V minulém díle jsme si slíbili, že se blíže podíváme, jak funguje otevřený podílový fond, jaká je cesta peněz do a z fondu. Slíbil jsem také vysvětlení pojmu efektu průměrné ceny a pravidla 72.
Nejprve si vysvětlíme tři základní pojmy:
Investiční fond – akciová společnost, která získává prostředky nutné pro investování formou úpisu akcií. Investiční fond je zakládán na dobu určitou, během níž nemá povinnost od investora akcie odkupovat.
Fondová společnost – akciová společnost, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování na kapitálových trzích způsobem, který umožňuje zákon, a na základě rozložení rizika.
Otevřený podílový fond – nemá právní subjektivitu, jeho majetek spravuje fondová společnost. Fondy jsou rozděleny buď podle geografického ohraničení (národní, globální, regionální) nebo podle obsahu (peněžní, dluhopisové, akciové, smíšené a střešní). Ve fondu je obsaženo mnoho akciových společností, rozdělených právě podle branží, geografické polohy, dále jsou zde obsaženy i různé měny.
Ukážeme si rozdíl investice přímo do akcií a přes otevřený podílový fond.
Připravil jsem pro Vás několik známých akciových společností, jejichž produkty si často kupujeme (tedy asi až na to BMW).
V případě, že bychom si chtěli koupit akcii nějaké této společnosti, dáme za tuto jednu akcii poměrně dost peněz (pro zajímavost: jedna akcie Coca Coly stojí kolem 42 USD). Zainvestovali jsme (více peněz měsíčně nemáme) tedy pouze do jedné této společnosti a budeme se modlit, aby se jí na trhu dařilo a my dostávali dividendy, a nebo, po vzrůstu ceny této akcie, ji prodáme. Jak vidíte, je to složité, drahé, ale hlavně jsme investovali své peníze pouze do jedné společnosti.
Otevřený podílový fond nám naopak umožňuje investovat do všech těchto společností, napříč všemi odvětvími, do různých měn a regionů.
Investor tak za nainvestovaných např. 1.000 CZK koupí podíly ve všech společnostech obsažených ve fondu. Tím, že jsou společnosti z různých odvětví, jsme dosáhli diverzifikace (rozložení) rizika. Může se stát, že se v určitou dobu nebude dařit jedné společnosti, nebo jednomu odvětví, a tak na těchto dílčích investicích momentálně proděláme. Na druhou stranu pak ostatní odvětví vyváží ztrátu. Uvědomme si, že všechny akciové společnosti na světě jsou založeny za účelem zisku, a tak musí jejich management včas reagovat na situaci na trhu.
Společnosti do OPF vybírá fondový management. Každou společnost, než ji do fondu začlení, pečlivě zkoumá a analyzuje, zda splňuje požadavky pro vstup do fondu.Když společnost nesplňuje požadovaná kritéria, je z fondu vyřazena případně nahrazena jinou.
Vysvětleme si cestu peněz do fondu. Klient se rozhodne investovat 1.000 CZK pravidelně každý měsíc do vybraného fondu. Dříve již s investičním zprostředkovatelem podepsal smlouvu a dostal instrukce. Většinou se investuje v CZK a fondy jsou emitovány v jiné měně, např. v EUR. Klient dle instrukcí pošle svých 1.000 CZK do transferové banky. Jedná se o jednu z bank působících na našem trhu, se kterou se fondová společnost dohodla na spolupráci. Transferová banka pak přemění CZK na měnu, ve které je náš fond emitován. Poté dorazí peníze do depozitní banky. Depozitní banka má funkci kontrolní a evidenční. Na základě smlouvy mezi klientem a fondovou společností dostane depozitní banka od fondové společnosti informaci, že ten a ten klient investuje do tohoto a tohoto fondu. Depozitní banka pak z investované částky oddělí vstupní poplatek agio (tvoří cca 3-5 % z investované částky) a za zbývající peníze pak koupí podíl na fondu. Ten je pak vyjádřen podílovým listem, zaevidován v databázi depozitní banky a klient je následně vyrozuměn, že transakce proběhla a kolik podílů za svojí investici koupil.
Tak se děje při každé pravidelné i jednorázové investici. Vše je pod dohledem kontrolních orgánů (u nás ČNB) a nehrozí tak žádná defraudace investic. Každý člen (transferová i depozitní banka, ale i fondová společnost) má totiž oddělenou správu majetku. Znamená to, že kdyby některý z těchto článků zkrachoval, klient nepřichází o svou investici. Má své peníze zainvestovány právě v těch akciových společnostech ve fondu. Do systému by pak přišel kontrolním úřadem zvolený správce, který by zkrachovalý článek nahradil a klientům by jejich podílové listy přeměnil na peníze. Nepleťme si tedy fondové společnosti dodržující tvrdá pravidla dozoru nad kapitálovými trhy a fondy soukromé (náš slavný pan Kožený), kde tento dozor nebyl. Fondová společnost má v povinnostech každodenní odkup podílových listů a tak klient, který chce podíly prodat, zadá přes zprostředkovatele pokyn, fondová společnost zadá tento depozitní bance a ta podíly prodá a peníze pošle na účet klienta, ze kterého byla investice prováděna. Klient si sám určí, v jaké měně chce mít podíly vyplacené.
