Regulované nájemné dobíhá

„Rada města Nový Bor schválila, aby se podle zákona 17/2006 Sb. zvýšilo od 1. 1. 2009  nájemné v bytech s tak zvaným regulovaným nájmem v maximální výši, to znamená o 29,5%,“ uvedl starosta města Jindřich Mareš. Ani  poté  nebude regulované nájemné odpovídat nájemnému smluvnímu, protože k vyrovnání dojde až ve čtvrté etapě deregulace nájmů. „Smluvní nájemné u nově přidělovaných bytů činí v současné době 33,40 Kč za metr čtvereční. Od 1. 1. 2009 se regulované nájemné zvýší na 30,20 Kč za metr čtvereční,“ dokládá ing. Blanka Fialová, vedoucí odboru správy majetku MěÚ Nový Bor s tím, že se jedná o nejobvyklejší sazby za standardní byt. Jestliže v tomto bytě o rozloze 50 metrů čtverečních platí uživatelé v letošním roce nájemné ve výši 1 1668 Kč, od 1. ledna příštího roku zaplatí 1509 Kč, pochopitelně bez služeb.
„Společnost Nobys v současné době spravuje 450 městských bytů a regulované nájemné se týká 120 z nich. Ve všech ostatních již funguje nájemné smluvní. Záměrně neříkám  tržní, poněvadž to by bylo vzhledem k nedostatku  bytů v Novém Boru určitě vyšší,“ předpokládá  jednatel Novoborské bytové společnosti Jaroslav Voldřich. „Od regulovaného nájemného se ustupovalo postupně v době, kdy se měnily nájemní smlouvy. Nové nájemné už bylo smluvní,“ upozorňuje.
„Vzhledem k tomu, že ve většině bytů patřících městu již nájemníci bydlí za smluvní nájemné, nevidíme důvod, proč bychom v ostatních případech měli uživatele městských bytů zvýhodňovat. Ostatně zákon hovoří jasně, “ zdůvodňuje postupnou deregulaci nájmů a tím i rozhodnutí rady města místostarosta Nového Boru Stanislav Valdman.
Bytový fond města Nový Bor původně tvořilo na  1300 bytů, privatizace bytového fondu byla zahájena v roce 1996, proběhla v několika vlnách a počet obecních bytů se tak snížil na stávajících 450. „Důvodem privatizace byla především skutečnost, že regulované nájemné neumožňuje, aby se město o bytové domy staralo tak, jak to dokáží majitelé bytů sdružení do společenství vlastníků,“ opakuje starosta Jindřich Mareš. a podotýká,  že se město nehodlá zbavit všech bytů. Není to de facto ani možné, protože na stavbě některých bytů se finančně podílel stát. Jednou z podmínek přidělení státní účelové dotace byla blokace prodeje po dobu dvaceti let. 
Rovněž místostarosta Stanislav Valdman podporuje, aby si město některé byty ponechalo, i když další privatizaci bytového fondu nevylučuje. „Bude upřednostňována zejména v těch bytových domech, kde byla již většina bytových jednotek prodaná do soukromého vlastnictví a v nichž zůstává v majetku města jen několik bytů.“