Náš téměř dvouměsíční dobrovolnický pobyt v mexickém Bacalaru se nachýlil ke svému konci. Určité věci se zdařily na jedničku, na jiných je třeba ještě zapracovat. Celkově lze ale první část pilotní fáze rozvojového projektu United Vision považovat za úspěšnou. Tři českolipští dobrodruzi - Filip, Linda a malý maňásek Pepa - na své misi v Mexiku, kde vyučují tamější obyvatele angličtině. Jak pokračuje jejich putování?
Podívejme se nyní na jednotlivé aspekty naší mise a zkusme je objektivně zhodnotit. Toto resumé lze rovněž chápat jako tip a pozvánku k návštěvě kulturně velmi zajímavého místa.
1) Lokalita
Městečko Bacalar leží cca 35km severně od hlavního města státu Quintana Roo, Chetumalu. Největší atrakcí celého regionu je nádherná sladkovodní laguna s teplou, průzračně čistou vodou. Ve skutečnosti se jedná o systém tří lagun, propojený několika přírodními kanály, který se táhne 52 km podél karibského pobřeží Mayské riviéry.
Další atrakcí této oblasti jsou tzv. Cenotes, několik desítek metrů hluboké tůně. Některé jsou součástí laguny, jiné, jako např. Cenote Azul ležící na jižním okraji Bacalaru, stojí samostatně.
Plavání v Cenote Azul
Do vzdálenosti sta kilometrů od Bacalaru se nachází hned několik archeologických center s pozůstatky mayských pyramid (např. komplex Dzibanché), stejně jako karibské pobřeží Atlantiku s korálovými útesy (např. Mahahual) vhodných ke šnorchlování či potápění.
Přímo v centru Bacalaru se nachází pevnost "Fuerte de San Felipe", která sloužila k obraně města, kdysi hlavního obchodního centra celé oblasti, při odrážení útoků pirátů připlouvajících po vodách laguny ze sousedního Belize. V současné době je v pevnosti zřízeno malé muzeum.
Bacalar je tak městem se značným turistickým potenciálem, nicméně ve srovnání s renomovanými letovisky na severu poloostrova mnohem méně rozvinutým. Město si tak zachovává zřetelný charakter mexického venkova, se všemi svými pro a proti.
Obyvatelé jsou především mayského původu, ve městě žije i menší americká komunita. V Bacalaru se nachází hned několik základních i středních škol a universita Normal vzdělávající budoucí pedagogy.
2) Ubytování
Našemu projektu se dostalo podpory přímo od ministryně kultury státu Quintana Roo, což dobrovolníkům přineslo možnost zdarma se ubytovat v komplexu "Casa del Escritor", jež se nachází v blízkosti laguny a university Normal. Jedná se o komplex přibližně deseti bungalovů a jedné hlavní budovy se společenskou místností, kuchyní a prostory vhodnými k výuce či realizaci prezentací.
Bungalov nám poskytoval dostatečný komfort včetně klimatizace (v místních klimatických podmínkách téměř nutnost) a vlastního sociálního zařízení.
S některými pracovníky se podařilo navázat velmi přátelské vztahy, které byly prohlubovány během společně připravovaných snídaní. Během nich docházelo k intenzivním a zajímavým rozpravám týkajících se především kulturních a názorových odlišností. Don Gilberto nás vyučoval mayštině a celkově v místě našeho ubytování panovala rodinná atmosféra.
Ráno dobrovolníků a minirozhovor v mayštině
Všichni zaměstnanci Casa del Escritor byli nápomocní, milí a v jejich přístupu se odrážel respekt k naší práci a hodnotám, které celé oblasti český projekt United Vision přináší.
3) Stravování
Během pilotní fáze projektu nejproblematičtější část. K poskytnutí stravy dobrovolníkům vyučujících angličtinu se zavázalo město. První tři týdny pobytu trvalo, než se podařilo administrativně a organizačně celý problém vyřešit, a tak jsme se, oproti původním předpokladům, stravovali na vlastní náklady.
Na zbytek pobytu nám město otevřelo účet v restauraci Los Chayoteros, kde jsme měli garantovaná tři jídla denně. Dohodli jsme se na limitu 150 pesos / osoba / den, což nám dopřálo dostatečný luxus. Nemuseli jsme se omezovat ani v množství, ani ve výběru.
