A že pro to tehdejší vrcholní politici udělali méně, než měli a mohli, dodávám já. Možná jednou z příčin převažujícího mínění je i množství obětí, které stálo nejprve vybojování Československa a pak i boj proti agresorovi a za osvobození od nacistické okupace.
Tvrdé střety s bojůvkami nacistů probíhaly na československo-německé hranici (vůbec v pohraničí) už v roce 1938, kdy se ozbrojené složky státu musely bránit stále častějším a někdy velmi zákeřným útokům sudetoněmeckých vzbouřenců podporovaných z tehdejšího nacistického Německa. Asi málokdo už dnes ví, že k takovým střetům docházelo i na Českolipsku. Například 22.září 1938 obsadila skupina místních nacistů celnici v Horní Světlé v Lužických horách. Při jejím dobývání zpět byli zabiti dva nacisté a dva příslušníci československé Stráže obrany státu (tvořili ji společně vojáci, četnictvo a celní stráž) zraněni.
Na paměť této události (letos to bude právě 65 let) a jako pocta téměř pěti stovkám hraničářů (včetně civilních obyvatel) zabitých nacisty v onom pro republiku tak pohnutém roce by měl u Horní Světlé vyrůst pomník. Za své si to vzala mladoboleslavská jednota Československé obce legionářské a kluby vojenské historie z Bakova nad Jizerou a z České Lípy.
Existuje již návrh úpravy památníku, podařilo se sehnat i přísliby finančních prostředků. Vítána je přesto každá další pomoc a také vzpomínky pamětníků, kterých pochopitelně postupně ubývá. Kromě pomníku se totiž zvažuje i vydání publikace o přípravě obrany Lužických hor proti nacistické agresi.
Další informace o projektu a kontakty na jeho autory mohou zájemci získat na internetových stránkách Lužických hor (www.luzicke-hory.cz).