S nákupem podílů souvisí i tzv. efekt průměrné ceny, další velká výhoda investic do OPF. Pravidelně měsíčně nakupujeme za své peníze podíly. Jejich hodnota je každý jeden den vypočítávána depozitní bankou. Jednou jsou jejich ceny níže, jednou výše. Tím, že do fondu posíláme každý měsíc stejnou částku a hodnota podílu je pokaždé jiná, nakupujeme tak stále jiný počet podílů.
Příklad: Posílám do fondu 1.000 CZK. Jeden měsíc je hodnota podílu 100 CZK, koupil jsem tak ten měsíc 10 podílů. Další měsíc klesne hodnota podílu např. na 50 CZK, koupím tak 20 podílů. Jedná se tak o jakýsi výprodej, chcete-li bazar, kde nakupuji více levného zboží za stejnou cenu. Při růstu ceny podílu pak koupím např. jen podílů 5. Když se to pak časem zprůměruje, skoro vždy nám vyjde, že jsme nákupem levných podílů svůj kapitál zhodnotili.
Jsme v Čechách, tak to přirovnám k nákupu vína. :) Chodíme do stále stejného obchodu a naše oblíbené víno tam mají za 50 Kč/litr. Za 100 si tedy koupím 2 láhve. Další měsíc mi víno zlevní na 25 Kč/litr. Koupím tedy 4 láhve. Další měsíc víno stojí 100 Kč. Mohu tak koupit pouze 1 láhev. Celkem jsem tedy za tři měsíce nákupu utratil 300 Kč. Doma mám ale 7 láhví, které bych mohl prodat za jejich momentální hodnotu 100 Kč, tedy za 700 Kč, a můj výdělek by tak činil 400 Kč. Na kapitálovém trhu to tak jednoduché není, ale princip je naprosto stejný.
Tak jako ve všech lidských činnostech, tak i v investicích existují úspěšné a méně úspěšné fondové společnosti. Na světě jich je několik stovek. Jedni se specializují na specifická odvětví (zdravotnictví, těžba, těžký průmysl, energie), jiné na regiony (Afrika, Latinská Amerika, Asie…), další společnost má vynikající komoditní fondy, jiná nemovitostní.
Klient se tak může rozhodnout investovat do jedné fondové společnosti nebo do portfolií namíchanými tak, že obsahují např. výběr nejlepších fondů různých fondových společností. Nikdo nemá křišťálovou kouli, aby se dalo říci, která
cesta je lepší, ale obecně by se měly dluhopisové fondy pohybovat ve zhodnocení kolem 4-5 % p.a. (ročně) a akciové pak kolem 8 % p.a. Vše, co je pak nad 10 % p.a., je investice, kde fondové společnosti dělají svojí práci více než dobře. Míra zhodnocení je pak asi největší prodejní argument investičních zprostředkovatelů. Přesto by měl být klient na pozoru a držet se již několikrát opakovaných pravidel.
Se zhodnocením a inflací pak souvisí i slibovaný vzorec 72. Číslo 72 si zapamatujte. :)
1. Použití vzorce, abychom zjistili, za jaké období klesne kupní síla peněz na polovinu:
Máme li inflaci 2 % a vydělíme ji 72 : 2 = 36 let. Při míře inflace 2 % nám tedy klesne kupní síla peněz během 36 let na polovinu.
Při inflaci 6 % pak za 12 let. Je nutné si uvědomit, jakou kupní sílu bude mít náš kapitál, až si ho budeme chtít v důchodu užít. Budeme mít třeba na svém penzijním účtě 500.000 Kč na důchod, ale bude možné, že nám tyto peníze vystačí jen na 5 let důchodu. Proto je velmi důležité inflaci pravidelně porážet. Ale také si uvědomit, že posíláním 300 Kč do penzijních fondů, které jsou nám nabízeny, si ani zdaleka nezajistíme požadovaný klid v důchodu.Vždyť si tam za 20 let takto nanosíme 72.000 Kč, a i kdybychom měli 100% zhodnocení :), budeme tam mít 144.000 Kč. Při odčerpání 10.000 Kč měsíčně jsme si tak vyřešili 14 měsíců našeho důchodu.
2. Použití vzorce, abychom zjistili, za jaké období se náš kapitál zdvojnásobí:
Máme-li investici, která nám generuje výnos 8 % p.a., vydělíme pak 7 2: 8 = 9 let. Náš nainvestovaný kapitál se nám při tomto zhodnocení zdvojnásobí za 9 let.
Příště bych Vám dal nějaké konkrétnější investiční doporučení a podíváme se také na některé investiční zprostředkovatelské společnosti na našem trhu.
Ivan Hudec, hypoteční makléř a investiční zprostředkovatel
773 514 018