Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat do Senátu?
Cítím se dostatečně fyzicky i duševně v dobré kondici a došel jsem k přesvědčení, že by pro oblast, za kterou kandiduji bylo dobré využití mých zkušeností z dvanáctiletého starostování ve Stráži pod Ralskem.
Jak konkrétně si představujete svoji práci v Senátu, v případě zvolení.
Práci v senátu vidím ve dvou rovinách. První se zabývá „velkými věcmi“, jako je tvorba zákonů, jejich zjednodušování. Ovlivnit je, aby byly hlavně použitelné pro jasné řešení situací každodenního života. Z vlastní praxe vím, co času stráví starostové se svými úředníky hledáním cest, jak vyhovět zákonu a moci také „úřadovat“ pro lidi. Druhou rovinou je naslouchání drobným lidským starostem a pomoci k jejich nápravě. Senátor by měl být i malým ombudsmanem.
Říkáte, mimo jiné, že senátor by měl být lobistou pro svou oblast. Pokud byste byl zvolen, jak konkrétně plánujete Českolipsku pomoci ?
Slovo „lobista“ má poněkud divný přízvuk. Mluvme raději o patriotismu pro svou oblast. Zde má nezastupitelnou úlohu kancelář senátora, na kterou se obracejí ti, kteří potřebují pomoc. Těžiště vidím v pomoci malým obcím při jejich rozvojových plánech, jejich naplňování a zpracování, včetně podkladů pro získání dotací. Města mají dostatek erudovaných lidí, kteří toto zvládnou, ovšem při vlastní realizaci může nastoupit senátor a účinně pomoci při odstraňování legislativních a dalších překážek. Při řešení místních záležitostí se dostaneme k nadřazeným problémům, které je potřeba řešit a senátor by měl být „hnacím motorem“. Nyní můžu jmenovat – dopravní obslužnost, školství, zdravotnictví, bezpečnost, reformu státní správy. To by ale bylo příliš dlouhé a nezáživné slohové cvičení.
Kandidujete za Sdružení nezávislých. Myslíte, že má nestraník šanci v Senátu něci prosadit? Například senátoru Fischerovi se to moc nedařilo...
Pokud se dobře pamatuji, senátor Fischer kandidoval sám za sebe a zůstal v senátu osamělým běžcem, což není dobré. Já kandiduji za politické hnutí Sdružení nezávislých, které spojuje bezpartijní starosty, místostarosty, radní, zastupitele, nezávislé odborníky, kteří nejsou spokojeni s řevnivostí na současné polické scéně a proto se programově spojili. To je obrovská síla zkušeností, o kterou se lze opřít. Podle daného schématu sám sebe zařazuji od středu doprava. A tam budu v případě zvolení hledat své zařazení.
i-noviny Vám před rokem položily otázku, čeho byste chtěl za poslední rok starostování dosáhnout. Uvedl jste: "Dokončit změnu územního plánu, dokončit "papírovinu" kolem průmyslové zóny, vylepšit obchodní síť ve městě, získat dotace na DPS a postavit jej, dokončit rekonstrukci topného systému ve městě, atd." Co se Vám za rok povedlo a co ne?
Stručně:
Kterého ze svých protikandidátů považujete za největšího soupeře a proč?
Každý máme své klady a zápory, rozhodnou voliči.
Co nabízíte voličům narozdíl od ostatních kandidátů? V čem jste jedinečný?
Mnohaletou prací v komunální politice jsem získal základní vzdělání politika, naučil jsem se chápat věci v širších souvislostech a vzájemné provázanosti. Rozumím podmínkám pro všestranný rozvoj a jeho vyváženost. To je to, co chybí řadě politiků, kteří slepě prosazují svou úzkou odbornost za každou cenu. Umím dojít k jednoduché základní myšlence problému a tuto pojmenovat, umím hledat kompromisy, jsou-li potřeba a argumentovat. Mohu se opřít o znalosti známých odborníků na jednotlivé oblasti lidského konání a v diskusi hledat zevšeobecnění vedoucí k řešení problému.
Bohuslav Rychtařík se narodil 30. 12. 1940 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou v Pardubicích. Po jejím absolvování nastoupil do Spolany v Neratovicích, po vojně na Krajský národní výbor v Hradci Králové. Začal dálkově studovat vysokou školu v Brně - obor chemie. Studium musel přerušit v šestém semestru, protože neprošel stranickými prověrkami. Od roku 1962 do 1969 jsem nejdříve kandidát, pak člen KSČ. Po změně režimu kandidoval v komunálních volbách v r. 1990 do městského zastupitelstva ve Stráži pod Ralskem a byl zvolen starostou. Ve funkci starosty je třetí volební období. Po listopadu 89 krátce členem ODS. |