Věřím, že naše spolupráce, která doposavad stála zejména na informacích z oblasti archeologie formou tiskových zpráv (shodně jako činíme vůči ostatním médiím), se bude i nadále rozvíjet pouze seriozním způsobem.
Ve věci článku p. Martina Kuneše "Trampové cílem mediálního útoku aneb Návrat totality do českých lesů" (22. 5.) Vám ředitel Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě (dále jen VMG ČL) přeposlal část březnové zprávy Historického oddělení (autoři P. Jenč, V. Peša, V. Novák, P. Veselský), samostatně reagoval i kolega V. Peša, vedoucí Historického odd., jehož průvodní (nezveřejněný) dopis nepochybně mohl přinést čtenářům širší pohled na problematiku. K částem týkajícím se mé osoby jsem se vyjadřovat nemohl, stejně tak v případě zcela identického názoru čtenáře v "liberecké" příloze MF Dnes (29. 5.), neboť jsem až do konce měsíce pobýval v severní Africe.
Žádný z výše uvedených článků k problematice archeologie či ochrana přírody vs. nepovolené trampské zásahy na Vlhošťsku naše organizace neiniciovala.
Na širokou veřejnost nepůsobí vhodně v médiích v květnu použitá slova "archeologové z České Lípy vytáhli do boje proti trampům". Působí stejně jako bychom měli "bojovat" proti - všem - stavebníkům. Jak již bylo zmíněno v předchozím dopise kolegy Peši či vámi publikované zprávě Historického odd. VMG ČL, jsme organizace pověřená výkonem archeologické památkové péče na Českolipsku a jednou z našich povinností je archeologicky mapovat celé území okresu, zajišťovat veškerý archeologický servis předcházející plánovaným terénním zásahům v území s archeologickými nálezy, zajišťovat provádění záchranných archeologických výzkumů (zejména v souvislosti se stavební činností), dokumentovat veškerá narušení archeologických situací a neoprávněných výkopů, ať již jsou na vině stavební firmy, fyzické osoby na stavbách, nelegální aktivity uživatelů detektoru kovů či narušení trampská. Ve věci zjištěného porušení některých z ustanovení tzv. archeologické části zákona o státní památkové péči je naší povinností předat podnět k šetření kompetentním orgánům.
Tak se stalo i v případě nelegálních trampských zásahů v oblasti Vlhošťska/Čapska a okolí Pustého zámku na Zakšínsku. Řada skalních dutin, je svým významem a výpovědní hodnotou srovnatelná například s nejcennějšími archeologickými lokalitami v historických jádrech měst. Stavba umístěná pod převis často představuje stejně destruktivní zásah jako srub zapuštěný do pravěké mohyly či nezkoumaných terénů hradní zříceniny. Snad pouze s tím rozdílem, že skalní dutiny uchovávají četné informace paleoekologického charakteru, nejde o místa archeologických "pokladů", ale poskytují, pouze při nejpečlivěji vedených interdisciplinárních výzkumech, mimořádně hodnotné informace o charakteru a proměnách přírodního prostředí, o klimatu, lidských aktivitách v minulosti i jak se krajina dokázala či nedokázala s lidskými zásahy vypořádat. Tento fakt není ničím novým - již od druhé poloviny 90. let dostává širší veřejnost o významu a ochraně skalních dutin v pískovcích severních a severovýchodních Čech informace formou publikací, přednášek i osvětovou činností ze strany archeologů, paleontologů, ale i kvartérních geologů, stále častěji i státních zaměstnanců v úseku ochrany přírody. Naše pracoviště informuje pravidelně veřejnost o své činnosti také na tzv. Archeologickém dni v muzeu, osvěta tu a tam proběhla i na několika dětských a skautských táborech (vč. toho, kde pobýval tehdy asi 14tiletý M. Kuneš).