Stravování u Los Chayoteros
Bohužel, po třech týdnech tento pohodlný model přestal fungovat, neboť město podle slov majitelky restaurace nedostálo svým závazkům a účet za nás k domluvenému datu neuhradilo.
Poslední týden jsme se tak znovu stravovali na vlastní náklady. Ty se nám podařilo zredukovat přípravou vlastních jídel v kuchyni Casa del Escritor. Příjemné bylo i odpadnutí nutnosti každý den cestovat do centra města, kde se restaurant Los Chayoteros nachází.
Nedostatečně kooperativní přístup zástupců města byl největším zklamáním pilotní části projektu. V dalších fázích bude lepší spoléhat na jiné lokální partnery. Toto ponaučení je pro nás velmi cenné.
4) Výuka - Buenavista a kurzy pro děti
Kromě Bacalaru jsme 2x týdně dojížděli vyučovat i do tradiční mayské komunity Buenavisty. Jedná se o cca 30 km vzdálenou vesničku, jejíž obyvatelé se živí především pěstováním kukuřice a do budoucna mají zájem o rozvíjení vlastního ekoturistického projektu.
Vesnický život v izolované komunitě se značně liší od života v maloměstském Bacalaru, což nám umožnilo zažívat během pobytu dvě různé zkušenosti, lišící se jak v aspektu kulturním, profesním, tak osobním.
Pepa provází diváky mayskou vesničkou ...
Obecně lze říci, že v "oblasti Bacalar" je zájem o angličtinu především mezi dětmi a dospívajícími.
Kurzy, které vedla Linda, měly značný ohlas u dětí i jejich rodičů, rychlou míru pokroku a nízkou "úmrtnost". Z původního počtu 40 studentů jich v Bacalaru zůstalo až do konce téměř 30, což je v podmínkách "dobrovolného kroužku angličtiny" vynikající číslo. V Buenavistě jich začínalo 30 a 6týdenní intenzivní studium vydrželo 10 z nich.
Vezmeme-li v potaz specifické podmínky velmi málo rozvinuté komunity, je i toto číslo velmi dobrým výsledkem. Nejdůležitějším hodnotícím kritériem ale zůstává dosažený pokrok ve studiu. Následující video demonstruje, co se nejmenší děti naučily během pouhých 5 týdnů studia, tzn. 10 výukových lekcí. Výsledek předčil i moje nejsmělejší očekávání.
Anglická konverzace 2 chlapců z Buenavisty
Linda odvádí při tvorbě metodiky na výuku dětí stejně vynikající práci jako na hodinách v roli přísné, ale trpělivé paní učitelky. A vzhledem k tomu, že to byl na Mayské riviéře teprve první pokus, lze očekávat, že v dalších komunitách budou výsledky ještě lepší.
Děti z izolované vesničky Buenavisty byly až neuvěřitelně živé a bezprostřední. Rozdíl oproti jejich vrstevníkům vyrůstajících v nedalekém maloměstě byl znatelný. S Lindou nám přirostly k srdci během velmi krátké doby a ještě dlouho na ně budeme vzpomínat. Na následujícím videu děkují za podporu všem partnerům United Vision, speciálně pak městu Česká Lípa a babičce Šenové. A to jak v angličtině, tak v češtině!
Thank you Česká Lípa a babičko Šenová
V Bacalaru kurz dětí fungoval ještě lépe než v Buenavistě. Na následujícím videu můžete vidět konverzaci dvou dětí, Carlose a Briseydy.
Anglická konverzace 2 dětí z Bacalaru po 6 týdnech výuky
Ačkoli měly děti kurz angličtiny zcela mimo rámec školní výuky, poctivě vypracovávaly domácí úkoly a docházely na hodiny včas a pravidelně. Již během prvních lekcí si většina z nich zamilovala jak paní učitelku, tak maňáska Pepu.
A tak se není co divit, že loučení nebylo lehké pro nikoho ...
Loučení s dětmi v Bacalaru, poslední objetí ...
V příštím článku se budu věnovat především studentům dospělým ...