Zpráva o Lodži

„Poslechnout si můžete vzpomínky pamětníků a názory současných obyvatel ghetta. Po projekci je připravena beseda s režisérem Pavlem Štinglem a fotografie Karla Cudlína pořízené při natáčení filmu,“ říká organizátor akce Radovan Novotný z Kultury Nový Bor, s.r.o.
Bývalé židovské ghetto v polském městě Lodž zůstalo ghettem i dnes. Baluty byly před Druhou světovou válkou obávanou zlodějskou čtvrtí tohoto města. Hned po okupaci Polska zde nacisté zřídili židovské ghetto – zprvu pro 160 000 obyvatel. O rok později – na podzim roku 1941, sem přijíždí pět transportů českých Židů. Podle historických zdrojů a pamětníků umíraly v lodžském ghettu stovky lidí denně. Na rozdíl od jiných koncentračních táborů, které jsou dnes muzeem či integrovanou částí krajiny, někdejší ghetto Litmannstadt bylo po válce znovu zabydleno. Ve stejných domech, ve stejných bytech, na stejných dvorech a ulicích se začaly žít nové životní příběhy.
 „Současné obyvatelstvo ghetta se pohybuje na okraji společnosti. Lidé žijící v okolí se tak zvaných Baluťářů obávají. Vládne tam bída, nezaměstnanost, alkohol a agresivita,“ popisuje režisér Pavel Štingl.
„Natáčení filmu bylo plánováno tak, aby postihlo všechny čtyři roční období. „Vzhledem k tomu, že poslední dvě zimy byly chabé na sníh, trvalo vlastní natáčení rok, v několika cyklech s poměrně obsáhlou přípravou,“ dodává.
Pavel Štingl společně s kameramanem Mírou Jankem potkali na cestě do Lodži fotografa Karla Cudlína. Ten vytvořil během natáčení dokumentu kolekci snímků, která dnes tvoří doprovodnou výstavu. Uvedením filmového dokumentu spolu s výstavou vzniká ojedinělý projekt, ve kterém Cudlínovy současné fotografie nastavují zrcadlo původním válečným snímkům reportéra Henryka Rosse použitým v samotném filmu.