Ve zkratce jsou zaznamenány také poválečné osudy některých exponentů nacismu.
KRITÉRIA VÝBĚRU OSOB
Základním kritériem výběru osob k zařazení do příručky byla jejich řídicí nebo vedoucí úloha ve stranickém a státním aparátu, jakož i v oblasti hospodářské, kulturní a vědecké. Uplatnění těchto kritérií v rámci NSDAP a na ni napojených svazů (Německá pracovní fronta, nacistické organizace žen, svaz učitelů, Hitlerova mládež apod.) znamená, že středem pozornosti se stali nositelé výsostných mocí (Hoheitsträger), političtí vedoucí (Politischer Leiter), vedoucí úřadů NSDAP a další vedoucí funkcionáři, důvěrníci, pověřenci i samostatní referenti. Škála zahrnuje strukturu NSDAP od župního vedení až po bloky (Blocks). Z příslušníků SA a SS jsou zahrnuti velitelé a osoby ze štábů od úrovně vyšších úseků až po čety (Stürme). Zvláštní pozornost věnovali autoři příručky policii a bezpečnostním složkám jako byly Ordnungspolizei, Gestapo, Kripo. Do soupisu jsou začleněni také kulturní pracovníci (např. malíři, spisovatelé, herci), hospodářští činitelé (bankovní ředitelé, majitelé továren a velkostatků) a příslušníci šlechty, kteří svým postavením, vlivem a činností významně ovlivňovali život v regionu.
Na výzkumu se podílel kolektiv 36 pracovníků Státního oblastního archivu v Litoměřicích, Zemského archivu v Opavě, Státního oblastního archivu v Zámrsku a Státního oblastního archivu v Plzni s využitím fondů uvedených archivů a archivních fondů Spolkového archivu v Berlíně, Národního archivu v Praze a Archivu bezpečnostních složek. Úvodní kapitoly o personální politice, výstavbě a struktuře Strany místy připomínají totalitní metody, které my starší ještě pamatujeme v jiné souvislosti.
BEZPEČNOSTNÍ SLOŽKY
V župě Sudety byly od 2. října 1939 zřízeny státní policejní správy jako policejní prezidia, policejní ředitelství nebo policejní úřady, a ty byly součástí především pořádkové policie. Nejvýznamnější z policejních útvarů bylo gestapo, které působilo ihned po obsazení Sudet. Nezávisle na ostatních složkách operovala na území župy bezpečnostní služba (SD, Sicherheitsdienst), zpravodajská organizace „plnící pro stranu a stát důležité úkoly“. K bezpečnostním složkám náležela také dobrovolná venkovská a městská stráž (Landwacht, Stadtwacht), složená z uvědomělých straníků s vnějším označením a se zbraněmi.
PŘEVEDENÍ SUDETONĚMECKÉ STRANY DO NSDAP
Župním vedoucím NSDAP v Liberci byl jmenován Konrad Henlein (Gauleiter). Prvním úkolem bylo převést Sudetoněmeckou stranu – SdP byla jediná v Sudetech povolená politická strana! – do NSDAP a zajistit výstavbu strany a přičleněných svazů. Převod ale nebyl jednoduchý ani masový, protože kolektivní převod všech 1 300 000 členů SdP by znamenal riziko přijetí osob nevyhovujících říšským požadavkům. Proto byli členové převáděni individuálně na základě prověrek a podle zásluh. Do NSDAP bylo zpočátku přijato jen asi 450 000 členů, většinou na dvouletou zkušební dobu. Po 15. březnu 1939 měla župa 45 okresních a 1 842 místních organizací. Do dubna 1943 se stav NSDAP převedením dalších a příchodem mladých členů zvýšil na 526 760, bylo to 16 % obyvatel župy.
STRANICKÁ HIERARCHIE V NSDAP
Funkcionáři NSDAP byli „politickými vedoucími“ (Politische Leiter) na základě vůdcovského principu. Například župní vedoucí byl odpovědný za veškeré politické, hospodářské a kulturní utváření všech projevů života podle nacionálně socialistických zásad, a tak dozíral na všechny stranické, státní i správní orgány v celé župě. Nižším organizačním stupněm bylo okresní vedení NSDAP (Kreisleiter) a místní organizace v čele s místním vedoucím (Ortsleiter), dále buňky s vedoucím buňky (Zellenleiter) a bloky v čele s vedoucím bloku (Blockleiter). Buňka zahrnovala asi 500 rodin, její vedoucí řídil několik bloků. Pilířem stranické organizace byl vedoucí bloku, odpovídající za oblast 40 až 50 bytových jednotek ve městě nebo za stejný počet stavení na vesnici. Měl povinnost stýkat se s obyvatelstvem a podávat hlášení o situaci ve svém obvodu vedoucímu buňky. U složek NSDAP (tj. napojených svazů) byla organizace podobná.
