Domovem jej provázel ředitel DD Zdeněk Vlk. Na sklonku loňského roku se totiž už všichni klienti přestěhovali do nových prostor a definitivně opustili sloupský zámek a Vánoce a Silvestra již strávili v útulných bytech s vysokým standardem bydlení.
„Na podzim jsme dokončili poslední, čtvrtou etapu rekonstrukce Domova důchodců ve Sloupu. Stavbu jsem několikrát navštívil a nyní jsem se přijel podívat, jak nové a moderní jedno a dvoulůžkové pokoje vyhovují našim seniorům,“ uvedl radní.
„Brzy jsem se přesvědčil, že klienti nové bydlení vítají, mají zde komplexní sociální zařízení, moderní vybavení pokojů šité na míru a další vymoženosti, včetně kadeřníka, společenské místnosti v bývalé konírně, dokonce i s vysvěcenou minikapličkou,“ doplnil.
V původně nevyužívaných nebytových prostorách zámku, včetně bývalé konírny, nyní žije 85 klientů, mezi nimi i vášnivý filatelista Helmut Málek či jednadevadesátiletá Marie Kovaříková.
„Žiju tu už 10 let a mohu říci, že se zde krásně bydlí ve srovnání s minulým obdobím. Musím za všechny poděkovat, někteří se vám to stydí říct,“ usmívá se čiperná paní Marie.
Podle Helmuta Málka, který je odkázán po úrazu na vozík, byteček vyhovuje, i když by pro své známky bral nějaký ten metr čtverečný navíc.
„Jsem tu ale naprosto spokojen, francouzskými dveřmi mohu vyjet rovnou na zahradu, všechno je po ruce,“ dodává.
Kromě lůžek pro seniory jsou zde i nové i sesterny a další prostory pro obslužný personál domova. Navíc přístup do všech pokojů je stoprocentně bezbariérový, takže s lůžkem se může vyjet i s klienty až na zahradu.
„Všechny pavilony jsou nyní propojeny. Všichni bydlí v přízemí, takže i méně pohybliví klienti i vozíčkáři se bez stresu, třeba z jízdy výtahem, dostanou na nádvoří, na zahradu, mohou si bez problémů zajít nakoupit či posedět do hospody,“ říká ředitel DD Zdeněk Vlk s tím, že o seniory se stará padesátka odborně vyškolených zaměstnanců.
Historie
Domov se nachází v malé vesnici, která má velice bohatou historii. První historická zmínka je z r. 1324. Již ve 14. století byl sloupský hrad nejen panským sídlem, ale také místem, kde se vybíralo clo na tzv. staré českolipské cestě, spojující české vnitrozemí přes Českou Lípu se Žitavou. Kolem roku 1690 byl pískovcový hrad obydlen poustevníky. Význam vsi výrazně vzrostl v 18. st., kdy se do Sloupu v Čechách přistěhoval šlechtický rod Kinských. Konkrétně Josef Jan Maxmilián Kinský. Ten v roce 1726 zdědil sloupské panství. Později pak přikoupil i sousední Svojkov. Založil v okolí i několik vesnic, jako např. Josefov, Maxov, část Janova a Pihelu. V roce 1730 Josef Jan nechal vystavět zámecké sídlo pro své potřeby. K zámku nechal vytvořit elegantní zahradu obklopenou kamennou zdí. Stavba byla dokončena v roce 1733. Kinský také nechal postavit kapli sv. Jana Nepomuckého, která je spojena lipovou alejí se zámeckou zahradou. Zámek i kaple jsou vyzdobeny sochami z dílny Matěje Bernarda Brauna a Matěje Antonína Brauna.
Už od počátků byl zámek charakteristický svými charitativními činnostmi. Hrabě Kinský usiloval nejen o hmotné povznesení celého panství, ale i o sociální zabezpečení nejchudších poddaných. Výrazem těchto snah bylo založení špitálu zasvěceného sv. Janu Nepomuckému. Špitál zastával zároveň i funkci sirotčince. K těmto účelům sloužil zámek až do druhé světové války.
V roce 1943 sloužil zámek jako úkryt k umístění památkových souborů z libereckých muzeí, evakuovaných před hrozbou leteckého bombardování. Majitelem byl rod Preisingů, kterým byl zámek po roku 1945 zkonfiskován. Posledním šlechtickým obyvatelem zámku byla Julie Kinská, jež obývala zámek do roku 1945.
V roce 1946 zde bylo zřízeno rekreační středisko pro děti a učňovský dorost. Za 12 let na to vyhořel definitivně svojkovský zámek, ve kterém byl domov důchodců. Ten byl v září 1958 přestěhován do sloupského zámku pod záštitou Okresního ústavu sociálních služeb. Nyní je jeho zřizovatelem Krajský úřad Libereckého kraje.
Mgr. Jiří Langer
tiskový mluvčí
Libereckého kraje