Na krajské kandidátce ODS před volbami do parlamentu jste až čtyřkou, to znamená na hranici volitelnosti. Jak chcete voliče přesvědčit, aby Vám dali preferenční hlasy a dostali Vás tím výše? Můžete zahrát na nějakou jinou strunku než na lokální patriotismus?
Nabízím především svoje dosavadní zkušenosti, které jsem získal jak ve službě u hasičů, nebo teď při práci pro senátora. Pokud se stanu poslancem, nebudu muset ztrácet čas tím, že se budu seznamovat s Ústavou a zákony, které upravují proces tvorby zákonů a jednání parlamentu. To všechno znám už dnes velice dobře. Myslím, že moje právnické vzdělání a charakterové vlastnosti zajistí, že budu dbát na co největší kvalitu přijímaných zákonů a vždy budu hledat taková řešení, která budou co nejvíce prospěšná pro občany. Ze své dosavadní praxe vím, že stát nedostatečně plní jednu ze svých základních funkcí, a to je rychlá a účinná vymahatelnost práva.
Je pro mě naprosto nepřijatelné, že se 99% obyčejných lidí nemůže vůbec vyznat ve spleti zákonů, nikdo jim neporadí, a když nemají na advokáta, tak mají většinou smůlu, a naproti tomu různí zloději a podvodníci se jenom smějí, jak na ně nikdo nemůže…
Je pro mě naprosto nepřijatelné, že se některé důležité zákony novelizují dokonce šestkrát až osmkrát za rok. Nebo například, že do senátu je doručeno jiné znění návrhu zákona než to, které bylo přijato v poslanecké sněmovně. Nebo třeba to, že zákon týkající se ochrany veřejného zdraví nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. září 2005), ale jeho část nabyla účinnosti už 1. července 2005, tzn. ještě před schválením a publikováním.
Mohl bych pokračovat desítkami dalších příkladů, které jenom potvrzují, že se u nás dostává politika nad zákon a Ústava je pro mnohé politiky jenom cárem papíru, který ani nikdy nečetli. Pokud jde o preferenční hlasy, tak to je také zajímavé téma. V poslanecké sněmovně se projednávala již několikrát novela zákona o volbách do parlamentu ČR. Tyto novely měly zjednodušeně řečeno umožnit, aby se na základě odevzdaných preferenčních hlasů dostalo do parlamentu více poslanců. Všechny tyto návrhy byly odmítnuty, a to pod různými záminkami. Pravdou ovšem je, že voliči ani dnes nevyužívají možnosti dávat tzv. preferenční hlasy. Preferenční hlasy dává jenom asi jedna pětina až jedna čtvrtina voličů, a tak nemůže téměř nikdo „poskočit“ dopředu. Kdyby i podle platného zákona dávalo preferenční hlasy jednou tolik voličů, tj. 40 až 50 % hlasujících, tak například v Libereckém kraji by z osmi poslanců, kteří nás dnes zastupují v poslanecké sněmovně, byli tři jiní než ti stávající. A to je myslím velká výzva, že i za stávajícího zákona je možno reálně ovlivnit složení poslanecké sněmovny.
Máte nějakou představu o tom, jak parlamentní volby dopadnou? Nemyslím, jak byste chtěl, aby dopadly, ale jak si myslíte, že dopadnou? Bude pro vás přijatelnější velká koalice s ČSSD, anebo další roky v opozici během vlády socialistů s komunisty v zádech?
O tom, jak dopadnou volby, se rozhodne v několika posledních dnech před hlasováním, takže těžko odhadovat, co na nerozhodnuté voliče bude za čtyři měsíce působit. Česká politika je plná nepoctivých úmyslů, ale i pomluv a vykonstruovaných kauz. Asi nikdo není dnes schopen říci, co bude mediálně zajímavé těsně před volbami. V každém případě se zdá, že výsledek bude těsný. Obě skupiny, tzn. ODS + KDU-ČSL a nebo ČSSD + KSČM, mají šanci získat těsnou většinu, která podle mne nebude větší než 103 : 97. Jaká skupina vyhraje, ale podle mého mínění ovlivní těsně před volbami média. Velkou koalici ODS + ČSSD bych na 99% nepodpořil. V tom jednom procentu se skrývá dohoda politických stran o tom, že bude změněna Ústava a volební systém do poslanecké sněmovny na většinový a příští volby se budou konat již podle tohoto nového volebního systému. Dalším předpokladem by bylo, že v této vládě velké koalice nebudou představitelé současného nejužšího vedení ODS. Takže moje odpověď v podstatě je, že je pro mě na 99 % přijatelnější být další roky v opozici.
