Státní zámek Zákupy je jednou z nejcennějších památek v Libereckém kraji, přesto nepatří k nejnavštěvovanějším. Ročně jím projde kolem 20.000 lidí. Zámek je přitom v České republice ojedinělou ukázkou císařské habsburské rezidence.
Sídel, která v zemi tomuto panovnickému rodu patřila, je sice víc, přístupných je jich ale minimum. Nebo - jako třeba Pražský hrad - prezentují spíše jiná období a Habsburky připomínají jen okrajově.
Zámek v Zákupech je spojen s mnoha zajímavými historickými postavami. K jeho majitelům patřil mimo jiné jediný syn francouzského císaře Napoleona Bonaparta Orlík, po matce Marii Luise Habsburk. Od roku 1818 byl vévodou Zákupským, své panství ale nikdy neviděl. "K nejvýznamnějším datům zámku patří nepochybně 1. červenec 1900, kdy se ve zdejší kapli sv. Františka Serafínského oženil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este s krásnou, ale ne dost urozenou českou hraběnkou Žofií Chotkovou," poznamenal Vladimír Tregl z Národního památkového ústavu v Liberci.
V Zákupech památkáři už tři roky intenzivně pracují na průzkumu archiválií, protože chtějí interiéry památky vrátit o 150 let zpátky do doby, kdy ve zdejším zámku pobýval rakouský císař a poslední korunovaný český král Ferdinand I. Dobrotivý. Ten také nechal v polovině 19. století zásadním způsobem upravit interiéry zámku. Ferdinand byl posledním skutečným uživatelem zámku, po jeho smrti v roce 1875 byl už navštěvován jen příležitostně a od roku 1918 je majetkem Českého státu.
Panské sídlo stálo v Zákupech už ve 14. století. Z původní tvrze se ale prakticky nic nedochovalo. V 16. století byl k jižní středověké budově přistavěn renesanční palác, největšího stavebního rozmachu se ale zámek dočkal ve druhé polovině 17. století. Pod vedením italských stavitelů Giovanniho Domenica Orsiho a později Julia Broggia se změnil ve velkolepou venkovskou rezidenci. K zámku přibylo barokní předzámčí a monumentální hospodářský dvůr, který je ale dnes téměř ruinou. Zámek měl terasovou zahradu, závodiště pro koně, rybník, bažantnici a oboru. I dnes, kdy jsou pozemky značně okleštěny, má areál přes deset hektarů.
Posledních úprav se zámek dočkal za Ferdinanda I., který nechal interiéry předělat a vybavit v duchu tehdy módního druhého rokoka. Autorem malířské výzdoby zámku byl významný český malíř Josef Navrátil, který se postaral o přemalování zničených barokních stropů, navrhl vzory papírových tapet, dekorační látky, některé kusy nábytku či kachlová kamna. Jedinečný soubor vybavení zůstal z velké části zachován, a to včetně textilií.
Současné expozice sice odkazují na pobyt posledního majitele, v mnohém jsou ale zavádějící. "Na zámku byl po zpřístupnění zřízen třeba dětský pokoj, který však postrádá svou logiku, neboť císařský pár byl bezdětný a v dobách zákupských pobytů již také v pokročilém věku," poznamenal Tregl. Třeba na místě někdejší císařovniny pracovny byl dosud toaletní pokoj císaře. "Ten byl ale podle dobových dokumentů jinde, a tak už na nadcházející sezonu chceme do místnosti vrátit císařovninu pracovnu," poznamenal Tregl. Podobně se budou postupně měnit i další místnosti a do několika let by měly být dvě desítky přístupných pokojů autentické. "Pak chceme postupně zrestaurovat a otevřít další, dnes nepřístupné prostory zámku," dodal Tregl.