Momentálně je hrad otevřen jen o víkendech od devíti do šestnácti hodin, ale i to je vítaná změna oproti půlročnímu zavření v letech osmdesátých. Vůbec je znát, že staronový majitel Martin Lobkowicz se snaží, aby si objekt na sebe aspoň částečně vydělal. Pominu-li nutné placené parkoviště v podhradí, tak radostí bylo především posedět v restauraci Wágnerka, která má svým názvem připomínat návštěvu Richarda Wagnera v roce 1842.
Ještě lepší je hradní terasa, odkud je nádherný rozhled na Labe, zdymadla, protější Vaňov či okraj Porty Bohemici.
Abychom se podívali na samotné Ústí nad Labem se šikmou věží kostela Nanebevzetí Panny Marie, musíme již zaplatit vstupné v ceně 45 korun (zlevněná vstupenka je za 25 korun).
Nádavkem si prohlédneme tzv. Velké stavení, které je vyzdobeno fotografiemi z historie hradu či sbírkou kachlů. Pokračování expozice nalezneme v rekonstruované kapli. Erby, model hradu, romantické obrazy, z nichž jeden obsahuje snad všechny prvky zmíněného stylu: zříceninu, milence, západ slunce, loďku, poutníky ... to jsou jen další z perliček, které mi utkvěly v paměti.
Kastelán je milovníkem mučících nástrojů, z čehož budou nadšené zejména děti. Ve volném čase totiž různá taková mučidla vyrábí a umisťuje je do jedné z místností hned za vchodem do placené části areálu. Naše bodrá průvodkyně přinutila některé z návštěvníků, aby si důmyslné vynálezy vyzkoušeli.
Hrad přese všechnu komercializaci zůstal především nádhernou gotickou památkou, kterou je radost prolézat v kterémkoli roční období. Pokud to nestihnete teď v zimě, klidně svou návštěvu odložte až na jaro, kdy se zase otevře od úterý do neděle. Autem trvá cesta až pod hrad hodinku. Asi kilometr od něj je rovněž železniční nádraží Ústí nad Labem - Střekov. Do podhradí lze dorazit i městskou dopravou.
Zde jsou oficiální stránky hradu, na nichž si můžete prostudovat otvírací dobu, případně si dohodnout privátní návštěvu.