„Ze studie vyplynulo, že provozování prostoru letiště Hradčany jako civilního letiště není reálné. Zejména chybí kvalitní pozemní infrastruktura úměrná záměru,“ říká Vít Příkaský, člen rady kraje pověřený vedením resortu hospodářského a regionálního rozvoje, jehož odbor se problematikou letiště Hradčany intenzivně zabývá již několik let.
„Zkvalitnění dopravní situace je obecně hlavní podmínkou i pro další případné podnikatelské záměry v dané oblasti,“ dodává radní Příkaský.
V územním plánu se stále s letištěm počítá jako s prostorem pro leteckou dopravu, což blokuje přípravu územního plánu v Ralsku. „Čekáme, až kraj řekne, co chce v prostoru mít, aby bylo možné územně plánovací dokumentaci dokončit,“ řekl místostarosta Ralska Zdeněk Novotný. Potvrdil, že velké letecké dopravě není město nakloněno. Jen pár set metrů od přistávací dráhy totiž stojí obytné domy. „Nebráníme se ale malému sportovnímu letišti,“ dodal Novotný.
Rada LK na základě studie rozhodla o tom, že nedoporučující stanovisko o provozu letiště předloží Zastupitelstvu LK na jeho březnovém zasedání. V případě, že dané stanovisko zastupitelé podpoří, otevře se nová cesta k využití této oblasti.
Obec Ralsko patří do hospodářsky slabé oblasti (HSO) Mimoňsko (dříve Podralsko). Dalším faktorem, k němuž je třeba přihlížet při jakémkoli investičním záměru, je přítomnost chráněných lokalit NATURA 2000 v přilehlém území letiště.
Palčivým problémem každé HSO je poměrně vysoká míra nezaměstnanosti (14%). Místní obyvatelé tento fakt řeší tím, že za prací dojíždějí do vzdálenějších míst, jako je Česká Lípa nebo Mladá Boleslav. Tento stav by měli případní investoři také brát v úvahu a přijít s nabídkou nových pracovních příležitostí. „Při vstupu investorů do dané oblasti je potřeba zohlednit situaci téměř 1900 obyvatel Ralska. Znamená to tedy stabilizovat trh práce přímo v místě,“ doplňuje Příkaský.
Vojenský prostor Ralsko, o rozloze zhruba 25 000 ha, opustila Sovětská armáda počátkem 90. let a od té doby areál chátrá a přibývají v něm černé skládky. Už dávno před příchodem sovětských vojsk sloužil prostor pro vojenské účely. Působil zde nejprve německý Wermacht a po skončení 2. světové války Československá lidová armáda. V roce 1968, po invazi armád Varšavské smlouvy, byla do prostoru Ralsko umístěna vojska Sovětské armády. Do 90. let minulého století se počet trvale žijících sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků vyšplhal do výše 20 000. „Ve velké části vojenského prostoru byly paradoxně zachovány poměrně rozsáhlé oblasti takřka nedotčené přírody a byla by škoda tohoto potenciálu nevyužít. Na druhé straně jsou zde oblasti, které byly využívány Sovětskou armádou, což zanechalo nesmazatelné stopy. Tato místa jsou silně postižena ekologickou i pyrotechnickou zátěží, která se v současné době odstraňuje, nebo ji bude nutné odstranit,“ říká Vít Příkaský.
V současné době plochu letiště i přilehlé komunikace využívají vyznavači in-line bruslení, cyklisté, motorkáři a příznivci tuningových srazů. V minulosti území sloužilo například i jako živá kulisa pro filmy Stalingrad (1993), Poslední přesun (1995) a Tmavomodrý svět (2000).
Stanovisko Libereckého kraje k budoucímu využití bývalého vojenského letiště Hradčany
V průběhu období let 2005 - 2007 docházelo k četným diskusím o možnostech využití lokality letiště Hradčany, které bylo v územním plánu velkého územního celku Ralsko závazně určeno k územní ochraně pro letiště s tím, že v roce 2005 se má znovu rozhodnout, jak bude s tímto územím dále nakládáno.
