Nejprve se musíme osmělit a vstoupit na dvorek a pak i do rodinného domku, v němž restaurace sídlí. Vejdeme a ocitneme se hned naproti výčepu, zpoza něhož si nás změří pan hostinský či jeho stejně bodrá sestra. Neběží-li v televizi zrovna nějaký významný hokejový či fotbalový zápas, můžeme si vybrat z řady míst. Vybrat myslím doslova, neboť pro stoly i židle platí klasické - každý pes, jiná ves.
Dosedneme a zvolíme si ze tří druhů piv: Gambrinus 10 za 15 Kč, Gambrinus 12 za 17 Kč či českolipská raritka - jedenáctistupňový Malorohozecký korbel za 13 Kč. Jako zdatný cestovatel, degustátor, objevitel a reportér jsem sáhl po korbelu. Rozmýšlel jsem se, zdali to po prvním kousku nevzdat a nevrátit se ke klasice v podobě G 10, ale pln zodpovědnosti jsem u této značky vydržel celé tři třetiny hokejového zápasu Čechů proti Lotyšům. Nijak extrémní zážitek jsem z pití neměl. Ani v kladném, ani v záporném smyslu.
Hospoda U kapličky patří k těm, u nichž se dá těžko hovořit o fádní výzdobě. Stěnám dominují obrazy všech našich prezidentů, přičemž před Masarykem visí ještě Jan Žižka. Sbírku portrétů státníků našich doplňují ještě někteří jiní: Marx, Lenin, Stalin. Škoda, že jsem neobjevil Hitlera, byli by tam všichni ti, co měli na naše dějiny v minulém století ten největší vliv. Snad je to proto, že vyvěšení Hitlera by bylo možné považovat za propagaci fašismu, zatímco Stalin nikoho nepálí - vždyť jeho pohrobci se nám stále rozvalují v parlamentu i v zastupitelstvu. Politikaření? Ale jsme v hospodě, ne?
Zaujme i záchodové prkénko visící od stropu, nástěnka či nápis: "Koně, pušky, pádla a hysterické ženy nechávejte u plotu!" (Nutno dodat, že jedna hysterka u plotu fakt byla.)
Jídelní lístek je chudší, ale tohle skutečně není restaurace stvořená k pozvání manželky na sváteční hostinu. Pivaře však jeho skladba potěší: utopenec, tlačenka, gothaj, česnečka. Navíc se v době mé přítomnosti podávala konina - obrovitý kus, dva druhy hořčice, čerstvý křen (žádný krenex), zeleninka. No, paráda!
Nevím, jak psát o obsluze - oni mi nesloužili, oni mě hostili. Má přání mi četli z tváře (zase to nebyl takový problém). Prostě příjemno. Samozřejmě jsem působil trochu jako cizí element, protože většina hostů byli štamgasti, ale žádný incident jsem nevyvolal, ani když jsem si vytáhl notes, abych si udělal poznámky.
Kupodivu ani záchodům není co vytknout. Čekal jsem, že skončím na dvorku, ale místo toho jsem objevil WC evropských parametrů - včetně papírových ručníků. Jejich stav se s ubíhajícími třetinami zhoršoval, ale personál těžko může za mušku hostů. Evidentně se na nich uklízí každý den. "Poslední zhasíná!" upozorňuje nápis na dveřích.
Shrnutí: taková hospoda ve stylu chlapi sobě. Fakt jen na pivo. Žádné hraní si na něco, co nejsem. Asi bych na ní nic neměnil. Kromě polohy - chtěl bych ji mít blíže k domovu.
Hodnocení (jako ve škole)
Nabídka: 2 -
Pivo: 2 -
Jídlo: 2
Obsluha: 1
Záchod: 2
Celková atmosféra: 2
Průměr: 2
Restaurace navštívena 24. dubna 04