V dnešním díle jsem dal prostor dvěma lidem. Nejprve, dle mě, nejlepšímu sportovnímu komentátorovi v České Lípě, Michalu Šandorovi, a poté taky chirurgovi, MUDr. Danielu Hodíkovi.
Co mi k problematice prozradil Michal?
Odchody mladých hráčů z České Lípy do okolních klubů je téma, o kterém bychom mohli diskutovat celé dny. Hlavním důvodem odlivu mladých fotbalistů je fakt, že v ostatních klubech jako jsou Liberec, Mladá Boleslav nebo Varnsdorf, mohou aktuálně ve své věkové kategorii hrát vyšší soutěž. Kluci, kteří mají výkonnostně na vyšší soutěž než jen na krajský přebor, odejdou právě do výše zmíněných týmů.
Mládežnický fotbal (dorostenci a žáci) se v České Lípě pohybuje pouze na úrovni krajského přeboru. Ovšem i kdyby se fotbalisté Arsenalu, respektive Lokomotivy stali přeborníky kraje, stejně nemohou postoupit do vyšší soutěže, protože kluby bohužel nesplňují určitá kritéria.
Ještě před třemi lety hráli dorostenci Arsenalu a Lokomotivy divizi, což byl vzhledem k místním podmínkám asi strop pro tento region. Je jen škoda, že si stejnou soutěž nemohou zahrát také v současné době, protože zkušenosti nasbírané v zápasech s mužstvy, jakými byly Most, Viktoria Žižkov či Sokolov, jsou k nezaplacení.
Momentálně tak nezbývá nic jiného, než věřit, že si mládežníci někdy v budoucnu opět vyšší level zahrají.
Co se týče zranění hráčů, tak si myslím, že se v mnoha případech jedná i o souhru náhod. Chlapci, kteří se do lepších klubů dostanou, se chtějí předvést v tom nejlepším možném světle. Jsou namotivováni, ovšem se může stát, že jsou někdy i přemotivováni. Pak chodí do soubojů hlava nehlava a následně může docházet ke zraněním.
Avšak zranění nemusí vyplynout pouze z přemíry snahy, nýbrž také může jít o nešťastnou náhodu, kdy fotbalisté třeba špatně došlápnou a může to odnést koleno nebo kotník. Hlavně v oblasti kolena může docházet i k těžším zraněním, která hráče vyřadí i na celou sezónu ze hry a pak je hodně obtížené se dostat zpět na stejnou úroveň a přesvědčit trenéry, aby si je nechali v mužstvu.
Nutné je rovněž zmínit fakt, že kluci, kteří hrají v nedalekých klubech (Liberec, Mladá Boleslav, Varnsdorf), mají celkem nabitý program. Přes den jsou ve škole, kde skončí ve tři nebo ve čtyři hodiny, pak přibližně hodinu stráví na cestě na trénink, samotná jednotka trvá hodinu nebo devadesát minut a následuje hodinová cesta domů.
Takhle to funguje téměř denně, nebo minimálně ob den. O víkendech mají hráči zápasy, hlavně venkovní utkání jsou časově hodně náročná, neboť fotbalisté absolvují daleké cesty, kolikrát i přes půlku republiky.
Na fotografii je Michal zpovídající Pavla Hradiského, i on si v jednom z dalších dílů řekne k problematice své. (Foto: Archiv Pavla Hradiského.)
Doktoru Hodíkovi jsem položil čtyři otázky.
Velké množství mladých hráčů, o kterých píši, se potýká s různými zraněními kolen, zejména přetrženými vazy. Jak je toto zranění závažné z hlediska budoucnosti těchto chlapců, kteří často podřizují fotbalové kariéře všechno?
Poranění měkkých částí kolenního kloubu se týká poranění vazů a menisků. Poranění vazů můžeme rozdělit na poranění předního a méně často zraňovaného zadního zkříženého vazu, jež jsou uložené uprostřed kloubu a stabilizují ho tímto v předozadním směru. Jako součást kolenního pouzdra po jeho stranách stabilizují kloub vnitřní a zevní postranní vazy, proti jeho bočnému vychýlení.