Příspěvek p. Kuneše v tomto směru není krokem ojedinělým, již pátým měsícem pokračují rozličné „útoky“ různých osob směřující proti muzeu, našemu pracovišti, dílem vůči mé osobě či osobám některých kolegů, a to s cílem domoci se prostřednictvím ať tlaku médií tak i jiným způsobem od jednotlivých pracovníků příslušných organizací tiché tolerance protiprávního jednání trampů, kterého jsou si dobře vědomi. K těmto krokům tzv. Patriotů či Bojovníků za Roverky stačilo málo - podnět podaný naším pracovištěm ve věci porušení zákona. Na první útoky jsme však museli reagovat již koncem února, kdy jsme byli upozorněni, že jsme na seznamu jakýchsi likvidátorů černých staveb v oblasti Vlhoště. Na trampském webu jsme za pracoviště reagovali a odpovídali několikrát, rovněž po podání podnětu většinou elektronickou poštou. Na neslušné a urážlivé či výhružné maily odpovídáno nebylo. Jen těžko si lze představit, že by podobným způsobem jednali stavebníci, na které byl podán podnět ve věci porušení zákona nesplněním oznamovací povinnosti, nebo že by někdo podobným způsobem útočil na některý úřad či konkrétního úředníka za plnění jeho pracovních povinností.
Stručně osobní vyjádření ke květnovému článku p. Kuneše:
- autor píše o odborných kruzích, jež vnímají náš podnět jako boj proti trampům, který nemá mít odborné ale osobní pozadí. Ony odborné kruhy však neuvádí. Zjevně nebyl obeznámen se stanoviskem Regionální archeologické komise Libereckého kraje či nepozorně četl vyjádření mluvčí Archeologického ústavu AV ČR Praha.
- dále se zabývá kompetentností mé osoby či našeho pracoviště v archeologické praxi a následně mne obviňuje, že nectím archeologickou etiku a mám být spolupracovníkem vykradačů kulturního dědictví. Můj postoj k detektorové problematice je nejen v souladu s platnými zákony, ale navíc svým nekompromisním postojem vůči uživatelům detektoru kovů, zvláště od r. 2000, jsem postupně přispěl k otevřené diskusi mezi českými archeology, akademickou obcí na straně jedné a tzv. detektoráři na straně druhé (podaná trestní oznámení, mediální vystoupení, publikované články a přednášková a osvětová kampaň).
- rovněž uvádí existenci volně přístupných článků očerňujících trampské hnutí s detailními popisy lokalit k vyrabování. Já ani mí kolegové nejsme autory článků s takovým obsahem.
- je možné, že pro Lesy ČR, s.p. trampové sázeli stromky či jinak pomáhali, o možných motivech lze jen spekulovat - snad aby byli na pozemcích Lesů ČR, s. p. tolerováni, možná z opravdového zájmu. Jak však vyplývá z protokolů z jednání vedených Českou inspekcí životního prostředí, oficiální stanovisko ředitelství Lesů ČR, s.p. však se současným stavem nelegálních tábořišť na svých pozemcích nesouhlasí.
- pan Kuneš obviňuje archeologické pracoviště VMG ČL z manipulace s veřejností prostřednictvím médií. Nejen že "nemanipuluje", ale ani v jednom případě VMG ČL publikaci "roverské" kauzy neiniciovalo. Podalo podnět jako dříve podněty jiné, byl-li porušen tzv. Památkový zákon (stavebníci, detektoráři, lesní těžaři).
- není zřejmé, jakým způsobem p. Kuneš může posuzovat a závazně rozhodovat, že ten či onen převis je či není archeologickou lokalitou.
- pan Kuneš poukazuje, proč archeologické pracoviště provádí dokumentaci narušených terénů "z kapes daňových poplatníků". K úloze našeho pracoviště, tj. k výkonu archeologické péče, náleží mimo jiných mapování území, jež archeologicky "spravujeme".
- pan Kuneš obviňuje archeologické pracoviště VMG ČL, že lustruje za účasti Policie ČR občany. Má tím nejspíše na mysli akci, na jejíž realizaci se jako organizátor měl podílet - na jednom z trampských webů 3 týdny dopředu avizované pozvánky (nešlo-li o jiného "Mobyho") na víkendové stavební úpravy v archeologické lokalitě-skalním převisu na Vlhošti, v minulosti již vážně trampy poškozené. Vzhledem k zostřenému obsahu vzájemné předchozí komunikace vyrazili pracovníci a spolupracovníci Historického odd. VMG ČL a Národního památkového ústavu-územního odborného pracoviště Liberec na místo v doprovodu tříčlenné policejní hlídky. Cílem obou organizací byla kontrola lokality právě v trempy avizovaném termínu nepovolených prací se snahou předejít případným škodám v archeologické lokalitě. Zjišťovat totožnost osob je právem PČR, která se řídí služebním zákonem. PČR zároveň v místě rovněž suplovala nepřítomný orgán ochrany přírody, kontaktována byla v této věci po předchozí konzultaci s Českou inspekcí životního prostředí-OI Liberec.. Trampové uskutečnili úpravy v lokalitě ještě před naším příchodem. P. Kuneš byl v místě nepovolených prací v čase kontroly přítomen.
