Dva víkendy jsem se teď toulal Jizerskými horami a tahle pamětihodnost mě zaujala natolik, že vám ji chci představit. Sklady dřeva nebývají zrovna trvanlivé, takže pokud cestu do Jizerek či Krkonoš plánujete, neměli byste výstup na Scholzberg, jak se věž jmenuje, odkládat. Autorem neobvyklé truc rozhledny, která vznikla bez stavebního povolení (kdo by o něj také žádal, když staví dřevník), je bývalý profesor architektury na VŠUP v Praze Martin Rajniš. Autor například pavilónu ze Světové výstavy ve Vancouveru či obchodního domu na Národní třídě vztyčil spolu se svými studenty v roce 2006 patnáctimetrovou věž nedaleko Horního Maxova.
Tuto vesničku, která se dostala do médií i díky chalupě bývalého premiéra Paroubka, objevíte takto: pojedete z Jablonce směrem na Tanvald a Harrachov. Před Smržovkou se projíždí Lučany. V nich odbočíme doleva a po typické horské silničce vystoupáme až do Horního Maxova. Zaparkovat můžeme například u moc pěkného kostela Nejsvětějšího srdce Páně.
Na rozcestníku si vybereme zelenou turistickou trasu. Po ní půjdeme až k Brechsmiedově kapličce. Tady nám bude jasné, že věhlasní architekti mají čuch na malebná místa. Nejen kaplička, ale i chalupy či stará hasičská zbrojnice. Mezi buky jakoby rozházené žulové kameny. Sejdeme z turisticky značené cesty a mírně vlevo odbočíme k lesu. Přímo před sebou už uvidíme rozhlednu.
Takto autor popisoval vznik stavby: Použiji prkna a latě délky čtyř metrů přímo z pily, nic nehobluji, nic nesuším. Vše kladu „na sucho“ na sebe, nic nestloukám. Věž zavětruji v rovinách stěn ocelovými lanky. Asi sedm metrů od věže do čtyř jam vložím provrtané balvany. Otvorem provleču závitovou tyč. Z oka na konci tyče vybíhají zavětrovací lana. Balvany zatížím kupou kamenů. Vše je tak jednoduché, že jsem věž postavil se skupinou mladých lidí, studentů. Přesto je pár věcí které je dobré vědět. Takže prosím vás - nestavte bez nás!
Po vnitřním spirálovitě stočeném schodišti se dá vystoupit až na vrchol, ale některé povahy zde nemají dobrý pocit. Přes, snad bezpečné, ukotvení se sklad dřeva trochu hýbe :o). Vidět je zejména směrem k Maxovu.
Pokud jsme zastánci spíše kamenných rozhleden, můžeme se po zelené značce vypravit z Maxova opačným směrem na Bramberk. Návštěva obou staveb by nám neměla zabrat více než tři hodiny ... a pak můžeme opět pokračovat dále.