Závažnost poranění měkkého kolena je úměrná míře poranění jednotlivých těchto struktur od prostého natažení do úplného přetržení vazů. Také poranění menisků je možné dnes přesně diagnostikovat a rozlišit tím drobné prokrvácení, malé trhliny nebo komplikované ruptury, které mohou omezovat, vyvolat bolest nebo akutně blokovat pohyb v kloubu.
Poranění jednotlivých struktur měkkého kolena se mohou kombinovat. O "nešťastné triádě" hovoříme při poranění postranního vazu, předního zkříženého vazu a menisku. "Nešťastná pentáda" zraňuje všechny části měkkého kolena.
Z dlouhodobého pohledu závažnost poranění ovlivňuje především stabilita kolenního kloubu, kterou diagnostikujeme v době poranění, predikujeme ji pro správný postup léčení a dále ji hodnotíme v průběhu a na konci léčení úrazu.
Dá se s tímto zraněním hrát? Někteří tvrdí, že je nechali odpočinout a pak ještě chvíli přes bolest hráli.
Pokud je těsně po úrazu koleno stabilní a hráč je dostatečně "motivovaný", lze dále s takovýmto poraněním hrát a často dokončit zápas v bolesti. Při závažnějším poranění vazu nebo menisku jako pasivních stabilizátorů kloubu dochází k nestabilitě, kterou pak nahrazuje síla svalů a jejich šlachových systémů, které patří mezi dynamické stabilizátory kolena. Nelze hrát s výrazně nestabilním kolenem, s významnou tekutinovou nebo krevní náplní v kloubu nebo s blokovaným kolenem, kdy se mezi kloubní plochy vklíní poraněný meniskus, vaz nebo odlomený fragment chrupavky. Limitující pro hráče je samozřejmě akutní bolest, která nemusí vždy odpovídat závažnosti poranění.
Předpokládám dobře, že se toto zranění nedá odhalit na obyčejném rentgenu? Jak se na něj dá přijít?
Poranění kolena se diagnostikuje především klinickým vyšetřením traumatologem, ortopedem nebo zkušeným lékařem s traumatologickou erudicí. Z komplementárních vyšetření pro upřesnění a úplnost diagnózy je možné uvézt: punkci kloubu, RTG, sonografii a přesnější artroskopii nebo magnetickou rezonanci. Punkce kloubní a artroskopie patří současně i mezi rutinní terapeutické postupy. Na druhé straně všemi vyžadovaná magnetická rezonance nenahradí základní vyšetření a posouzení stability kloubu při klinickém vyšetření specialistou.
Hodně trenérů dává množství podobných zranění do souvislosti s využíváním umělých travnatých povrchů. Jaký je názor ortopedů? Mohou být příčinou jiné důvody?
Za obecné považuji tyto příčiny: narůstající agresivitu a touhu se prosadit v kolektivním i individuálním sportu, neprofesionální přístup (jednostranná zátěž, tréninkové dávky, struktura přípravy, doplňkové sporty), teoretickou a technickou přípravu, rozcvičení, zátěž, relaxace, rehabilitace. Pak jsou speciální příčiny: sportovní vybavení pro daný sport (výstroj, výzbroj), individuální zdravotní předpoklady sportovce (dědičné vlohy pro typ sportu, předchozí úrazy, věk, aktuální zdravotní stav), charakter a vybavení sportoviště...
Je pravdou, že palubovky nebo starší a tvrdé umělé povrchy, které se používají při sportu, zlepšují sportovní výkon: zrychlují odraz sportovce, ale i míče, zefektivňují a zlepšují výskok, umožňují rychlé reakce - zkracují vlastní reakční dobu pohybu, zejména při jeho rychlé změně. To vše na úkor omezení měkkého dopadu, skluzu a rázů. Extrémní nebo opakované limitní zátěže vyvolávají přetížení svalových skupin, šlach, nakonec i vazů a kloubů. Jejich tzv. opakovaná mikrotraumata aktivují imunitní zánětovou odpověď typu lokálního zánětu, která vyvolá časem oslabení šlachy, vazu, svalu nebo rychlejší opotřebení kloubu. Úraz z těchto příčin pak zpravidla na sebe nedá dlouho čekat.
Předchozí díly naleznete zde, zde, zde, zde zde
A úplně poslední zde.