Počátky a celá existence Bezdězu jsou neodmyslitelně spjaty s osobností Josefa Maštálka, školního inspektora a vedoucího redaktora všech ročníků. Maštálko byl velký nadšenec pro národní věci české menšiny a vynikal neutuchající energií. Zejména díky němu došlo k získání skupiny lidí, kteří vytvořili nejen redakční radu, ale také okruh nejčastějších přispěvatelů. Ti se rekrutovali převážně ze školských kruhů, ale nalezneme mezi nimi i osvětové pracovníky nebo úředníky. Oficiálním vydavatelem časopisu, který vycházel šestkrát ročně, byl Český muzejní spolek pro kraj českolipský.
Od svého prvního ročníku se redakce snažila získat také články z pera renomovaných českých historiků. Slibovala si od toho mimo jiné také větší vážnost nového časopisu a tím i větší zájem o jeho odbírání.
Z českých historiků se v Bezdězu nejvíce angažoval Josef Vítězslav Šimák, kterého historie zdejšího kraje zajímala i odborně. V Bezdězu postupně vyšlo několik jeho drobnějších textů a také dvě rozsáhlejší práce. Jednou z nich byly výňatky z jeho vynikající Knihy o Housce, vydané v roce 1930 a druhou pak původní a pro Bezděz psaná edice urbáře novozámeckého panství z roku 1579, která i přesto, že zůstala nedokončená (její vydávání bylo přerušeno zánikem časopisu v roce 1938) je dnes neocenitelným zdrojem informací, protože původní urbář se během války někde ztratil.
Vedle Šimáka ale mezi autory historických příspěvků nalezneme i jiné osobnosti české historiografie: Josefa Pekaře, Jana Kaprase a nebo Václava Černého, který do několika čísel přispěl zajímavými články, čerpajícími z archivních pramenů ústředního zemědělsko-lesnického archivu.
V naprosté většině jsou ve všech ročnících ale příspěvky místních autorů. Stejně jako německému MNEC se i Bezdězu podařilo sdružit všechny zájemce o vlastivědu a historii z řad české menšiny a poskytnout jim prostor k publikaci jejich vlastních prací. Také Bezděz nebyl omezen úzce na Českou Lípu a Českolipsko, ale nalezneme zde řadu příspěvků, které mají vztah k dnešnímu Děčínsku, Liberecku, Boleslavsku nebo Mělnicku.
Vedle historických prací to jsou často národnostní studie, články o přírodních poměrech některých lokalit, příspěvky věnující se popularizaci turistiky, kulturních akcí, vzpomínky českých starousedlíků i portréty některých osobností zdejšího veřejného života české menšiny.
Pečlivě redigovaná čísla byla obohacena o fotografické přílohy nebo ilustrační kresby.
Zvláštní pozornost si zaslouží národnostní problematika, které se na stránkách Bezdězu dostávalo mimořádného prostoru. Příznačný je přitom jak lehký český nacionální podtext, který charakterizuje řadu příspěvků, tak i úplná ignorace existence v České Lípě souběžně vycházejícího německého sborníku MNEC (tento nazájem byl ovšem oboustraný).
Národnostní tematika ale měla i své kladné projevy. Například už od prvního čísla jevil Bezděz zájem o historii, život i aktuální situaci lužicko-srbského obyvatelstva v sousedním Německu (podtitul časopisu zněl Přehled kulturních a přírodních poměrů severních Čech a Lužice). Pozoruhodné jsou v tomto směru zejména zprávy o dění v Lužici po roce 1933, kdy se dostala k moci NSDAP. Počátky a průběh perzekuce lužicko-srbského obyvatelstva se odráží v sérii drobných příspěvků, které už tehdy informovaly české čtenáře o nepříliš tolerantní národnostní politice. Příznačné přitom je, že tyto příspěvky obvykle nejsou podepsané.
Po válečném intermezzu byl Bezděz obnoven až v roce 1947. Nadcházející časy ale nesvědčily spolkovým aktivitám, které byly nekonformního rázu a stály mimo celospolečenské dění. Zmenšila se patrně i čtenářská obec, protože po roce 1945 došlo k radikální proměně obyvatelstva (odsun - osídlení). V roce 1948 tak došlo k vydání posledního 6. čísla desátého ročníku a časopis Bezděz poté zanikl. Existence novodobého sborníku Bezděz, který se ke svému předchůdci hlásí nejen svým názvem, ale i obsahovým zaměřením, už patří do jiné kapitoly.
V roce 1992 vydal Státní okresní archiv Česká Lípa formou rozmnoženého strojopisu Bibliografii časopisu Bezděz 1930-1948, kde jsou sepsány a tematicky roztříděny všechny články, které byly v deseti ročnících Bezdězu publikovány.
Bezděz 1-10, 1930-1948.
Sovadina, M. - Polcarová, M.: Bibliografie časopisu Bezděz 1930-1948, Česká Lípa 1992, 86 s.