Bubeník, výtvarník a pedagog Miloš Vacík je jedním z našich nejvýznamnějších perkusistů. Na perkuse začal hrát v kapele Laura a její tygři. Jeho oborem jsou nástroje a rytmy Brazílie, Kuby a Západní Afriky. Založil Šum Svistu, Sluneční orchestr, je kapelníkem Tam-Tam Orchestra a Tam Tam Batucada.
Před časem založil a vede první sambovou školu v Čechách - Samba Tam-Tam Batucada škola Praha.Má za sebou celou řadu seminářů a přednášek, jak v Čechách, tak v zahraničí. (Např. semináře v Egyptě na Káhirské konzervatoři, Americké universitě, Heluánské universitě, atd.). Vydal jedenáct CD.
V Novém Boru zahájí v pátek 9. března v městském kině svou výstavu obrazů a fotografií z Brazílie. Dopoledne má pro školy a veřejnost připraven hudební seminář na téma „Rytmy Brazílie“. V sobotu 10. března ve 13:30 od kina zahájí bubeníci Tam Tam Batucady karnevalový průvod centrem města. Miloš Vacík získal před pár dny v Riu de Janeiru cenu od mezinárodní asociace Samba Global za propagaci karnevalu a samby v České republice.
Jak se přihodí Čechovi, že získá v Brazílii takovou to cenu?
Všechno to byla náhoda, osudové setkání. V Brazílii jsem byl poprvé v roce 2008, jel jsem metrem na lekce bubnování a proti mně si sedl sympaťák, černoch v bílé košili. Chvíli se na mě díval a všiml si korálků, co mám na krku, protože v Brazílii všichni sambisté nosí korále. Najednou se zvedl a podal mi leták s pozvánkou na mezinárodní setkání škol samby. Leták jsem bohužel založil tak, že už jsem ho nenašel. Za dva dny jsem šel v Riu do baru a najednou vidím toho chlápka z metra, neuvěřitelné v několika milionovém městě. Řekl mi, že setkání je zítra a budou tam zástupci škol samby z celého světa, ať přijdu do společnosti Samba Global. Tato společnost mapuje sambu a brazilskou kulturu po celém světě. Setkal jsem se tam s Japonci, Finy, Švédy, Francouzi aj. Všude mají ohromné projekty škol samby. A od té doby tam jezdím. Letos se během zahajovacího večera udělovaly ceny. Byl oceněn velmi slavný brazilský zpěvák z Monobloco Pedro Luis, kapela Bloco X z Německa, škola z Argentiny a najednou vyvolali naše jméno Tam Tam Batucada, nemohl jsem tomu uvěřit.
Do Brazílie jezdíte především za studiem. Kdo vás vyučuje?
Je to úžasné, protože nás učí bubnovat nejlepší mistři ze samba škol, týden se nám dokonce věnoval mistr z Unidos da Tijuca, jehož škola vyhrála letošní karneval v Riu de Janeiru. Byla to opravdu intenzivní a detailní výuka a mám radost, že jsem zase pokročil o kus dál.
Máte také jako správná škola samby svou vlajku?
Samozřejmě i vlastní logo. Vlajku jsem nechal ušít letos v Brazílii, podle přísných parametrů. Premiérově ji představím v Novém Boru na Masopustu v duchu brazilského karnevalu, který se koná už 9. – 10. března. Novoborští tak budou první, kdo ji uvidí.
Co všechno musí škola samby zvládnout, aby vyhrála karneval?Nejdříve si vymyslí téma, a k tomu musí složit píseň, hudbu, připravit kostýmy, taneční choreografii, aranžmá bubeníků, kterých je kolem tří stovek, což je neuvěřitelná síla. Je to práce na celý rok.
V Novém Boru se představíte nejen jako hudebník, ale poprvé také jako výtvarník. Co vás při malování inspiruje?
Každý obraz, který jsem maloval, je na základě nějakého prožitku. Většinou jsou to prožitky z cest, které mě zasáhly a něco ve mně zanechaly. Mám velmi rád kontrastní a pestré barvy, přináší mi radost. Brazílie mě ovlivnila jak hudbou, tak mě inspirovala i v malířství. Fascinuje mě flora i fauna. Na obrazech se tak objevují kolibříci, motýly, tukani, džungle, květiny aj. Při malování poslouchám hudbu nebo jen mluvené slovo a tak se plně ponořím do daného tématu. Hudba a malování mi přináší radost. Kdysi jsem se rozhodoval, jestli jít na výtvarnou školu nebo konzervatoř. Osud rozhodl za mě a dnes mohu obě radosti propojit. Měsíc po maturitě na výtvarné škole jsem udělal konkurs na bubeníka do skupiny Laura a její tygři. Tam jsem se poprvé začal zajímat o perkuse, konga a studoval jsem kubánskou muziku. Prošel jsem kapelami Šum Svistu, Slunečním orchestrem, Pražským výběrem, hrál jsem s Janou Koubkovou a dalšími. Vždycky mé působení bylo spojené s nějakým výtvarným názorem. Šum svistu bylo z počátku vyloženě divadlo, kde jsme si malovali obličeje, a vytvářeli různé výtvarné věci. O zvuku jednotlivých nástrojů mluvím dodnes také jako o barvách, každý nástroj má pro mě svou barvu.
V Městském kině v Novém Boru povedete v pátek 9. března od 10:15 také hudební seminář. Na co se mohou návštěvníci těšit?
Představím rytmy a nástroje především z Brazílie, které u nás nejsou moc známé. Zkusíme si sambu reggae i sambu batucadu jak jí hrají v Riu de Janeiru. Seznámíme se s tím, jak funguje bubenický orchestr, a když bude někdo chtít, může si i na některý nástroj i zahrát.