Pokračuji ve zveřejňování odpovědí zastupitelů na otázky týkající se partnerství České Lípy s jinými městy. Dnes názory místostarostů Jiřího Kočandrleho a Tomáše Vlčka.
Nejprve Jiří Kočandrle:
Dokážete vyjmenovat všechna partnerská města bez zjišťování informací na internetu?
Co vím naprosto jistě je, že máme pět partnerských měst. Kdybyste mě ale o půlnoci vzbudili a zeptali se mě na ně, myslím, že by mi to chvilku trvalo, ale na všechny bych si jistě vzpomněl. Jako první mě napadají slovenský Bardějov a polský Boleslawiec. A to hlavně proto, že delegace z obou těchto partnerských měst sem přijely v červnu 2013 podívat na českolipské Městské slavnosti.
Navštívil jste některá z nich? Šlo o soukromou cestu nebo jste zastupoval město?
Na českolipské radnici jsem od roku 2010, a musím se přiznat, že jsem za tři uplynulé roky bohužel mnoho z našich partnerských měst navštívit nestihl. Popravdě řečeno jsem byl pouze v polském Boleslawci, a to v loňském roce na tradičních slavnostech města, na Dnech keramiky. Ve městě jsem strávil několik hodin, program se mi velmi líbil. Vše bylo perfektně připravené. Doufám, že se polské delegaci v České Lípě líbilo stejně, jako mně u nich. Osobně mě trochu mrzí, že mi nezbyl čas na cestu do slovenského královského města Bardějov. Jejich historické centrum je opravdu vyhlášené.
Máte přehled, kolik město na partnerství vynakládá prostředků?
Odhaduji, že na družební styky ročně utratíme několik desítek tisíc korun. Z peněz, které máme na tyto styky vyhrazené, se platí především pobyt zahraničních delegací v České Lípě, případně cestovné českolipských organizací, které do partnerských měst pravidelně jezdí.
Myslíte si, že dělá město dost proto, aby občané z partnerství měli více užitku? Umíte si představit, jak by se dala partnerství zefektivnit?
Myslím si, že vše je především otázka priorit. Všechny partnerské smlouvy jsou definované poměrně obecně, tedy je šance, aby se s některým z partnerských měst rozjela spolupráce v podstatě v jakékoli oblasti. V tomto volebním období jsme se ale v rámci radniční koalice zaměřili na jiné věci. V rámci své kompetence to bylo především nastavení přesných a transparentních pravidel v oblasti veřejných zakázek a také revize smluv, které mělo město uzavřené. Na to, abychom výrazněji rozvinuli spolupráci s partnerskými městy například v rámci nějakého konkrétního zahraničního projektu, podle mého názoru nebyl příliš prostor. Přesto ale i nadále pokračují alespoň pravidelné návštěvy delegací či návštěvy našich organizací v našich partnerských městech. Co se týče zefektivnění spolupráce, bude záležet především na příští radniční koalici, zda dá budování těsnějších vztahů s partnerskými městy více prostoru.
Budu rád za jakýkoliv podnět týkající se této problematiky, například z historie města, zkušenosti z jiných měst apod.
V posledních letech se velmi výrazně pracovalo na uzavření nové partnerské smlouvy, a to s italským městem Caorle. V současnosti máme uzavřené partnerské smlouvy se všemi městy ze sousedních států, chybí nám pouze Rakousko. Mezi partnerskými městy máme také vzdálené norské město Molde, chybělo nám tak nějaké přímořské letovisko. Městu se podařilo začít s Caorle jednat, jejich delegace dokonce v České Lípě byla. Město udělalo vše proto, aby partnerská smlouva klapla. Kvůli změně ve vedení města však celé snažení vyšlo vniveč. Partnerská smlouva zatím podepsaná není a nevím, zda vůbec v dohledné době ještě bude.
Užhorod
Bardejov
Boleslawiec (Fotografie jsou z mého archívu.)
Odpovědi Tomáše Vlčka:
Dokážete vyjmenovat všechna partnerská města bez zjišťování informací na internetu?
Samozřejmě, formálně není ukončen proces s Caorle, zároveň registruji novinku, zájem některých Českolipanů o partnerství s Eibentálem v Banátu, kam se mimochodem soukromě chystám už několik let, a stále mi to nevychází.
Navštívil jste některá z nich? Šlo o soukromou cestu nebo jste zastupoval město? Budu rád, pokud se rozpovídáte.
Navštívil jsem všechna města, opakovaně, Mittweidu a Boleslawiec i soukromě , pouze Molde jsem navštívil jednou, služebně, je to ovšem už přes sedm let, výdaje hradila norská strana, ale Norové tu byli vícekrát i soukromě, jezdí na závody a mistrovství v zimních sportech.
Máte přehled, kolik město na partnerství vynakládá prostředků?
Jsem si vědom, že se veřejné rozpočty již několik let snižují, proto je nasnadě šetření a maximální snaha o efektivitu. Jde o desetitisíce, více ne, krom pobytu partnerských stran jde většina na účasti našich příspěvkovek, klubů či kulturních souborů na akce u partnerů.
