Z Lípy je to necelou hodinku autem. Pojedeme normálně na Litoměřice a asi 7 kilometrů před nimi odbočíme do Ploskovic, kde jsme společně kdysi navštívili známý zámek (zde). Dále se budeme držet následujících směrovek - Maškovice, Staňkovice, Rýdeč, Čeřeniště. Přestože je to autem pěkná masťárna, nebudeme zklamáni - krásné louky, od odchodu Němců neopravené domky, pěkné chalupy, přírodní památky Babinské louky, pastviny s krávami. V poslední etapě pojedeme tak pomalu, že můžeme sledovat žlutou značku, která nás dovede na parkoviště pod Varhoštěm.
K 638 metrů vysokému vrcholu je to nějakých čtyři sta metrů příjemného stoupání.
Po dvou dřevěných rozhlednách se současná ocelová konstrukce na kopci objevila poprvé v roce 1973, kdy ji tam dopravil vrtulník. V roce 2003 prošla rekonstrukcí a nyní už zase nabízí bezpečný rozhled do údolí Labe. Navíc zdarma. Přestože leží nad Litoměřicemi, více nabízí z Ústí. Vidět jsou zdymadla, paneláky i Střekov. Nejúchvatnější jsou však meandry Labe. Turista, nevím proč, je na tuto řeku až vlastenecky hrdý, když vidí, jak se proplétá Středohořím. (Já jsem měl zážitek umocněn i tím, že jsem byl na Varhošti v době povodní.)
Více než samotný Varhošť mě ale nakonec nadchla Krkavčí skála. Čedičový výběžek, který objevíme, když půjdeme asi kilometr po žluté značce západním směrem. Dostaneme se tak Labi ještě blíže, budeme na ostrohu zřejmě sami, kámen je příjemně rozehřátý, Milešovka a okolní kopce z podhledu více vynikají.
Po dostatečném vykochání se vrátíme po žluté pár set metrů zpět a po zelené sejdeme do obce Kundratice. V této vsi jsem měl skvělé déjá vu. Říkal jsem si, že jsem tam už musel být. Nějak to zesílilo u jedné z chalup a pak jsem si vzpomněl, jak jsem ve svém tuláckém období jel jednou stopem republikou a v Litoměřicích se seznámil s dvojicí vrstevnic. No, tak nějak nevím, jestli zrovna tohle je to pravé déjá vu ... ale v Matrixu to taky nějak překabátili, ne?
Kundraticemi prochází silnice, u které jsme zanechali auto, akorát o pěkných pár výškových metrů výše. Když cestou potkáte tak pěknou zmiji jako já, třeba vám to rychleji uteče. U parkoviště jsou prolézačky pro děti a lavičky kolem ohniště.
Jinak v okolí je dost dalších podobných cílů, takže se tam určitě někdy vrátíme. Třeba pro změnu zajedeme vlakem do Litoměřic a dáme nějaký větší okruh.