Proč preferujete většinový volební systém?
Většinový volební systém není samospasitelný a určitě nedokáže reprezentovat politické preference všech voličů. Jsem ale toho názoru, že poslanec zvolený v jednomandátovém volebním obvodě bude mít jasnou odpovědnost a nebude se moci schovávat za další kolegy z volebního obvodu a vymlouvat se na ně. Takto zvolení poslanci by byli méně závislými na politických stranách, které je nominovaly. Určitě by také byli výraznějšími osobnostmi, než je tomu ve většině případů dnes. Při takto zásadní změně volebního systému pro volby do poslanecké sněmovny by samozřejmě bylo potřeba v rámci principu vyváženosti dělby moci uvažovat o jiném způsobu ustavování senátu.
Z nikoho jsem na Vás nevytáhl žádný drb, myslím negativní. Jste skutečně tak bez poskvrnky anebo si myslíte, že má po volbách co vylézt?
Myslel jsem si, že Vás zajímají fakta a ne drby, ale klidně se ptejte na cokoliv, nemám co tajit. Před volbami ani po volbách na mě nemá „co vylézt“.
Aby to zase nevypadalo, že běhám po Lípě a zjišťuji, s kým co máte. Upřímně řečeno, působíte jako hodný chlapec bez poskvrnky a takoví jsou také podezřelí. Aspoň nějakou malou lumpárnu byste nám mohl prozradit, abyste se před voliči zlidštil. Nemusí to být zrovna vyloupená benzínka.
To víte, že jako každý člověk mám na svém kontě i nějaké černé puntíky. Třeba když jsem byl na vojně v Kašperských Horách v letech 1987 – 1989, tak jsem jednou usnul při výkonu hlídkové služby v autoparku a byl jsem „probuzen“ vojákem z povolání. Také jsem pravidelně v rámci celodenních vycházek bez povolení opouštěl vojenskou posádku a jezdil v civilu za svojí tehdy přítelkyní a dnes manželkou do Prahy. Několikrát jsem stopoval na dálnici D1 a jednou jsem byl Veřejnou bezpečností přistižen, a jelikož se mi nepodařilo utéci, dostal jsem 100,- Kčs pokutu.
Dost Českolipanů zaznamenalo Vaši existenci až v nedávné kauze s hladovkářem před soudem. Pomohl jste velice rychle vyřešit problém, který byl dost lidem ukradený. Je to už součást předvolební kampaně?
Součástí předvolební kampaně to určitě nebylo. Žádnou kampaň zatím nedělám. Lidé jsou už z dnešní politiky dost otrávení, a tak by bylo spíš kontraproduktivní začínat s předvolební kampaní před Vánocemi. Byla to moje standardní práce asistenta, jak jsem Vám ji popisoval. Ten pán měl problém a já jsem se mu snažil pomoci. Jsem rád, že se mi ho podařilo přesvědčit, aby přestal držet hladovku. Nejvíc mne však potěšilo, že do týdne dostal to, co mu náleželo. Podobných případů jsem už za ty tři roky řešil několik, a proto to nepovažuji za něco výjimečného. Rozdíl je pouze v tom, že ty předešlé příběhy nebyly tak mediálně zajímavé, protože hladovka není tak obvyklá.
Údajně jste v ODS patřil mezi kritiky toho, aby Městské noviny byly stranickým plátkem místní ODS, ale jen co konečně vyšlo číslo bez toho, aby Moudrá strašila z každé stránky, byl jste v něm dvakrát Vy. Kolik vás to stálo? Anebo to byla přátelská výpomoc z našich prostředků?