AKTIVISTÉ REŽIMU V BORU U Č. LÍPY
Na závěr uvedu příklady osob, které měly koncem války bydliště v Boru u Č. Lípy (Haida) nebo v připojených Arnultovicích (Arnsdorf). Vyhledávání je dost pracné, protože seznam obsahuje tisíce jmen a je rozdělen podle počátečních písmen příjmení do 25 samostatných částí. Záznamy jsou kráceny:
BITTNER Erwin, nar. 18. 5. 1906 Bor u České Lípy/Haida, bytem tamtéž. Truhlářský mistr, kancelářský zaměstnanec, do roku 1942 u gestapa v České Lípě, pak v Liberci (v sektoru dělníci z východu). SS Rottenführer, Oberscharführer. Medaile na paměť 1. X. 1938. 10. 5. 1945 společně s celou rodinou zastřelen v Boru a tam jsou také pohřbeni. (Podle hřbitovní knihy Nového Boru sebevražda a „usmrcení zastřelením“ tříčlenné rodiny včetně devítileté dcery 9. května večer.)
BÖHM Max, nar. 30. 4. 1898 Cvikov/Zwickau, bytem Bor u České Lípy/Haida. NSDAP č. 6 703 824. Velitel a referent pro světonázorové školení v NSKK (nacistickém automotoklubu). Válečný záslužný kříž.
BROSCHE Franz, nar. 3. 9. 1889 Theresienstadt, bytem Haida. Učitel. SA Scharführer, NSDAP (instruktor vzdělávání).
HANTICH Ernst, nar. 5. 1. 1893 Höflitz o. Děčín, bytem Bor u České Lípy. Majitel sklárny. SdP. Mimořádným lidovým soudem odsouzen na 10 let.
HOPPE Karl, nar. 25. 11. 1879 Bor u České Lípy/Haida, bytem tamtéž. Dělník. NSDAP. 12. 6. 1945 vystěhován do NDR (tj. odsunutý?).
HŰBEL Ernst, nar. 3. 1. 1903, bytem Haida o. Česká Lípa. Truhlář. SS č. 329 034, Oberscharführer. Spolupracovník SD. Medaile na paměť 1. X. 1938.
RACHMANN Štěpán, nar. 3. 7. 1896 Bor u České Lípy, bytem tamtéž. Prokurista. SdP, NSDAP (asi funkcionář), SA. 30. 5. až 8. 6. 1945 zajištěn, odsunutý.
WALENTA Anna, nar. 3. 10. 1898, bytem Svojkov o. Česká Lípa, Arnultovice – Bor. Vedoucí místní skupiny Nationalsozialistische Frauenschaft (organizace žen).
ZIPPE Alfred, nar. 19. 3. 1897 Arnsdorf, bytem tamtéž. Zámečník. Od května 1938 starosta obce. Spolupracovník SD. 8. 10. 1940 narukoval dobrovolně k námořnictvu, nasazen na ponorce. 15. 2. 1941 přeřazen k úřadu SD. 1. 1. 1922 DNSAP č. 45 (není jasné, zda měl totéž stranické číslo i v NSDAP). Funkce na úrovni okresu. 1933 SHF (předchůdce SdP), SdP. 20. 4. 1939 SS Sturmbannführer. Vyznamenání za statečnost, Válečný záslužný kříž aj.
Jsou mezi nimi nevýznamní aktivisté jako Hoppe nebo Walentová, ale i vlivní nacisté Bittner a Zippe. U několika z nich není uveden žádný postih ani zařazení do odsunu, nejspíš po kapitulaci uprchli jako Zippe, o kterém to víme bezpečně.
ZASTŘELENÍ Z BORU V SEZNAMU NEJSOU
Pochopitelně mě zajímalo, zda jsou v seznamu Němci zastřelení 2. června 1945 nebo cestou k hranici „zmizelý“ primář, protože údajně měli patřit k nacistické elitě města: HORTIG Eduard je uveden 2 x, ale žádný nebydlel v Boru, žádný *1865. LANGER Johann 10 x, žádný z Boru, žádný *1873. PODBIRA není v seznamu vůbec žádný. RACHMANN žádný další kromě výše uvedeného Štěpána Rachmanna. RICHTER Franz uveden 17 x, žádný z nich Herbert, žádný *1916. Příjmení WERNER je v seznamu mnohokrát, ale žádná Ilse, jediná Martha, ale bytem Blíževedly. TRÄGER uveden 12 x, žádný Alfred, žádný *1897. Ani jednoho z devíti mrtvých tedy v příručce nenajdete. Ačkoli seznam nemusí být úplný, i to už o něčem vypovídá.