Výstup na Hrádek je ideálním doplňkem návštěvy Varnsdorfu či cesty do Německa přes zdejší hraniční přechod. Pojedeme-li automobilem, odbočíme těsně před hraničním přechodem doprava, projedeme vilkovou čtvrtí a auto odstavíme v šotolině asi tři sta metrů pod vrcholem. Přijedeme-li jiným dopravním prostředkem, například vlakem, dostaneme se po zelené turistické značce vedoucí přes centrum města k hranici a v závěru zkopírujeme cestu automobilistů. Při mé poslední návštěvě přímo k Hrádku žádná turistická trasa nevedla.
Objekt na 429 metrů vysoké znělcové hoře vystavěli členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy na začátku minulého století. Současná snaha o rekonstrukci není první.
Poprvé město Hrádek vyspravilo v šedesátých letech minulého století. K nejhorší devastaci však došlo až v letech devadesátých, kdy bylo během několika měsíců vyrváno vše, co vyrvat šlo, včetně futer dveří.
V roce 2000 se Hrádku ujal Nadační fond Hrádek - Burgsberg a od roku 2001, kdy byl navíc prohlášen kulturní památkou, se rekonstruuje. V současnosti je velice velkoryse dokončena oprava vyhlídkové věže a zároveň zastřešena zbylá část objektu. I z fotografií je patrno, že momentálně se pokračuje v opravách 1. a 2. podlaží bývalé vyhlášené restaurace.
Z dvacet devět metrů vysoké věže je opravdu pěkný rozhled nejen do luhů českých, ale i do těch německých. Kromě jiného nás může zaujmout hranice, která je často patrná ze způsobu obdělávání polí či průseků v lese. Tak prapodivně se vine krajem.
Na německé straně lze za ideálního počasí vidět Budyšín či Zhořelec, na české prý i dvacet devět kilometrů vzdálenou Českou Lípu či ještě o pět kilometrů vzdálenější Liberec. Samozřejmostí je Ještěd či Jedlová hora.
Jako jsou Litoměřice krásné z nedávno navštívené Mostné hory (zde), tak je z Hrádku pěkný pohled na Varnsdorf s jeho továrními komíny a čtyřmi velmi netradičními kostely, kterým bych se chtěl věnovat někdy příště.