Loni vzrostl počet biofarem v kraji o 30 procent. Téměř třetina zemědělských ploch na Liberecku, Jablonecku a Českolipsku je už obhospodařována v režimu ekologického zemědělství nebo přechodném, na Semilsku asi desetina. ČTK to řekl ředitel Agentury ministerstva zemědělství v Liberci Martin Mrázek.
Přechod na ekologické zemědělství vyžaduje dvouleté přechodné období, právě to v minulosti zemědělce odrazovalo, protože zejména chovatelům klesaly kvůli nižší užitkovosti výrazně tržby. Stát ale nyní zemědělcům ztráty vyrovnává vyššími dotacemi.
Loni v srpnu tak zahájil přechodné období třeba špičkový chov dobytka v Příchovicích na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. "Donutili nás k tomu nízké výkupní ceny mléka, za bio se platí zhruba o dvě koruny víc, a my peníze potřebujeme, protože splácíme nový chlév," řekla ČTK zootechnička Irena Vodseďálková.
Malá šlechtitelská farma je v Libereckém kraji raritou, protože je nejvýše položeným zemědělským podnikem v kraji. Chovatelé se musejí vyrovnávat s klimatickými podmínkami výšky kolem 850 metrů nad mořem. Navzdory tomu byly vždy tamní krávy rekordmankami v dojivosti, která v minulosti dosahovala 9100 litrů za rok, což je více než trojnásobek průměrné dojivosti v kraji. Kvůli přechodu na ekologické zemědělství, které s sebou nese jiný způsob péče i krmení, ale dojivost klesla loni na 7800. Podle Vodseďálkové se bude v budoucnu pohybovat kolem 7500 litrů za rok.
Farma tak denně jen na mléku přichází zhruba o 2000 až 2700 korun, propad v tržbách ale vyrovnají vyšší dotace a také menší náklady třeba na veterinární péči. V budoucnu bude podnik za mléko v kvalitě bio dostávat podstatně víc peněz než za současnou produkci. Poptávka po biomléce totiž stoupá. Od loňského podzimu ho zpracovává i jediná mlékárna v Libereckém kraji - firma Plastcom v Příšovicích, která z něj vyrábí tvrdé sýry. Nyní představuje biomléko zhruba desetinu ze 60.000 litrů, které mlékárna denně zpracuje, v budoucnu by ale měl podíl stoupat. "Chceme vyrábět také jogurtové bionápoje," řekl ČTK předseda představenstva společnosti Jiří Tůma.
Na ekologický způsob hospodaření přechází od letošního roku také malá farma Martina Podroužka v Chrastavě na Liberecku. Farma hospodaří na 200 hektarech půdy a chová 50 krav a dalších zhruba 20 kusů chová na maso. I to by v budoucnu mělo být v biokvalitě. Na přechod k ekologickému chovu se chystá také Farma Dolenec ve Zlaté Olešnici. "I když pro nás to z pohledu výkupní ceny mléka nemá takový význam, protože ho sami zpracováváme," řekl dnes ČTK majitel farmy František Vrkoslav. V budoucnu by ale i jeho jogurty, tvarohy a sýry mohly nést značku bio.
Zájem o ekologické zemědělství roste podle ministerstva zemědělství v celé zemi. Jen první polovině loňského roku se počet biofarem zvýšil meziročně téměř o polovinu. Bylo jich 2586, zatímco ke stejnému datu roku 2008 ekologicky hospodařilo 1766 zemědělců. Zároveň se zvýšila výměra obhospodařované půdy a vzrostl i počet výrobců biopotravin ze 375 na 429.