Myslíte si, že dělá město dost proto, aby občané z partnerství měli více užitku? Umíte si představit, jak by se dala partnerství zefektivnit?
Obecně jde v partnerství zejména o tři věci: tradici, turistický ruch a projekty. Zejména v turistickém ruchu a propagaci je neustále co zlepšovat, je velmi dynamický. A pochopitelně je důležité učit se u sousedů.
Budu rád za jakýkoliv podnět týkající se této problematiky, například z historie města, zkušenosti z jiných měst apod.
Molde - norská města neudílí partnerství jak na běžícím páse. O partnerství je velký zájem, města ve střední a východní Evropě si slibují zejména snazší cestu k tzv. norským fondům, ve kterých jsou velké finance, záložku najdete na stránkách ministerstva financí, nyní se otvírají jednotlivé podkapitoly. Z norských fondů máme v Lípě nová hřiště u mateřských školek. Popravdě - cesta k norským fondům je složitá. Město Česká Lípa má díky partnerství mimořádnou možnost zúčastnit se seminářů, kde jsou přímo zástupci norské strany v čele s panem velvyslancem. Slovy pana velvyslance , vůle Norského království je zlepšovat společenské klima a rozvíjet občanskou společnost a demokracii v ČR. Jinými slovy: ústup od tzv. tvrdých projektů k měkkým, zaměřeným na menšiny, genderové otázky, atp.
Užhorod - zaznamenal jsem v poslední době zájem některých firem o zprostředkování návštěvy a kontakty v Užhorodu, kde logicky osobní známost a kontakty hrají při jednání velkou roli. Myslím, že není třeba se jen ohlížet do minulosti, a věřím, že brzy se situace stabilizuje a Ukrajina se stane zajímavým obchodním partnerem. Očekávám, že letos bude město grantově přispívat na exkurzi na Ukrajinu, mám zprávy, že bude vypraven autobus turistů s koly.
Boleslawiec je strategickým partnerem pro přeshraniční projekty, výhodou je, že prezident (primátor) města je ve vedení polské části Euroregionu Nisa. Z těchto prostředků máme např. nová hasičská auta. V poslední době jsme v těchto projektech několikrát uspěli, jak v kulturních projektech, ze kterých se hradily městské slavnosti, či velký projekt základních uměleckých škol, ukončený nahráním CD společného orchestru. Na slavnosti města začíná do Polska jezdit stále více lidí, zejména díky nádherné tradiční keramice, škoda, že k vidění je v Lípě jen na infocentru. Zejména na propagaci turistických možností je třeba zapracovat. Zcela nedávno skončil velký společný projekt Tyršovky a Boleslawiecké ZŠ, na který získaly dotaci.
Mittweida: Tradiční jsou již oboustranné zájezdy turistů a sportovců, které město finančně podporuje, škoda jen, že je Mittweida už mimo Euroregion, ale to se nedá nic dělat. V Sasku obdivuji zejména důslednost v podpoře turistického ruchu a také místních surovin a řemesel, což je výzva i pro soukromý sektor, snaze udělat z minima maximum, čehož asi zářným, byť extrémním případem je vyhlídková věž na povrchový důl…jenže to funguje, lidé jezdí , restaurace profitují.Odbočka - v Sasku by opravdu nebylo možné, aby vám v roubené hospůdce v Lužických horách nabídli smažené sépiové kroužky a žraloka, když kozí farma je za rohem.Velmi prestižní byla účast českolipské ZUŠky na Dnech Saska, t. č. jedné z největších akcí v celém Německu.
Bardějov je nádherné město zapsané jako světové kulturní dědictví, bardějovské slavnosti patří k největší události tohoto druhu na Slovensku, pravidelně se jí účastní prezident SR, minulý rok jej přivítal svým zpěvem Českolipský dětský sbor. Velký zájem o spolupráci má bardějovské gymnázium.
Závěrem si dovolím osobní poznámku, návštěva partnerských měst slouží též ke každodennímu procesu ujasňování si, co je a co není veřejný zájem, mnohé věci, které jsou u nás jaksi samozřejmě hrazeny z veřejných peněz, v Norsku a Německu platí místní podnikatelé, nikoliv město, a organizují spolky – slavnosti, hasiči, atp. Zároveň je to dobré proti provozní slepotě, jíž člověk občas trpí - člověk zjistí, co děláme špatně či dobře, nejen jako město, ale stát—např. do Bardějova se krásně dojede po nové polské dálnici - jak čerpáme evropské peníze my, škoda mluvit. V tomto mají Poláci tah na branku, u nás se hádáme, všechno řeší ÚOHS či rovnou kriminálka. Zase ale - mateřská jen rok, jesle nejsou, školky málo. Jak si to rodina vyřeší, to stát nezajímá. Také v Sasku jsou společné problémy, nezaměstnanost, školství - dětí málo, zavírání škol je politikum, atp.
První díl je zde.
Druhý díl je zde.
Třetí díl je zde.
Čtvrtý díl je zde.
Pátý díl je zde.
Šestý díl je zde.
Sedmý díl je zde.
Osmý díl je zde.
Devátý díl je zde.
Desátý díl je zde.