Máte zajímavé informace, pane redaktore. Osobně si nemyslím, že by Městské noviny byly stranickým plátkem místní ODS. Považuji je za radniční zpravodaj, a proto se bez fotografií zachycujících starostu tohoto města neobejdou. Je ale pravdou, že jsem při jednání rady místního sdružení ODS Česká Lípa vyjádřil názor, že není dobré, aby představitel města byl na většině fotografií. To by pak opravdu mohlo budit dojem, že je protěžovaná jedna politická strana. To, že jsem byl v jednom čísle dvakrát já, je opravdu náhoda a nijak to nesouvisí s tím, co jsem Vám řekl před chvilkou. V Městských novinách, které vyšly 16.12., byla moje fotografie z prezentace knihy Komentář k Ústavě a Listině, na které jsem měl tu čest se autorsky podílet. Tato prezentace proběhla na půdě senátu dne 29.11., takže v jiném čísle Městských novin to ani být nemohlo. Ve stejném čísle vyšel i placený inzerát, ve kterém společně s doktorem Tejnorou přejeme všechno nejlepší k vánočním svátkům a k novému roku.
Abych do vás jen neryl, dozvěděl jsem se rovněž o Vaší charitativní činnosti, kterou jste vykonával už jako hasič bez viditelných politických ambicí. Můžete nám k tomu něco prozradit?
V roce 1997 mě a moji manželku oslovil můj velmi dobrý kamarád MUDr. Vladimír Červinka z Pardubic, jestli bychom mu nepomohli s rekreačním pobytem tělesně postižených vozíčkářů z Ústavu sociální péče v Hořicích v Podkrkonoší. Tak jsme tam jeli a pomáhali. Od té doby to děláme pravidelně každý rok. Je to sice náročné, ale baví nás to a člověk si po setkání s těmito báječnými lidmi mnohem více váží života. Naše kamarády navštěvujeme v ústavu i během roku. Někteří tam žijí již od mládí a dnes jim táhne na sedmdesátku. Většina z nich se sama nemůže ani najíst, umýt či vykonat tělesné potřeby. A přestože mají velké zdravotní obtíže, podnikáme spolu různé výlety, chodíme do cukrárny, do kina apod. Snažíme se jim umožnit, aby alespoň na pár dnů v roce vypadli ze svého ústavního stereotypu. Je pak těší, že mají i nějaké kamarády ze světa zdravých lidí a mohou s nimi prožívat i jejich životy – svatby, narození dětí apod.
Samozřejmě mě zaujalo, že máme společný koníček, a tím je cestování. Procestoval jste ostrovy v Tichém i Indickém oceánu. Co je vaší top destinací? Kam se chystáte v nejbližší době?
Mojí top destinací je určitě Francouzská Polynésie v Tichém oceánu. I když i na jiných místech, která jsem jako „baťůžkář“ navštívil, bylo většinou něco výjimečného. Ve Francouzské Polynésii je ale nejenom příjemné teplo, krásná příroda a krásné moře, ale ještě dnes se tam dají najít i turismem nedotčené rajské ostrovy. Fascinovala mne také pohoda, v jaké žijí tamní domorodci. Vzhledem k tomu, že jsem cestoval takto jednoduše, tzn. batoh + stan, mohl jsem ostrovy a lidi poznávat mnohem lépe než s cestovní kanceláří. A navíc tohle cestování bylo mnohonásobně levnější… V nejbližší době se nikam daleko nechystám, protože máme dvouapůlletou dceru, a tak se možná vypravíme k moři do Chorvatska.
-------------
Juraji Ranincovi je 38 let, je ženatý a má malou dceru. Trvale bydlí v Horní Libchavě. Už jeho jméno napovídá, že pochází ze Slovenska. Do Čech se dostal díky základní vojenské službě. U hasičů pracoval od roku 1986 a dotáhl to až do funkce zástupce ředitele. Od roku 2003 pracuje jako asistent senátora Karla Tejnory. Zároveň je poradcem hejtmana. Členem ODS byl od roku 1991, ale svou aktivitu přerušil kvůli pracovnímu zařazení.