- článek vznikl měsíc poté, co českolipský rover M. Kuneš-Moby slíbil svému skautskému vedoucímu a externímu pracovníkovi muzea M. Pröllerovi "za sebe i nejbližší okolí, že nic nového budovat nebude a na diskusních webech se zdrží jakéhokoli neslušného napadání pracovníků VMG Č. Lípa". Text s tímto příslibem od kolegy Pröllera, jak nám tento sám zaslal, obdržel v dubnu tehdejší vedoucí odboru památkové péče Libereckého kraje J. Randáček.
Co se týče vašeho článku, resp. rozhovoru s M. Kunešem, jenž jste zařadili na server dne 3. 7. mám několik níže uvedených poznámek:
1) Název "Pan Jenč nás pokládá za lesní individua" je zavádějící. Zcela jistě nepokládám různé táborníky za "individua" a nikdy jsem se tak nevyjadřoval.
Svůj postoj k trampingu jsem vyjádřil například ve své dubnové mailové korespondenci s jednou trampskou tazatelkou, která se na mě obrátila
V úplnosti cituji:
"Rovněž přeji dobrý den, vážím si Vašeho mailíku a vůbec každého zájmu o pohled z "druhé strany", byť se za bojovníka proti trampingu nepovažuji. Těžko lze totiž bojovat proti nějaké životní filosofii, o to více, je-li brána s úctou ke krajině i lidem samotným. Dlouhodobé zkušenosti s trampy i poslední zkušenosti s nechutným pranýřováním "zástupného beránka" ve mě vyvolávají rovněž mnoho otázek a zejména rozpaky. Osobně se tedy nedívám na trampy (tramping) ani růžově ani černě, ale jako na zástupce kterékoli "komunity" nebo hnutí (různí lidé, různé zájmy, různá míra sobectví). Jde-li opravdu o lásku člověka ke krajině, snahu být v ní nenápadný, učit se z ní číst a vychutnávat si jí plnými doušky, nelze nic namítat. Pokud člověk pociťuje potřebu jí chránit a váží si rovněž kulturních odkazů našich předků, nezbývá než pomyslně smeknout. Diskutovaná situace v tzv. Roverkách je mnohdy právě dokladem té nejednoty a neúcty k přírodě i minulosti. V této souvislosti mám na mysli pouze jedinou věc - stavební úpravy, různé terénní zásahy, sruby, zasazené do lokalit v pískovcích nejcennějších - skalních dutin. Kempy zde generačně vznikaly, některé nedávno, jiné zanikly, aby byly znovu obnoveny. Právě jeskyně a převisy jsou mimořádně cenným informačním médiem o vývoji skal, charakteru krajiny a bohatství lesů od sklonku poslední doby ledové do novověku, o příležitostném využívání skalních dutin člověkem od loveckého pravěku do pokročilého novověku. Žádná z předchozích kultur však tak výrazně nezasáhla do výplní těchto dutin jako právě ta naše. To, co se učí dnes řada odborníků o krajině a lidské historii číst, a zejména chránit, zaniká před našimi zraky. V tomto směru jsou osypy pískovcových převisů velmi choulostivé. Terénní mapování v posledních dvou letech prokázalo, že z více než stovky dosud registrovaných "bivaků" na Vlhošťsku a v okolí Pustého zámku má 53 lokalit vážně poškozenou sedimentární výplň, a to dokumentace nebyla ještě zdaleka dokončena. Přitom potenciálně s každou skalní dutinou je nutno pracovat jako s archeologickou a paleontologickou lokalitou. Zcela zde pomíjím ochranu zákonnou. Potom je potřeba více osvětově šířit, že jeskyně a převisy jsou zároveň místy, na která jsou za "normálních" okolností vázány druhy živočichů a rostlin, které jsou specifické pouze pro toto prostředí. Často se jedná o druhy zvláště chráněné. Snad Vám můj pohled takto postačí V úctě ..."
