Jedná se o autorskou premiéru, navíc vydanou vlastním nákladem, což může asociovat počiny z dob dávno minulých, jako například Máchovo vydání slavného Máje v roce 1836.
Jistě, srovnání s proslulou básní z doby romantismu může působit značně nadsazeně až přehnaně, v každém případě se však jedná minimálně o zajímavost, která se nestává každý den.
Když už jsme začali přirovnáním k Máji, po zběžném seznámení se s obsahem románu čtenáře nejspíš nejprve napadne, že Českolipsko a ani samo město nedostává v této próze zdaleka tolik prostoru, jako zdejší přírodě věnoval slavný romantik Karel Hynek. Pravda, hlavní postavy se občas projdou českolipskými ulicemi (Jindřicha z Lipé či Erbenova), zaparkují na náměstí, jedou na schůzku na Bezděz či tráví volné letní dny u Máchova jezera…Ovšem všechny tyto prostory se jeví jako kulisa, která by mohla být zvolena zcela jinak, respektive mohla by jí být celkem kterákoliv jiná oblast.
Zdá se, že pro autora byl mnohem důležitější děj, příběh složený jako mozaika z útržků životů několika postav, které jsou více či méně uvěřitelné, jejichž životy se místy potkávají, narážejí na sebe při svém snažení najít, jak autor uvádí v upoutávce na svou knihu, vlastní identitu. To je jistě téma současnosti, dostatečně nosné, aby čtenáře oslovilo. Ten si navíc může vybrat mezi různými typy postav, které naštěstí nejsou úplně černobílé, ale někdy přece jen méně přesvědčivé. Stejně jako některé motivy – zkušenost mladého naivního studenta ekonomie na praxi u protřelého majitele prosperující firmy vyznívá již spíše jako otřepané klišé, podobně jako téma Jakuba, který dokázal opustit nahromaděný majetek, aby nedělal pár let nic a pak začal znova jako pomocník kuchařky v mateřské školce.
Naopak nejpůsobivější jsou ty nejdrobnější motivy, pravděpodobně přímo odpozorované ze života, často umístěné v dialozích místy až mrazivě autentických. To přece znám, napadne jistě maně leckterého z nás. A místy můžeme dokonce být vyprovokováni k tomu, abychom se zahloubali nad tím, které že to hodnoty jsou pro nás samotné těmi nejdůležitějšími, jací vlastně jsme, po čem doopravdy toužíme, jestli ten svůj život nerozmělňujeme a neutíká nám kamsi do ztracena…
Ale možná je ta kniha ještě o něčem jiném. Autor vzbuzuje chuť se ptát, a proto snad nebude od věci, když se v i – novinách pokusíme o malý rozhovor s Martinem Mikou. O tom, proč zvolil Českou Lípu jako dějiště svého příběhu, proč právě havlovské téma identity… navíc můžeme přinést informace o tom, jak vzniká první román… Pokud máte zájem se také na něco k tomuto tématu autora knihy zeptat, můžete své dotazy posílat na adresu barta@i-noviny, a to do pondělka 1. listopadu.
