Program Comenius nabízí zájemcům o další vzdělávání pedagogických pracovníků vedle několika dalších grantů také možnost podrobně se seznámit s prací zahraničních učitelů. Stínování kolegy - job-shadowing – umožňuje přímou výměnu zkušeností. Mně se dokonce poštěstilo vyzkoušet si vyučovat svůj předmět, tj. anglický jazyk, na finské škole.
Volba Järvikyläkoulu byla přirozená, protože s touto školou naše Základní škola Klíč již nějakou dobu spolupracuje na projektech eTwinning a současně, spolu s dalšími 7 školami z Evropy, připravujeme projekt v programu Partnerství škol. Také mě velice zajímalo, v čem spočívá tajemství výborného finského školství, které je v posledních letech hodnoceno jako jedno z nejlepších na světě.
Järvikyläkoulu je malá škola s asi 70 žáky, kam docházejí děti z okolních vesnic. Dokonce mají 2. a 3. ročník v jedné třídě a stejně tak 5. a 6. ročník. Z toho je vidět, že první stupeň základního vzdělávání má šest ročníků. Třídní učitelé si rozhodně nevedou třídu celých šest let, ale většinou si ji po dvou letech předávají. Současně se snaží neučit všechny předměty ve své třídě. Důležitá je pestrost, rozdílný přístup k výuce a jiné metody práce. Škola začíná v 9 hodin a končí mezi 14. a 15. hodinou. Přestávky, které trvají 15 minut i třicetiminutovou přestávku na oběd, musejí děti trávit venku téměř za každého počasí. Má to mnoho výhod, protože se proběhnou, nadýchají čerstvého vzduchu a jsou pak soustředěné na další práci, což opravdu jsou.
Několik postřehů. První věc, která vás opravdu zaujme, když poprvé procházíte školou, je klid. Žáci nelítají po chodbě a nepokřikují na sebe, ale komunikují mezi sebou běžným tónem hlasu. Žáci mají velmi silné pracovní sešity s mnoha cvičeními, což jim umožňuje pracovat samostatně. Po vysvětlení učiva žáci většinou samostatně procvičují, mohou některé úlohy přeskakovat a vybírat si, poté si je samostatně kontrolují a hodnotí v učebnici s řešením, která je všem k dispozici na učitelském stole. Tento způsob práce umožňuje učiteli věnovat se dětem, které chyběly, nebo předmět není jejich silnou stránkou. Stává se naprosto ojediněle, že někdo nedonese domácí práci. Rodiče jsou zvyklí, že doma musí děti pracovat, a většinou si na ně najdou čas. Tělesná výchova se většinou tráví venku. V zimním období se děti učí pohybovat se na běžkách, bruslit a hrát hokej.
Naprosto úžasné jsou jejich předměty jako pracovní činnosti, práce se dřevem a technologie. Velice bravurně pracují s pilou, hoblíkem, vrtačkou, noži, pájkou nebo horkým lepidlem, jehlou a nití a také šicím strojem. Dokážou pak vytvořit houpacího koně, různé dřevěné krabičky nebo svítilnu a ušít si jednoduché oblečení.
Finové o sobě říkají, že jsou velice stydlivý národ a málo cestují. Já za sebe mohu říct, že mě přijali velice vlídně a byli neskutečně vstřícní. Dětem trvalo překonat nějakou stydlivost opravdu jen chvilku. Uchopili svoji příležitost procvičit si i to málo, co z angličtiny umí, a neustále se na něco ptali. Čtvrťáci zrovna probírali otázku Do you like?, a tak mě neustále zastavovali a ptali se, jestli mám ráda zvířata, čokoládu, jablka, hrušky, hokej, fotbal, Finsko atd. Možnost vyučovat je anglický jazyk bylo k nezaplacení. Jednoznačně jsem si ověřila, že se dá vyučovat cizí jazyk na prvním stupni bez pomoci nebo s minimální pomocí rodného jazyka. Toto mě rozhodně motivovalo, ještě více omezit rodný jazyk na svých hodinách.
V oblasti, kam turisté většinou nejezdí a kde je málo cizinců, si zahraničního učitele povšimli i místní noviny, kteří napsali článek o spolupráci našich škol, což přilákalo zvědavost dalších učitelů a ředitelů z jiných škol, se kterými jsme se sešli.
Na závěr nezbývá než doporučit všem kolegům, kteří mají zájem rozšířit si obzory, aby se nebáli využít možnosti, které se jim nabízí.