2) Necítím, že bych měl osobní spor s p. Kunešem ani s nikým jiným z „roverských“ trampů, jde ryze o profesionální postoj pracoviště zajišťujícího výkon archeologické památkové péče v regionu k určitému problému, jež jsme museli řešit podáním podnětu k šetření.
3) Rozhovor pro Váš server jsem osobně neodmítl, v této věci se za naše pracoviště vyjadřoval vedoucí oddělení kol. V. Peša, já jsem byl na dovolené.Toto vyjádření proto prosím považujte za dodatečnou a bezpochyby oprávněnou reakci. S panem Kunešem jsme si v této věci nemailovali.
Od České inspekce životního prostředí, Lesů ČR s.p. - krajských ředitelství v Liberci a Brandýse n. Labem a Správy CHKO Kokořínsko či Národního památkového ústavu je možno získat oficiální stanoviska těchto organizací k nelegálním tábořištím na Vlhošťsku a v okolí Pustého zámku uvedená v protokolech z jednání uskutečněných ve dnech 26. 3., 24. 4. a 21. 5. 2008.
OFICIÁLNÍ STANOVISKA ARCHEOLOGŮ (výběr, zkráceno):
21. 3. 2008 - zasedání Regionální archeologické komise Libereckého kraje (za účasti zástupce ředitele Archeologického ústavu AV ČR Praha). Komise žádá Národní památkový ústav i Archeologický ústav AV ČR, aby učinili veškeré kroky v rámci platné legislativy tak, aby nedocházelo k dalšímu poškozování lokalit v území s archeologickými nálezy (UAN Vlhošťsko/Čapsko a oblast Pustého zámku na Zakšínsku).
27. 3. 2008 - Stanovisko Archeologické komise LK Krajskému úřadu Libereckého kraje ve věci poškozování lokalit na území s archeologickými nálezy v CHKO Kokořínsko.
25. 6. 2008 - Mimořádné zasedání Archeologické komise Libereckého kraje, zastoupené archeology P. Brestovanským (Severočeské muzeum Liberec). M. Jančem (NPÚ ústřední pracoviště Praha), P. Jenčem (VMG ČL), V. Pešou (VMG ČL), M. Nechvíle (nově Krajský úřad Libereckého kraje, ved. odd. památkové péče), J. Prostředníkem (Muzeum Českého ráje Turnov), M. Starou (Severočeské muzeum Liberec), R. Tišerovou (NPÚ ú.o.p. Liberec). Členové komise (opět) konstatovali, že v předmětném území Vlhošťska/Čapska a okolí Pustého zámku „dochází k soustavnému porušování zák. č. 20/87 Sb. o stát. pam. péči, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že škoda majiteli archeologických nálezů (stát nebo Liberecký kraj) je nepochybně větší než malá a měla by být proto řešena orgány činnými v trestním řízení (důvodné podezření z naplnění skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci ve smyslu § 257 zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Členové komise byli seznámeni a plně se ztotožňují se zápisy Protokolů ČIŽP (26. 3., 24. 4. a 21. 5. 08) z jednání se zástupci SCHKO Kokořínsko, zástupci vlastníka nemovitosti Lesy ČR, s.p. a dalšími zúčastněnými. Členové Archeologické komise LK nemají z hlediska zák. č. 20/87 Sb. ve znění pozdějších předpisů námitek proti trampskému využívání skal v případě, že nebudou poškozovány sedimentární výplně skalních dutin (jakýkoliv zásah pod stávající úroveň terénu - zahlubování a vyklízení ohnišť, planýrování terénu, ukotvování dřevěných konstrukcí atp.) a nebude docházet k pozměňování vzhledu lokality (např. poškozování historických skalních rytin a historických technických záseků). Jeskyně a převisy bez dochované sedimentární výplně zpravidla nejsou předmětem archeologického odborného zájmu“.
Celý text je určen jako otevřený dopis, který je možné zveřejnit v plném znění. V případě, že byste měli zájem o jeho zkrácení či redakční úpravu, žádám o autorizaci. Váš profesionální přístup tak oceňuji.
S pozdravem
Petr J e n č, Historické odd. VMG ČL
Pracoviště archeologie, speleoantropologie a novod. militárií
(www.muzeumcl.cz)
V České Lípě 8. 7. 2008