Musím říci, že jsem měl k této právní úpravě hned několik zásadních připomínek. Především mám za to, že zkrácení lhůty pro zaslání připomínek v mezirezortním řízení na čtyři pracovní dny (prakticky však na pouhý jeden den), navíc v létě v době dovolených, nesvědčí tomu, že předkladatel má zájem o skutečně kvalitní připomínkové řízení. Takovéto razantní zkrácení lhůt musím odmítnout. Věc není natolik urgentní, aby takovýto zvláštní postup odůvodňovala. Naopak navrhovaný zákonný zásah do ústavně zaručeného práva shromažďovacího zasluhuje postup spíše opačný.
Musím si položit otázku proč nebyl nejdříve zpracován věcný záměr návrhu zákona, ale rovnou paragrafové znění? K takovémuto postupu by nemělo docházet i proto, že právě orgánů samosprávy – obecních a krajských úřadů - se předmětná problematika velmi dotýká. Ale teď už k samotné navrhované právní úpravě. Cílem této změny je nesporně zavedení zvláštní oznamovací povinnosti pro shromáždění typu "techna", avšak v § 1 vymezený okruh takovýchto typů shromáždění je podle mého názoru natolik obecný a nekonkrétní, že bude v praxi velmi obtížné jednoznačně vymezit případy, na které by měl tento zákon dopadat a nelze z tohoto důvodu ani vyloučit možnost zneužití, resp. účelového výkladu tohoto zákona.
Náležitosti oznámení, povinnosti svolavatele atd. jsou natolik rozsáhlé a komplikované, že bude v praxi velmi obtížné je naplnit, což je zřejmě i cílem návrhu zákona – aby se akce nekonala. To může být svým způsobem v pořádku, ale nepřinese to v praxi ještě větší problémy, když se akce bude přesto – nezákonně - konat?