Již jsem naznačoval, že teď přijdou dva díly rychleji za sebou. Možná, že je to tak i lepší, to musíte posoudit sami. Udělal jsem to, protože přes Vánoce čas nebude a ke klidnému psaní se dostanu až tak 28. prosince… Ne, to vlastně ne, to jsem pryč. Těžký život dobrodruha.
Co je nového? Bor. A mimo to je to taky ta předvánoční atmosféra. Zasáhla mne hned, co jsem zotavil z cesty na sever. Tedy zhruba po třech dnech jsem si uvědomil, že dárek nemám ani jeden. Pokoj taky nějak chátral, světýlka tomu chyběla. Dobře, možná ještě i trochu poklidit to chtělo. Dokonce jsem i oprášil florbalku zející v rohu a vyrazil na trénink. To mi prospělo.
Na Mikuláše jsme vyrazili na, naší školou pořádanou, Skleněnou noc. Vánoční naladěnost stoupla o stupeň výš. Následující týden byl ve škole až podezřele klidný. Ve středu jsme vyrazili do IQ Parku v Liberci (kdyby se mi neporouchalo připojení k PC, byly by i fotky). Večer a noc potom patřila mně, mému kamarádu Jakubovi a J. R. R. Tolkienovi. Přebrodili jsme zablácený les, rozdali letáky a spěchali domů. O půlnoci jsme vyrazili do kina na premiéru „ Hobit: Šmakova dračí poušť“ , chcete-li v originále „The Hobbit: Desolation of Smaug“. Já, jakožto veliký přiznivec Tolkiena a režiséra Petera Jacksona, jsem to velmi emotivně prožíval. Do rána jsme poté oka nezamhouřili a filosofovali nad knihou, filmem a životem.
Čtvrtek byl tedy den velmi kritický, neboť jsem školu spíše prospal.
V sobotu jsme konečně s našimi kamarády z Mladé Boleslavi vyrazili na vánoční nakupování. A to přímo na Čerňák do Prahy. Lidi, všude lidi. Dokážete si to jistě představit. Ikeu jsem si tedy moc neužil. Dárky jsme nicméně nakoupili a mám i docela dobrý pocit, koupil jsem si koneckonců i něco pro sebe. :)
Čeká mne poslední týden ve škole. Asi dosti hektický. Ve čtvrtek konečně zajdu do kostela, na koncert. Těším se na to, ale nevím, co od toho očekávat. Taky nevím, co očekávat od následujících dvou týdnů. Brzy vám to jistě popíšu. Tak šťastný a veselý.
P.S.: Kdybyste, prosím, někde nedejbože zmerčili toho vousatýho tlusťocha, jak se sápe lidem do oken (Santa), tak ho nemilosrdně mým jménem sundejte. Ježíšku, drž se!