První, ale rozsahem nevelkou vlastivědou tehdejšího českolipského okresu byla práce J. Justa Der politische Bezirk Böhm. Leipa, která vyšla v roce 1879. Údaje v ní jsou ale velmi stručné, často jen na úrovni turistického průvodce. Ostatně podtitul knihy "pro školu a dům" naznačuje, že byla určena jen k základní a zběžné informaci.
Prvním skutečně obsáhlým dílem tak je až vlastivěda F. Bernaua z roku 1888, kterou pod názvem Der politische Bezirk Dauba vydal učitelský spolek (Lehrerverein) v Dubé. Friedrich Bernau (vlastním jménem Přemysl Bačkora) rozdělil knihu, čítající téměř 600 stran, na část všeobecnou a zvláštní. Všeobecná část popisuje zeměpisné a přírodní poměry okresu Dubá a přibližuje demografický, hospodářský nebo náboženský vývoj. Řada údajů o obyvatelích a obcích je zde utříděna do tabulek. Druhá a obsahově rozsáhlejší část se věnuje jednotlivým obcím a lokalitám. Vedle základních zeměpisných a demografických údajů je zde popsána zejména jejich historie a také zajímavé objekty a místa. U historických údajů se bohužel neužívá odkazů, takže u některých z nich dnes už nelze zjistit jejich původ. Přesto jde ale v některých případech o první souhrnější sepsání historie obcí, byť v informativní a populárnější formě. Cennou stránkou knihy je také řada reprodukcí dobových rytin a nebo i nejstarších fotografií. Pro snadnější orientaci jsou připojeny místní a osobní rejstřík.
Dodnes vzbuzuje úctu také další vlastivěda, která spatřila světlo světa v roce 1911. Z jejího názvu Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa je zřejmé, že se věnuje popisu tehdejšího politického okresu Česká Lípa. Jako její autor je uveden F. Hantschel, po několik let lékař v České Lípě, který ale k její realizaci přizval řadu dalších osobností a organizací. Svou strukturou je Hantschelova práce obdobná práci F. Bernaua. I zde najdeme dvě části, obecnou a místní v nichž lze pohodlně vyhledávat s pomocí podrobného obsahu nebo kvalitního místního rejstříku. Kniha čítající přes 1100 stran, obsahující množství přehledných tabulek, grafů a neocenitelných plánků a mapek, patří i přes značný časový odstup dodnes mezi základní literaturu o našem regionu. Pečlivost jejího zpracování by dokonce mohla být i dnes vzorem některým autorům a vydavatelům, kteří se pokoušejí na poli regionální historie a vlastivědy publikovat.
Časově nejmladší a rozsahem nejmenší z významnějších vlastivěd je potom práce Daniela Kocha Heimatkunde der Gerichtsbezirke Deutch-Gabel und Zwickau i. B., která se věnuje okresu Jablonné v Podještědí. Vyšla nákladem učitelského spolku v polovině 20. let (autor bohužel nikde v knize neuvádí rok jejího vydání). Ve srovnání s předchozími dvěma díly je její rozsah asi třetinový a populárněji podaný. Kniha měla sloužit i jako učebnice vlastivědy, což dokládají vložené otázky na některá témata. Jinak ale dodržuje ustálenou strukturu, v níž je na začátku věnován určitý prostor všeobecným údajům a charakteristice zeměpisných a přírodních poměrů. Následuje popis jednotlivých obcí, doplněný řadou fotografií. Další kapitoly věnované kultuře, náboženství, školství, hospodářství, jazykovým poměrům a historii jsou potom zařazeny na závěr knihy.
Abychom byli úplní, musíme se také alespoň stručně zmínit o vlastivědě okresu Úštěk, který dříve částečně zasahoval i na území současného okresu Česká Lípa, Heimatskunde des Auscher Bezirkes. Jejím autorem je Jos. R. Grunert, který ji vydal v roce 1884. Ve srovnání s ostatními má tato knížečka mnohem menší rozsah (182 s.) a liší se i vzájemným poměrem všeobecné a místní části. V publikaci jsou zahrnuty obce ze západní části současného okresu v okolí Kravař a Blíževedel.
Další vlastivědy, které vyšly v meziválečném období, už byly věnovány výhradně okresu Česká Lípa. Jejich význam je ve srovnání s předchozími ale mnohem menší a to ať už se jedná o knihu J. Fiedlera Das Leipaer Ländchen, rozsahem nevelké dílko T. Roeslera Kleine bezirkskunde B. Leipa nebo o poslední německou vlastivědu autorů K. Stroha a R. Sagastera Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhm. Leipa z roku 1938. Jistě stojí za to zmínit se i o knize J. K. Hanuše Českolipsko z roku 1930, kterou vydal Český muzejní spolek. Kniha přináší jen ty nejstručnější informace (rozsahem činí jen 168 stran menšího formátu), ale je první (a zatím poslední) vlastivědou v češtině. Jako jediná ze všech uvedených má také seznam literatury ze které její autor čerpal.
V poválečném období zatím žádný úspěšný pokus o sumarizaci vlastivědných poznatků podniknut nebyl. V periodické podobě sice v regionálním tisku vychází několik "vlastivědných seriálů", ale jejich odborná, metodologická či koncepční úroveň zatím zdaleka nedosahuje té, jaké bylo dosaženo ve starších německých vlastivědách.
Bibliografické údaje:
Just, Josef: Der politische Bezirk Böhm. Leipa. Ein beitrag zur Heimatskunde für Schule und Haus, Böhm. Leipa 1879, 139 s.
Grunert, Jos. R.: Heimatskunde des Auscher Bezirkes, Auscha 1884, 182 s.
Bernau, Friedrich: Der politische Bezirk Dauba, Dauba 1888, XXIII + 588 s.
Hantschel, F.: Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa, B. Leipa 1911, 1180 s.
Koch, Daniel: Heimatkunde der Gerichtsbezirke Deutch-Gabel und Zwickau i. B., Deutsch-Gabel (1925), 207 s.
Fiedler, Josef: Das Leipaer Ländchen, Reichenberg 1925, 24 s.
Roesler, Theodor H.: Kleine bezirkskunde B. Leipa, Haida, Niemes. B. Leipa 1926, 128 s.
Hanuš, Jan K.: Českolipsko. Vlastivědný nástin soudních okresů Česká Lípa, Bor a Mimoň, Česká Lípa 1930, 168 s.
Stroh, Karl - Sagaster, Rudolf: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhm. Leipa, Böhm. Leipa 1936, 118 s.