Dnes necháme doma privátní dopravní prostředky a přepravíme se do Zahrádek lokálkou z České Lípy. Po silnici sejdeme do obce, mineme modrou značku a odbočíme teprve v okamžiku, kdy narazíme na zelenou. Ta nás zavede do Valdštejnské aleje a později, po překročení Bobřího potoka, do staré bažantnice.
Po ujití necelých dvou kilometrů dojdeme na rozcestí před vstupem do obory. Turistická trasa pokračuje vpravo do Holan. My se tentokrát vypravíme doleva po neznačené cestě. Půjdeme podél oplocení a při troše štěstí můžeme za pletivem spatřit daňky. Žijí zde i vzácnější kozy bezoarové, ale ty se většinou zdržují na druhé straně u Žižkova hradu. Možná nás zaujme tzv. Osamělá skála, v níž byla kdysi zbudovaná malá kaplička ... ale kdeže ty zbožné časy jsou.
A už jsme na asfaltce. Obec vlevo je Borek. Vydáme se po silnici a v Borku na křižovatce zabočíme vpravo. Po ujití půlkilometru konečně zase nalezneme turistické značení, pro tentokrát červené. Vydáme se po něm vpravo. Tři kilometry se budeme toulat mezi skalami tzv. Dlouhého hřebene. Na úvod objevíme sochu sv. Jana Nepomuckého.
Můj syn o něm nedávno psal do školy referát, a tak jsem se začetl do jeho životopisu, vlastně spíše posmrtněpisu. Zjistil jsem, že po vzniku samostatného Československa byly u nás jeho sochy hromadně ničeny, byl to takový kamenný pogrom. Na počátku všeho stál sloupský rodák, po němž je pojmenována i ulice v České Lípě, Ferdinand Břetislav Mikovec. Ten v roce 1849 uveřejnil teorii, podle níž byl světec Jan Nepomucký vytvořen uměle, aby zastínil památku Jana Husa.
Ke konci hřebene si vystoupíme na plošinu, z níž si můžeme prohlédnout zříceninu hradu Jestřebí. Pokud červenou trasu neopustíme, zavede nás přímo pod hrad. U kostela v obci pak přestoupíme na poslední dnešní barvu - žlutou. Ta končí v Provodíně na vlakovém nádraží.
