Výjimečný druh asi osm milimetrů velké mouchy klade vajíčka do hnízd, vytvořených z živých těl samiček hnízdotvorky. Píše o tom dnešní liberecká příloha Mladé fronty Dnes (MfD).
Výskytem hnízdotvorky se v Česku nikdo systematicky nezabývá a v odborné literatuře se o ní informuje málo. Na Českolipsku se o hnízdotvorce dosud vůbec nevědělo. "V poslední době jsme našli přes deset míst, kde hnízdotvorka žije," řekl MfD Miroslav Honců, vedoucí oddělení zoologie bezobratlých živočichů ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Zoology dříve ani nenapadlo, aby hnízdotvorku na Českolipsku hledali. Vyskytuje se spíše v horských oblastech. "Je obrovská náhoda, že jsme ji u nás objevili," upozornil Honců.
Hnízdotvorka na Českolipsku žije například na mostě ve Stráži pod Ralskem, u průrvy Ploučnice v Novinách pod Ralskem, na mostech přes Panenský potok i Ploučnici v Mimoni, na mostech v Brenné, Vlčím Dole, Heřmaničkách, Žizníkově i na čtyřech mostech přímo v České Lípě. Vědci po hnízdotvorce pátrali na Ploučnici, Panenském potoce, Ještědce i Svitávce. Důkladně prohlédli všechny mosty, lávky i větve stromů na vodními toky.
Samičky hnízdotvorek přilétávají na jaře na mosty a ze svých těl vytvářejí živé základny, spojené jemnými vlákny. Do základen další samičky nakladou vajíčka a samičky ze základen pak uhynou. Larvy se po vylíhnutí živí jejich mrtvými těly a poté spadnou do vody, kde žijí jako dravci. Hnízdotvorka má šedočervené zbarvení a jakoby zakouřená, šedě skvrnitá křídla. V Česku vědci zaznamenali hnízdotvorku v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě. Hnízdotvorka se tam vyskytuje na místech s málo znečištěnými vodami.