Dnes je 28. 11. 2024
svátek má René

Vybrané daně by se co nejkratší cestou měly vracet k poplatníkům

Archiv

Připravované úpravy daňových zákonů, které dříve či později odstartuje reforma veřejných financí, proto umocnily již déle trvající diskusi o nezbytnosti novelizovat právě zákon o rozpočtovém určení daní.
Důvod je prakticky  pouze jediný ale zato dostatečně pádný. Zajistit finance do rozpočtů obcí, měst a krajů, které současný systém přerozdělování daní staví do role žebráků prosících o každou korunu.



Bez peněz se nedá investovat do silnic, památek ani čističek. Bez peněz se nemůže podporovat kultura, sport ani cestovní ruch. Bez peněz však nejezdí ani autobusy nebo vlaky a neposeče se žádná tráva. Ani osvětlení či obecní web bez peněz  nefungují. V současné době proto zemí českou putuje několik návrhů, jak nejlépe příslušný zákon upravit, neboť je zřejmé, že navrženou reformou veřejných financí se daňové výnosy dost zásadně změní.



I  obce v Libereckém kraji již pocítily, že například díky společnému zdanění manželů přišly obecní rozpočty v České republice o 7 miliard korun. Za naprosto legitimní požadavek proto považuji, aby byl obcím tento výpadek nahrazen. Nejlépe podílem na  jiných daňových výnosech.



Návrh novely byl také jedním z hlavních témat včerejšího (20. 8.) jednání Rady Asociace krajů ČR s Předsednictvem Svazu měst a obcí. Jak svaz, zastupující obce a města, tak asociace, hájící zájmy krajů, mají zájem na úpravě rozpočtového určení daní. Sešli jsme se proto v Jihlavě, abychom  se navzájem seznámili s našimi požadavky. Jsme na jedné lodi a prvotním předpokladem úspěšného vyjednávání je jednotný postup. V první řadě jsme se shodli na podpoře reformních kroků i na tom, že by na nezbytnou úpravu zákona o RUD  neměla doplatit žádná samospráva – obecní, městská ani krajská. Naopak do jejich rozpočtů by do budoucna nemělo plynout ze státní kasy ani o korunu méně, protože už tak jsou léta podfinancovány.



Naše společné požadavky jsou proto následující: 1) Přesunout přímé výdaje na střední školství do tzv. sdílených daní krajů s tím, že státní a církevní školy by i nadále rozpočtově obhospodařovalo ministerstvo školství, zatímco mateřské a základní by zůstaly obcím. 2) Zahrnout do systému sdílených daní ve stejné míře jako daň z přidané hodnoty a daně z příjmů také spotřební a ekologické daně. Ačkoliv se zavedením tzv. ekologické  daně osobně nesouhlasím, musím bohužel konstatovat, že se jí nejspíš nevyhneme. Souhlasím proto, aby alespoň část výnosů z této daně směřovala prostřednictvím sdílených daní co nejkratší cestou zpátky k poplatníkům. 3) Navýšit celkový podíl obcí a krajů na sdílených daních tak, aby byl plně kompenzován propad ve financování obcí v důsledku zavedení společného zdanění manželů a v důsledku snížení sazeb v daňových zákonech, které mají být schváleny v rámci reformy veřejných financí. V tomto finančním podílu  by měly být také mnohem lépe  zohledněny povinnosti, které stát neustále přesouvá ze své „kasy“ na obce a kraje v rámci státní správy.



Vím, že státní kasa není bezedná, a proto když se někde přidá, musí se jinde ubrat. Podle nás by se však nemělo ubírat na regionální úrovni ale na celostátní. Tím se zároveň zamezí zcela zbytečnému a nekoncepčnímu dohadování poslanců,  zda se z vybraných daní vybuduje hřiště tam či onde, anebo se raději přispěje na cyklostezku ve zcela jiném místě.