Zlatého draka nalezneme naproti legendárnímu Švejkovi v Jiráskově ulici. Pověsti o levném, rychlém a tradičně asijsky vstřícném občerstvení nelhaly.
Zasedl jsem hned v první místnosti za vchodovými dveřmi. Kromě toho je proti těmto dveřím umístěný jakýsi salónek a vpravo se rozkládá výčep s televizí (to je teď během mistrovství světa ve fotbale poměrně důležité) s několika dalšími stoly.
Špatně česky hovořící Asiatka ke mně přiběhla vzápětí po usednutí. Předložením jídelního lístku jazykové problémy pominuly. Z obrázků jsem si vybral pikantní pekingské křupavé kuře s nudlemi za sedmdesát korun. K tomu desítku Gambrinus za 18 (kromě tohoto piva je v nabídce i Plzeň za 22 korun).
Samozřejmě jsem porovnal cenové relace i jiných jídel. Pekingská polévka (15,-), brambory s cibulí (35,-), Kung pao (50,-). Dětské porce, které uspokojí i dospělého, jsou za 35 korun. Zajímal jsem se i o ceny nealkoholických nápojů, které jsou často kamenem úrazu českolipských hospod. Třetinka kofoly přijde na podezřelých 12 korun, coca-cola na 18. V poslední době populární "cappýci" jsou jen za patnáct.
Ale jak mi vlastně chutnalo? Musím přiznat, že v "číně" na náměstí (zde)jsem byl více spokojený, přestože jsem se tenkrát napral doslova k prasknutí. Zde jsem měl u posledních soust pocit, že sosík je taková všehochuť, složená z toho, co zbylo. Nicméně, kdybych to neřešil, asi bych si pošmákl. Stejně tak na pivě.
Zážitkem však byl záchod. Rozkládá se na dvorku, je celý počmáraný, papír rozmotaný na zemi, u mísy chybějí dveře. Také jsem musel počkat, až si trojice mladíků na prkýnku dobalí jointy, pak jsem teprve mohl vykonat potřebu. Trochu mi to otrávili. Asi nemá moc smysl psát o výzdobě restaurace. Tradiční asijský mišmaš - umělé kytky, obraz slunečnice, čínské motivy na kalendářích.
Shrnutí: skutečně levné pojezení, kterému odpovídá i klientela. Kdo se povznese, nemá problém s další návštěvou.