Nyní musí město rozhodnout o tom, zda bude teplo zajišťovat samo, nebo firmu a sítě pronajme. Do teplárenství je třeba v nejbližších letech investovat kolem 60 milionů korun, a ty město ani firma nemají, řekla dnes starostka Stanislava Silná.
O prodeji teplárenské firmy jednalo už minulé zastupitelstvo před půldruhým rokem. Tehdy ale k prodeji souhlas nedalo a rozhodnutí ponechalo na nové reprezentaci. Město tak na jaře nabídlo podíl ve firmě, kde je stoprocentním vlastníkem, a také movitý a nemovitý majetek na zajištění výroby a rozvodu tepla, které dnes společnosti pronajímá za šest až sedm milionů korun ročně.
Peníze z pronájmu ale město zpětně investuje do oprav zařízení, a pro městský rozpočet tak tyto prostředky nejsou žádným přínosem. To by se podle Silné mělo v budoucnu změnit. "Musíme se chovat jako správný hospodář, společnost by si měla na své opravy a investice vydělat," řekla starostka. Nelze proto podle ní vyloučit, že poroste cena tepla.
V současné době platí odběratelé v průměru 521 korun za gigajoul tepla, což je zhruba na úrovni dalších měst v kraji. Například v České Lípě platí odběratelé kolem 510 korun, v Jablonci a Liberci kolem 530. Od Nového roku ale počítají firmy se zdražením o deset až 15 procent, v Liberci by se dokonce cena mohla zvýšit bezmála o pětinu. V Novém Boru se zatím o zdražování tepla nejednalo. "Zřejmě se tomu ale nevyhneme, není možné, abychom teplo dotovali, jen čtvrtinu odběratelů tvoří městské byty a budovy, zbytek představují jiní odběratelé," dodala starostka.
Podobně jako v Novém Boru se v současné době jedná o prodeji teplárenské infrastruktury v nedaleké České Lípě. Tamní radnice původně zvažovala najít kupce pro 65 procent akcií, které drží v Českolipské teplárenské. Zbylých 35 procent vlastní MVV Energie CZ. Zastupitelé s tím ale nesouhlasili, obávali se růstu cen tepla. Majoritu si proto město ponechá, nabídlo ale rozvody tepla, výměníky, technologie k nim a movitý majetek, který si zatím teplárenská společnost od města pronajímá.