoruJsou-li pravidla nastavena tak, že se svojí nabídkou uchazeč uspěje a postoupí do hodnocení, pokud čestně prohlásí, že splňuje všechny požadavky, které na něho zadavatel klade, a mimochodem zároveň prohlásí, že je připraven toto svoje tvrzení podložit příslušnými dokumenty ve chvíli, kdy ho zadavatel vyzve k uzavření smlouvy, potom není dost dobře možné, aby zadavatel, byť má jakékoli pochybnosti o serióznosti uchazeče, vyloučil takového uchazeče jen proto, že si není jist, zda předložené čestné prohlášení je úplně „čestné“. Kam by se potom dostala jedna z hlavních zásad zadávacího řízení – rovné zacházení se všemi uchazeči? Nastavená pravidla musí platit pro všechny stejně a zákon pamatuje i na situace, kdy se uchazeč snaží podvádět. K tomu dává zadavateli právě tehdy, když uchazeč potřebné dokumenty včas nedoloží, možnost ho zcela v souladu s pravidly vyloučit ze zadávacího řízení, případně v některých případech může zadavatel dokonce dát podnět k zápisu takového uchazeče do rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek.