Tuště nad Lužnicí, květen 1945:
(Zpráva Oblastní úřadovně StB v Českých Budějovicích „Poměry v obci Tuště n/Luž. v době porevoluční – závady – šetření“ z 18. června 1947. Zda byl případ vyšetřován, není uvedeno)
Ministerstvo vnitra obdrželo důvěrnou informaci tohoto obsahu: Ve dnech 22. až 23. května došlo v obci k zavraždění celé řady osob, z nichž jmenovitě se uvádí tyto: Jan Koranda, otec 4 malých dětí, Josef Korbel, otec 3 malých dětí, Karel Rohan a Karel Smolek, oba otcové 2 malých dětí, dále Lorenc Šindelář, Josef Kropík, Karel Kocina nebo Kosina, Karel Cípuš, Karel Kropík, Jan Benda, Leopold Hofhansl, Jan Bušta, Teresie Smolková, hostinská, a Valerie Vlčková. Jde o vesnici, která zůstala z býv. Vitorazka jediná při t. zv. „protektorátu“. Postižené osoby byly stříleny do břicha za srdcervoucích výkřiků a proseb, aby byly ušetřeny, že nikomu neublížily a že mají malé děti. Jeden z nich skočil hrůzou do napřed vykopané jámy. Postřílení byli zasypáváni ještě se známkami života a chroptějící. Ti, kteří se jich zastali, byli ohrožováni podobným osudem. Mezi zločinci je několik funkcionářů MNV.
Obyvatelstvu jde také o exhumaci zavražděných a řádné pohřbení, protože ona jáma leží asi 20 m od lidských stavení. Místní lékař MUDr. Trübl, který prý byl vlajkařem, nechce s touto záležitostí vzbuditi pozornost úřadů. Jistý Fr. Říha se den po exekuci chlubil, že většinu ze shora uvedených osob postřílel sám a že je tak otrlý, že by mohl zastřelit i vlastní mámu. Vdovy a děti po zavražděných byly zahnány do Rakouska, odtud opět vráceny a do dnešního dne se s nimi zachází přímo hanebně.
Vojkovice, okres Hustopeče, červenec 1945:
(Ze souhrnné zprávy ministerstva vnitra, datované 27. listopadu 1947 v Praze)
Úředník MNV, pozdější pracovník ZNV, K.P. spolu se železničářem J.K., kovářem F.B. a rolníkem V.H. zadrželi Němce F.H. a J.S. a německé ženy L.L. a M.S., a to pro podání zpráv Němcům v době porevoluční, vědomosti o udavačích gestapu a vědomost o ukrytých zbraních. Zadržené odvedli do místa Neukütle, kde jim svázali ruce na zádech, poručili jim lehnouti si do býv. zákopů, tělo až k hlavě jim zaházeli hlínou a vyslýchali. Když neodpovídali, zaházeli jim hlavy, navršili hlínu a ušlapali. Po exekuci si slíbili, že budou mlčeti.
Událost však byla oznámena, všichni obvinění se přiznali, byli zatčeni a dodáni do vazby krajského soudu trestního v Brně. Při exhumaci, nařízené 21. 11. 1945 ...bylo zjištěno, že obětem byly svázány ruce na zádech a zemřely zadušením. Proti obviněným bylo zavedeno trestní řízení podle § 134 tr. z. Na příkaz státního zástupce v Brně bylo trestní řízení proti nim zastaveno dle § 411 posl. odst. tr. ř. udělením milosti.
Obec V., okres Podbořany, červen 1945:
Počátkem června 1945 v rámci osidlovací akce přestěhoval se do V., okres Podbořany, F.Z., nar. 1886, dříve bytem Praha, kterému byla přidělena do národní správy strojnická dílna po Němci Adolfu T. z V. T-ův tchán V.H., nar. 1875 ve V., obuvnický mistr, německé národnosti, bytem ve V., chtěl jednak dílnu uchovat pro zetě – jako vojáka neznámého pobytu, jednak nechtěl jako Němec dopustiti, aby dílna byla převzata Čechem, a napadl Z. dne 19. června 1945 asi v 9.30 hod. na hlavní ulici ve V. a pobodal jej obuvnickým knejpem tak těžce, že Z. za několik minut zemřel. Při činu mu pomáhala jeho manželka M.H., nar. 1880, a jejich dcera G.P., roz. H., nar. 1905 ve V., matka 3 dětí, bytem V. ... Obě ženy osídlence přidržovaly, aby nemohl utéci, a poškrábaly ho v obličeji.
Po spáchané vraždě uprchl H. s manželkou a dcerou do svého domova a Z. ponechali na ulici. ... Po provedení pitvy usmrceného a řádném přešetření případu, když bylo bezpečně zjištěno, že čin byl spáchán z nenávisti k Čechům, a jelikož bylo nutno příkladným potrestáním provinilců zabrániti dalším napadením Čechů, aby bylo osídlení s úspěchem provedeno, nařídil Dr. Krása, tehdy ve funkci okresního hejtmana, okamžité zastřelení pachatele, jeho ženy, dcery a dětí posledně jmenované, M.P., 12 roků starého, F.P., 6 roků starého, a B.P., 1 rok starého. Popravu zastřelením provedli nezjištění členové skupiny Černý lev v pískovém lomu u lesa za obcí. Uprostřed lomu byl vykopán hrob, do něhož byly mrtvoly vloženy... Čin byl spáchán jako spravedlivá odplata bez zištných důvodů.
(To byla podstatná část protokolu z 25. 8. 1947. Pro srovnání ještě lakonický popis téže „porevoluční události“ s datem 27. 11. 1947)
František Z., osídlenec, byl počátkem června 1945 napaden ve V. Němcem Vincencem H. a zabit z protičeské nenávisti při přebírání býv. majetku jeho zetě. Dr. Krása, t. č. u ONV ve Žluticích, nařídil ve funkci tehdy okresního hejtmana okamžité zastřelení pachatele, jeho ženy Marie, jeho dcery Gabriely P. a jejích tří dětí ve věku od 1 do 12 roků. Rozhodnutí odů-vodněno, aby příkladným potrestáním bylo zabráněno dalším podobným incidentům v zájmu úspěšného osídlení pohraničí. Popravu provedli nezjištění členové skupiny „Černý lev“. Oběti pohřbeny ve V., v pískovišti. Vyšetřovala Oblastní úřadovna StB Most. Bylo oznámeno soudu? Ne.
(Všechny případy jsem vybral z novinky Jaroslava Vejvody „Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragédie. Svědectví archivů“, kterou vydala Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno 2007. Vejvoda na 270 stranách textu popisuje a ve 42 přílohách z archivů dokládá řadu podobných „událostí“.)
zpracoval Jan Tichý