Nadřízený orgán územního plánování, Ministerstvo pro místní rozvoj, sdělilo, že případná změna využití je možná pouze změnou stávajícího územního plánu velkého územního celku Ralsko, nebo v rámci pořízení nového celokrajského dokumentu ve smyslu nového stavebního zákona (Zásady územního rozvoje Libereckého kraje).
V průběhu ledna 2008 zadal odbor regionálního rozvoje a evropských projektů KÚ LK studii Posouzení využitelnosti a možností rozvoje letiště Ralsko v evropských souvislostech. Cílem studie, kterou zpracoval Prof. Ing, Antonín Kazda, CSc., bylo vyhodnocení možností využití bývalého letiště Hradčany a příslušného obslužného zázemí, které bylo v roce 2008 převedeno do vlastnictví Libereckého kraje.
Studie se zabývá historickým vývojem vojenského prostoru, topografií, dopravní dostupností území a problematikou ochrany přírody. Hodnotí trendy vývoje letecké dopravy v Evropě a ČR, podmínky pro potenciální obnovu leteckého provozu letiště Hradčany a přilehlého území, možnosti jeho napojení na dopravní infrastrukturu. Ve studii je uveden souhrnný přehled možného leteckého i neleteckého využití areálu letiště Hradčany s vyhodnocením podmínek a nutných předpokladů pro realizaci navrhovaných záměrů.
1. Letecké záměry na využití areálu letiště:
a) veřejné letiště pro osobní a nákladní dopravu typu cargo
b) veřejné letiště pro nákladní dopravu typu freight nebo „parcel companies“
c) veřejné letiště pro všeobecné letectví (GA) - business
Zásadním problémem leteckých (ale i většiny neleteckých) záměrů je špatné dopravní napojení prostoru na nadřazenou regionální a dálniční komunikační síť, špatný stavebně technický stav silnic II. a III. třídy a nutnost rekonstrukce železniční vlečky. Významným limitujícím faktorem leteckých záměrů je také vysoká konkurence letiště Praha - Ruzyně (popř. dalších letišť v zázemí Prahy jako Vodochody a Kbely), nedostatečná kapacita trhu a malá spádová oblast letiště Hradčany.
Jednou z mála možností by byla specializace letiště pro dopravu nákladu nákladními speciály (fregat) s přímou návazností na výrobu nebo logistické centrum v areálu letiště. Podmínkou realizace by však vedle podstatného zlepšení napojení na dopravní infrastrukturu bylo získání soukromého investora s potřebným know-how, který by projekt finančně zajistil.
2. Vybrané neletecké záměry na využití areálu letiště:
a) autodrom
b) zkušební polygon pro auta
c) fotovoltaická elektrárna
d) výstavba zařízení pro zpracování odpadů
e) průmyslový park
f) logistické centrum
g) centrum pro drogově závislé
h) utečenecký tábor nebo nápravně výchovné zařízení
Významným problémem těchto záměrů je mimo jiné již zmíněné nedostatečné dopravní napojení, významné snížení atraktivity prostoru pro cestovní ruch nebo podstatný vliv na CHOPAV a lokality NATURA 2000.
"S ohledem na:
1) nedostatek relevantních důvodů a předpokladů pro zachování leteckého provozu, včetně potřebnosti takovéto letiště v prostoru Severních Čech nově vybudovat a provozovat,
2) nesouhlas městské samosprávy v Ralsku s využitím této lokality k leteckým aktivitám,
3) znalost současných podnikatelských záměrů a výše finanční náročnosti jejich realizace,
4) současný stav leteckého vybavení a zázemí bývalého vojenského letiště,
5) současnou výstavbu a záměry rozvoje města Ralska v blízkém okolí letiště,
6) historické souvislosti a vývoj po roce 1989,
7) podporu rozvoje cestovního ruchu a zachování přírodních hodnot území ze strany Libereckého kraje oporučujeme podporovat jiné využití bývalého vojenského letiště Hradčany než pro leteckou dopravu,“ prezentoval závěry zprávy Vít Příkaský.
„Zároveň je však třeba připomenout, že řešení této lokality a nalezení nového vhodného využití je, s ohledem na velikost lokality a finanční náročnost, úkol nadregionálního charakteru. Toto stanovisko doporučujeme zároveň uplatnit jako připomínku Libereckého kraje v rámci připomínkového procesu k návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje,“ dodal.