Představa veřejné volby vypadá možná dobře, vždyť veřejnost tak bude mít kontrolu, jak kdo hlasoval. Má to ale háček. Kontrolu nad „svobodnou demokratickou volbou“ bude mít tzv. pod palcem stranický aparát. Takže pár let po sametové revoluci jsme tam, kde jsme čtyřicet let byli. Proto na otázku, zda tajná, nebo veřejná prezidentská volba, jednoznačně odpovídám – tajná.
Právo svobodné volby je největší vymožeností naší doby. Aby však mohla být opravdu svobodná, musí být tajná. Ani si nedovedu představit, jaký by to byl pocit, podepsat před komisí volební lístek. Sám jsem byl několikrát volen jak přímo voliči, tak i jejich zvolenými zástupci. Jistě, že jsem byl zvědavý, kdo mne volil a kdo ne. Někteří lidé sami po volbě přišli a řekli…volili jsme vás,…nevolili jsme vás. Ale nikdy bych se neodvážil po nich požadovat, aby mne volili veřejným hlasováním. Snahu stranických aparátů o kontrolu svých poslanců a senátorů považuji za první krůček k návratu do Oceánie.
Vážené poslankyně a senátorky, vážení poslanci a senátoři, prosím, neberte svobodu na lehkou váhu.
Petr Skokan, hejtman Libereckého kraje