Dnes je 25. 11. 2024
svátek má Kateřina

Zaostřeno – Partnerská města 9 (Odjezd z Molde)

První zářijový den roku 1999 byl také mým posledním v Molde. S napětím jsem se díval na zprávy, očekávaje komunistický převrat v České republice. Ihned bych v Norsku zažádal o politický azyl. Kecám, ale to k deníkům patří.

Ke škole jsme v mírném dešti a větší zimě jeli na kolech. Hostitelé nás vzali nejprve do Romsdalského muzea, jakéhosi skanzenu. Už jsem to nedával, bylo toho moc a dostavila se cestovní horečka. Vnímal jsem střechy pokryté březovou kůrou, pak drny kořeny navrch a teprve na závěr s kořeny vespod. Tak takhle vznikají ty jejich travnaté střechy. Ještě nedávno tu žili nuzněji než my. Také jsem všechny pobavil, když jsem se pokusil chytit králíka volně pobíhajícího po skanzenu. Anglicky hovořící průvodkyně pobaveně reagovala sdělením, že rabbit is for children here.

Následovaly sportovní zápasy mezi Nory a Čechy. Vydržel jsem jen fotbal holek a to asi do stavu 12 : 0 pro Norky. V Norsku je ženský fotbal dost populární a mnohé holky hrajou líp než kluci.

Z tělocvičny jsem utekl do města. Procházel jsem obchody se suvenýry. Dumal jsem nad hrnečkem s losy a troly pro kluky po 40 norských korunách, ale po přepočtu jsem vše zavrhl. Po obědě na ulici (pošesté chleba s paštikou a okurkou), jsme se v půl jedné sešli před školou a společně šli do přístavu. Tam čekalo vodní taxi, které nás přepravilo na ostrov s rybářským muzeem. Zaujal mě třeba klíč od loděnice vyrobený ze dřeva, stejně jako zámek. Nepochopitelné. Prý něco podobného bylo jen u egyptských pyramid. Průvodce vůbec zajímavě vyprávěl o životě místních rybářů, kteří se v době tahu ryb vydávali na pobřeží, aby vytvořili zásoby na horší časy. Měli zde jednoduché domky s postelemi, na nichž se spalo ve dvou, aby se šetřilo teplem. Brali s sebou pouze jednu ženu – snad jsem dobře pochopil, že jako kuchařku.

Po návratu do Molde jsme chvíli pobyli ve škole a pak obvyklou cestou na kolech – přes přístav, kolem fotbalového stadionu – jeli do sídliště Kvam. Měl jsem hodinu a půl na vykoupání a sbalení. Rolf přichystal slavnostní večeři – začali jsme garnáty, pokračovali bramborami na loupačky s včera ulovenou treskou. Rybu jen uvařil v osolené vodě. Na závěr rybíz s vanilkovým mlékem a cukrem, kafíčko a jablečný koláč.

Do Molde jsme se samozřejmě vypravili pozdě, ale dal mi dvě lega pro kluky, něco zabaleného pro Šárku a sušenou nasolenou tresku, abychom si i doma mohli udělat bakalu.

Následovala cesta do švédského Malmö, ale to už sem nepatří. Tolik mé zážitky z pobytu v našem zřejmě nejatraktivnějším partnerském městě. Než vás pozvu zase na návštěvu jinam, zpestřím tuto sérii textů odpověďmi našich zastupitelů na otázky týkající se smyslu partnerství apod.  

První díl je zde.

Druhý díl je zde.

Třetí díl je zde.

Čtvrtý díl je zde.

Pátý díl je zde.

Šestý díl je zde.

Sedmý díl je zde.

Osmý díl je zde.