Reastauraci Bílá růže objevíme, opustíme-li náměstí ulicí Mikulášskou. Vývěsní štít zbloudilého hosta najisto dovede do té správné budovy. Objevit uvnitř výčep už může být výkon obtížnější, nikoliv však nadlidský.
Několik postav sedí u baru, zbytek u několika málo stolů v přední místnosti. (V zadní je zhasnuto.) Na pozdrav odpovídá jen servírka zralého věku, ale celkem slušné postavy. Přestože není zcela narváno, nezbývá mi, než si sednout ke stolu obsazenému jiným hostem. Než si urovnám pozadí na židli, jsem osloven. „To se to sere, co?“
„Co máte konkrétně na mysli?“
„No ten režim, přece. Kapitalisti nás zničej.“
Dostávám lekci jako od své gymnaziální učitelky občanské výchovy. Po dvou minutách přestávám komunikovat, protože to nemá smysl – mé připomínky nejsou reflektovány, naopak argumenty mého spolupijce jsou čím dál více demagogické.
Restaurace je doslova zabitá. Ještě před lety jsem do ní chodil na jídlo, když jsem si zapomněl koupit lístky na obědy ve školní jídelně. Vařili levně a navíc mi zde skutečně chutnalo. Nyní se tu nevaří vůbec.
Klientelu tvoří jen štamgasti, kteří si jdou zafilozofovat mezi své. Tím je hospoda pověstná – lidovými filozofy, mezi něž občas zasedá výše zmíněný zastupitel či populární postavička Standy Holuba. Bohužel zřejmě vymírají, neboť v době mé návštěvy jich zde nebylo více než deset a zrovna moc se nepředvedli – kromě třídního boje se přetřásala ještě problematika expanze firmy Vest – Izol do České Lípy. Jinak vládlo mrtvolné ticho přerušované klokotáním piva v hrdlech.
Pivo lze hodnotit jako klad. Na výběr jsou tři druhy – Plzeň (12) za 19 Kč, Gambrinus (12) za 16,50 Kč a Gambrinus (10) za 13,80 Kč. Dal jsem si samozřejmě desítku a byl jsem nadmíru spokojen – mám rád klasické půllitry, do kterých se zde desítka točí.
Ostatní nabídka nestojí za nic. Fanta, cola, sprite, které zřejmě moc na odbyt nepůjdou. K jídlu maximálně slané tyčinky.
V zadní místnosti jsem zahlédl kulečník a stolní fotbal. A také vchod na záchod, takže jsem provedl "inspekci". Šest mušlí, od nichž jsem musel stát aspoň půl metru, abych nestál v moči těch, kteří vykonávali potřebu přede mnou. Kde budou stát moji následovníci, je otázkou – ba ne, chvíli po mé návštěvě servírka vytřela. Jinak chyběl papír, ale u umyvadla byly papírové ubrousky. Kdyby bylo nejhůře, dá se to zvládnout s nimi, ale musí si člověk včas všimnout, že ten papír chybí.
Pozitivně hodnotím i servírku. Nejenže vypadala dobře,což mě nutilo stále ji ze všech stran prozkoumávat, ale byla navíc milá, úslužná, usměvavá. Také stará škola.
Dobré pivo, klasické prostředí, úslužná servírka a přesto se chce napsat, že nejlépe by majitel udělal, kdyby to celé zavřel a přenechal někomu jinému, kdo ví, jak má hospoda vypadat a co se v ní má odehrávat. Restaurace slavného jména má vařit, trochu větrat, topit, svítit, aby si host nepřipadal jako v mauzoleu (živých politiků).
Hodnocení (jako ve škole)
Nabídka: 4
Pivo: 2
Jídlo: 5
Obsluha: 1 –
Záchod: 4
Celková atmosféra: 4 -
Průměr: 3,5
Restaurace navštívena: 2. prosince 2003