„Jak s čím,“ tak jsem odvětil. Ale vezměme to popořádku.
Restaurační zařízení s výše zmíněným názvem se nachází v ulici Paní Zdislavy. Vedle policejní stanice, v prostorách, ve kterých už bývalo kdeco – prodejna s bylinkami, literární kavárna, pajzlík.
Při vstupu do dveří si můžeme přečíst nápis zakazující vstup osobám mladším osmnácti let. Důvod je nabíledni: až ven blikají výherně – proherní automaty umístěné netradičně v přední části hospody. O to více mě překvapilo, že se v začouzeném prostoru vyskytovala dívka předškolního či mladšího školního věku. Během hodinky navíc dorazilo několik mých studentů, kteří ze mě měli stejnou radost jako já z nich. Ti, co si mě nevšimli, si s přehledem objednali pivo a servírka jim ho bez nejmenších rozpaků natočila. (Pod svícnem je největší tma. Skoro se divím, že jim policajti netočí sami.)
Jinak interiér není zase tak špatný – pohodlná křesílka, vkusná výzdoba, strop polepený novinami namísto tapetami. Největší výtkou jsou v tomto směru háčky, na něž se dají pověsit jen hodně krátké bundy. Má partnerka měla dlouhý kabát, pro který nebylo místo na křeslech, při pověšení na věšák se dotýkal podlahy rozhodně více než cípem. Kromě výherních automatů vévodí místnosti music box, který se překřikoval s televizí, na jejíž obrazovce permanentně běžel hudební kanál Óčko.
Ačkoliv se to zde jmenuje po kafi, určitě nejsvětlejším bodem celého programu byla ochutnávka piva. Desítka Gambrinus za sedmnáct je sice na místní poměry drahá, ale chutí, teplotou i mírou potěšila. Dále se zde nabízí Plzeň (12) za 22 Kč, Kelt za 24 Kč (0,4 litru) a nealkoholický Radegast za 20 Kč.
Z nealkoholických nápojů se tady vede má oblíbená kofola za 15 Kč, RC cola rovněž za 15 kaček. Jsem rád, že odmítám pít Mattoniho vodu – i tu mají za patnáct (0,33 l). Vždy si vzpomenu na svůj zážitek z městečka, kde se Mattonka stáčí. Tento vzácný pramen tam vytéká z trubky téměř na silnici, jejíž průjezdnost blokují kamiony čekající na naložení. V pozadí chátrají lázeňské budovy.
K jídlu jsou u Sherlocka k dostání jen chipsy (25 Kč) a oříšky (15 Kč).
Obsluhovaly dvě pěkné holky, které jsem zaujal snad jen tím opisováním nápojového lístku. Moc nekomunikovaly, ale jinak byly úslužné a rychlé. Těžko jim něco vytknout, ale žádná radost z nich nevyzařovala. Prostě si odpracovat své a pryč!
Příjemným překvapením jsou záchody. Snad už běžný standard.
Shrnutí: Sherlock´s Café Bar není žádným zázrakem. Lákat bude asi jen mládež, z části plnoletou, z části ještě ne. Zaujmout může rovněž gamblery. Interiér brzy zežloutne, podnik přestane lákat novostí, servírkám se bude zdát malý plat a budou se střídat … takových podniků už tady bylo.
Hodnocení (jako ve škole)
Nabídka: 3 -
Pivo: 1
Jídlo: není
Obsluha: 2 -
Záchod: 1
Celková atmosféra: 3 -
Průměr: 2,3
Restaurace navštívena 28. ledna 04