Mají již naši přátelé placenou stravu? Zbývá jim nějaký čas na rekreaci? Jak zvládnou blížící se hurikán? Tři českolipští dobrodruzi - Filip, Linda a malý Pepa - na své misi v Mexiku, kde vyučují tamější obyvatelé angličtině. Jak pokračuje jejich putování?
Ačkoli Šnekovi dodnes nedostali zaplaceno za naši dosavadní útratu, situace se stabilizovala. Až na to, že nás během pár hodin zasáhne hurikán Rina.
Majitelce restaurace se díky někomu z příbuzných podařilo kontaktovat přímo pana X, vysoce postaveného úředníka a celkem sympatického chlapa, který ji pravděpodobně ujistil, že se o svoji investici skutečně nemusí obávat. A ačkoli původně nekompromisně trvala na týdenních platbách a nyní jsme již v půlce třetího týdne, vypadá paní Šneková happy. A když je happy paní Šneková, není co řešit.
Jelikož jsme skoro celý první měsíc strávili zařizováním a organizováním, na zábavu nebylo kdy. A tak po hříchu jediným povyražením stojícím za zmínku zůstává naše druhá vyjížďka s Jimmym do odlehlých zákoutí Laguny sedmi barev.
projížďka Karibikem
Už jsme se v našich článcích o Jimmym zmiňovali. Je to sympatický chlapík z Oregonu, který zde v Bacalaru žije již pátým rokem. Jeho pozemek s vkusně vyvedeným obydlím (kombinace zarostlé tropické zahrady a venkovního, terasového prostoru) disponuje nádherným výhledem na lagunu a přímým vstupem do jednoho z tzv. Cenotes.
Cenotes jsou hluboké tůně kruhového tvaru s průzračně čistou vodou. Některé jsou přímo součástí laguny (jako ten u Jimmyho), jiné stojí zcela mimo ni jako samostatná jezírka. Dosahují úctyhodné hloubky až 90 metrů (Cenote Azul).
koupání v Cenote Azul
Jimmy lagunu miluje a snaží se její ekosystém chránit. Během svých projížděk sbírá odpadky, likviduje načerno postavené cedule, provádí fotodokumentaci a snaží se místním politikům reportovat o nepovolených aktivitách na jejích březích (používání sítí k rybaření, nelegální stavební činnosti apod.).
O celém systému tří lagun vzájemně propojených přírodními kanály toho ví spoustu. Na následujícím videu mluví o pradávných bakteriích, díky kterým máme v atmosféře kyslík. Až do nedávna je vědci považovali za vyhynuté. Před pár desetiletími ale s velkou slávou objevili tyto mikroorganismy u břehů Austrálie, kde tvoří několik set metrů dlouhý blok podobný skalisku a který byl vyhlášen národním parkem. Ve zdejší laguně jich jsou přitom kilometry.
zázračná skaliska
Jimmy by mohl o laguně táhnoucí se přes 50 km podél karibského pobřeží nadšeně vypravovat celé hodiny. Jedná se o unikátní přírodní úkaz, o kterém toho ví mnoho a o jehož krásy je ochoten se podělit. Zlatý hřeb našeho výletu ale měl přesto teprve přijít.
Na zpáteční cestě jsme se zastavili v místě, kde přírodní kanál spojuje první a druhou lagunu. Jedno z mála míst, kde se lze položit do mírného proudu a nechat se unášet v průzračně čisté vodě spolu s hejny malých pestrobarevných rybek, kterých se můžete téměř dotknout. Fantazie. Viditelnost totální i v hloubce několika metrů.
místo k potápění
Vrátili jsme se nadšení a spálení. Pár hodin na přímém slunci nás stálo několik bezesných nocí.
Již jsem se v předchozích článcích zmiňoval o tom, že tropické klima Evropanům příliš nepřeje. Vlhkost vzduchu je obrovská a výrazně zvyšuje subjektivní pocit vedra. Venkovní teplota se tak ani nemusí příliš lišit od těch, na které jste zvyklí z domova, a vám přesto připadá, že je tu o dvacet stupňů víc. Tričko tak propotíte skrz na skrz během pár minut, aniž byste se museli zvednout z pohovky.
Pokud si z domova "chytře" přivezete trika čtyři, tak jako já (kdo by se s tím tahal), záhy zjistíte, že už je celkem fuk, jestli jedno nosíte dva dny, anebo týden. Čichové buňky naštěstí vypoví službu stejně rychle jako ty chuťové po pár porcích pálivé salsy. Pak už je téměř jedno, co do úst vkládáte. A co si berete na sebe.
Pokud byste zde přesto chtěli vyčnívat za každou cenu, nezbývá než si na cestu přibalit celý šatník. Anebo výkonnější pradlenu ;-)
jak jsme prali v Mexiku
Ovšem ani za předpokladu, že byste takovou bytost s masochistickými sklony opravdu našli, ještě nemáte vyhráno. Prádlo zde totiž díky vysoké vlhkosti vzduchu schne i několik dlouhých dní.
A pokud jej náhodou zamýšlíte sušit venku, je více než pravděpodobné, že se jeho suché podoby už nedočkáte. Tropické lijáky na mne udělaly dojem. Kam se hrabou naše přívalové deště. Stačí pár minut a ulicemi se valí proudy vody. A bydlíte-li zrovna v zahradní kanceláři, každou takovou menší přeháňku si užijete dvojnásob.
vytírání v zahradní "kanceláři"
Výhodou tropických lijáků je jejich relativně krátká doba trvání. Během patnácti minut se automobily i cyklisté na křižovatkách začínají brodit několik desítek centimetrů hlubokými kalužemi, aby za další hodinu byla silnice díky další várce žhnoucích paprsků úplně suchá. I takové maličkosti nás tu baví.
A vzhledem k tomu, že se na nás od jihu právě teď žene hurikán Rina, nemusí být zajímavým okamžikům konec. Město Bacalar postihly během posledních šedesáti let dva ničivé a devastující hurikány. Janet v roce 1955 a Dean v roce 2007, kdy síla větru šplhala k těžko uvěřitelné hranici 300 km/h.
taková malá, bezvýznamná přeháňka
Jsme trošku nervózní. Na titulních stranách novin se objevují meteorologické mapy, palcové titulky skloňují jméno RINA ve všech pádech, v televizi a rozhlase se nemluví o ničem jiném. Lidé si nakupují zásoby a ve městě probíhají schůze ohledně upřesňování údajů, kdy má cyklón přesně dorazit do Bacalaru a kde se budou ukrývat lidé, jejichž obydlí nelze považovat za bezpečné.
Ani náš bungalov nelze považovat za bezpečný, a tak se budeme muset stěhovat. Jsme předběžně domluveni s americkými přáteli, kteří hlídají Jimmyho dům, že hurikán přečkáme společně u nich. Podle posledních zpráv by měla Rina dorazit ve čtvrtek. Je možné, že se pak několik dnů nebudeme moci ozvat, protože nebude fungovat elektřina.
Všechno ale dobře dopadne, není důvod se znepokojovat. Mayové zatím nepanikaří, na ulici by člověk blížící se nebezpečí ani nepoznal. Oba nejpustošivější hurikány, Janet a Dean, se obešly bez obětí na životech.
A hlavně, není rok 2012...
-------------------------------
Na cestu spolu s Filipem a Lindou vyrazil i malý Pepa, který bude Lindě pomáhat s výukou dětí. Zde je další část jeho soukromé fotogalerie z cest...
Tentokrát trochu netradičně vyfotil Lindu a Filipa, aby se jim pomstil. Bídák jeden!
Tak příště, čau!
